Digitální mapa Libereckého kraje. Nenápadná, ale přitom obří IT zakázka za více než 170 milionů korun, která má pomoci obcím, ale i firmám ve stavebním řízení. Neplete si ale Liberecký kraj na sebe bič, jak se to povedlo v minulosti jiným veřejným institucím? Neuváže se k jednomu dodavateli a nebude to stát veřejnou kasu příliš peněz? Na to jsme se ptali náměstka hejtmana Zbyňka Miklíka z Pirátů.
Jak dlouho se projekt digitální mapy připravoval?
Od roku 2019.
Není to jen komplementace veřejně přístupných dat? Co bude v digitální mapě nového?
Budovaný informační systém Digitální mapy Libereckého kraje (DTM LK) je po federalizaci s ostatními systémy DTM krajů primárně určen pro podporu digitalizace stavebního řízení. S tím souvisí potřeba pořízení nové datové sady tzv. „Základní prostorové situace“. Tato sada nahrazuje dřívější vrstvu polohopisu DTM obcí a má pro celé území ČR unifikovaný obsah v souladu s Vyhláškou č. 393/2020 Sb. (Vyhláška o digitální technické mapě kraje).
Novou významnou komponentou DTM je evidence prostorových dat o dopravní a technické infrastruktuře, poskytované a aktualizované editory, tzn. vlastníky a správci v jednotném výměnném formátu JVF.
Projekt má začít fungovat 30. června. Stihne se termín? A jak dlouho již na něm práce běží?
Dodavatelské práce běží dle harmonogramu od 05/2022.
Informační systém má být zprovozněn do 30. 6. 2023. Poté bude zahájeno testování, poloprovoz a nakonec v 07/2024 ostrý provoz při plné integraci IS DTM LK se systémem Digitální mapa veřejné správy IS DMVS (ČÚZK).
Laika může zarazit nákladnost projektu. Pokud se nepletu, je to zhruba 175 milionů korun. Co je na digitální mapě tak drahého?
Jedná se o pořízení významného agendového informačního systému veřejné správy v rámci projektu Digitální technická mapa Libereckého kraje. Pro informační systém musí být zkapacitněno běhové prostředí technologického centra Libereckého kraje a související bezpečností a komunikační parametry. Přesto hlavní část nákladů tvoří přepracování a aktualizace dat základní prostorové situace na celém území Libereckého kraje a vytvoření podmínek pro zapojování obcí při plnění funkci editora dopravní a technické infrastruktury.
Řečí čísel výkonů dodavatele se jedná o dodávku dat v rozsahu (vybrané ukazatele projektu):
- Letecké měřické snímkování, zpracování snímků letecké fotogrammetrie – 3163 km2
- Zpracování ortofotomapy Libereckého kraje – 3163 km2
- Přepracování účelové mapy povrchové situace ÚMPS na základní prostorovou situaci ZPS včetně aktualizace a nového domapování – 293 km2
- Mobilní laserové skenování pozemních komunikací v majetku kraje – 2080 km
- Mobilní laserové skenování vybraných pozemních komunikací obcí – 1900 km
- Vyhodnocení povrchových znaků technické infrastruktury v dopravních koridorech pozemních komunikací – 3980 km
- Zpracování dopravního grafu pozemních komunikací včetně obvodu pozemní komunikace pro dílčí úseky grafu – 7 500 km
Některé velké IT projekty v ČR skončily katastrofálně (vzpomeňme na Ministerstvo financí a IBM). Nehrozí tady rovněž závislost na jednom dodavateli?
Projekty DTM krajů včetně projektu centrálního systému IS DMVS (ČÚZK) mají kvalitní projektové řízení. Tato skutečnost významně eliminuje rizika takto velkého projektu včetně zmiňované závislosti na jednom dodavateli.
Jak je v případě Digitální mapy Libereckého kraje ošetřeno například nastavení procesů na zajištění udržitelnosti? Respektive, je zajištěno používání otevřených technologií, předávání know how a licencí, důraz na dokumentaci, aby bylo možné digitální mapu případně provozovat s podporou někoho jiného?
Datový fond DTM lze sdílet dle rolí jednotlivých aktérů jako otevřená data. Udržitelnost projektu ve vztahu k dotačním prostředkům EU je 5 let. Pro koncové klienty je dle rolí možno využívat free SW QGIS. Samotný informační systém bude v roce 2028 významně modifikován dle nových potřeb eGOV a požadavků na propojený datový fond veřejné správy a s ním související datový kmen veřejného datového fondu pro výkon veřejné správy.
IS DTM by se měl významně propojit (integrovat) se související infrastrukturou připravovaného „Portálu stavebníka“ pro digitalizaci stavebního řízení DSŘ.