Shnilé, rozlámané nebo rovnou již neexistující lavičky, chybějící koše a další mobiliář, cesty rozježděné od aut, která běžně parkují i na trávníku. Park u Severočeského muzea za svých téměř 150 let existence nikdy nevypadal hůř. Nyní má špatnou péči zachránit projekt za 40 milionů.

Liberecký kraj, který je vlastníkem muzea i přilehlého arboreta, které vzniklo již roku 1876 jako první botanická zahrada v Českém království, používá de facto klasický liberecký přístup. O dědictví se nestará, hodnotné objekty a nemovitosti tak přivede ke špatným koncům a po kritice přichází s nákladným projektem.

„Samozřejmě jsme si vědomi hodnoty této části města, která patří k nejkrásnějším. Tomu odpovídala i pečlivost, s jakou jsme k obnově přistoupili,“ uvedla k tragickému stavu parku Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje, která je ve funkci od roku 2016 za STAN/Starosty pro Liberecký kraj.

Park má zachránit renomovaný Ateliér Krejčiříkovi, který má za sebou oceňované parkové úpravy. Ačkoliv Liberecký kraj sliboval řádnou prezentaci o chystané přeměně parku již loni na podzim, dočkala se liberecká veřejnost až po roce.

„Severočeské muzeum prošlo v minulých letech z velké části náročnou rekonstrukcí. K nádherné budově patří také památkově chráněný park, který si zaslouží tomu odpovídající péči. Proto jsme oslovili jeden z nejlepších ateliérů nejen v České republice, ale i z hlediska evropského, a sice Ateliér Krejčiříkovi. Mají za sebou takové práce, jakými jsou revitalizace Lednicko-valtického areálu nebo zahrady barokního špitálu na Kuksu,“ dodala náměstkyně.

„Je tady 62 stromů, ty mají 120 let, stárnou spolu, my chceme vysadit 17 nových stromů, deset stromů se vykácí a tím zhruba třetina budou stromy nové. Vyřešíme to, že voda, která sem spadne, se zasákne a zbytek stromů a vegetace bude mít dostatek vláhy. Dáme sem nové květiny a keře a park ožije,“ představil své záměry pro ČTK Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi, který projekt připravil.

Kraj své první plány s parkem představil poprvé loni na jaře a u liberecké veřejnosti tvrdě narazil. Jednak kvůli způsobu, jak se o park (ne)stará, jednak za způsob, jakým s veřejností o svých záměrech komunikuje. Následně vznikla i petice proti záměrům kraje, kterou podepsalo více než 1800 Liberečanů. Vedení kraje loni tuto občanskou aktivitu s poměrně přezíravým postojem odmítlo.