Lidové sady: proč neproběhla architektonická soutěž?

Posledních pět let se v Liberci dělá architektonická soutěž na kdeco. Od velkých staveb, jako je extrémně drahý parkovací dům u krajského úřadu, až po stavby drobnější. Překvapivě se ale tomu tak nestalo v případě ikonického kulturního zařízení, Lidových sadů, které jsou navíc zapsanou kulturní památkou.

Před několika dny zveřejněný plán na chystanou rekonstrukci Lidových sadů v Liberci vzbudil u části veřejnosti emoce. Mnohé překvapila zveřejněná cena rekonstrukce, ale i to, jak má generacemi Liberečanů oblíbené kulturní centrum v budoucnu vypadat.

Lidové sady přitom čeká výrazná proměna. Zejména jejich (dnešní) zadní část, otočená do přilehlého parku, která byla dříve hlavním vchodem, dojde zásadních změn. Zbourá se přístavba z 80. let minulého století a nahradí ji prosklená, bílá konstrukce, která sama evokuje stavební trendy z 80. a 90. let 20. století.

Vedením kraje a zoo zvolená budoucí podoba původního vstupu do Lidových sadů, kde bude tzv. malý sál

Náš Liberec minulý týden upozornil na to, že ačkoliv před dvěma lety se hovořilo o nutnosti rekonstrukci střechy a topného systému (a tyto argumenty sloužily jako zdůvodnění převodu zoo a Lidových sadů z města na bohatší kraj), avizovaná rekonstrukce za 275 milionů tyto problémy neřeší a věnuje se jen zmíněné přístavbě a interiérům.

Nicméně současný vlastník zoo a Lidových sadů, Liberecký kraj, nešel tentokrát cestou architektonické soutěže, kde by byl vybrán nejkvalitnější návrh, ale zakázku zadal přímo architektonickému ateliéru Mepro.

Přitom na městě i na kraji vládnou STAN/Starostové pro Liberecký kraj, kteří jinde architektonické soutěže prosazují. Na úrovni kraje jmenujme například stavbu parkovacího domu krajského úřadu za 246 milionů nebo déle než deset let Liberečanům slibovanou náplavku u Nisy za zhruba 130 milionů. Na městě se pak soutěžila například nová podoba Tržního náměstí a Starostové trvali dokonce na tom, že soutěž má být i na sběrný dvůr u Londýnské ulice, kvůli čemuž nakonec městu propadla dotace.

Proč se tedy nesoutěžila tak nákladná rekonstrukce významné kulturní památky, jako jsou Lidové sady? Odpověď z Libereckého kraje není příliš jasná a odvolává se na památkáře. Ti ale nejsou za styl zvolený při rekonstrukci odpovědni a u posouzení návrhu týkajícího se kulturní památky být dokonce musí.

„Celý projekt posuzovali památkáři, a to na základě svých požadavků. Došlo k úpravě řešení malého sálu na finální prosklený sál. Požadavky směrem ke vstupu památkáři nevznesli. Liberecký kraj ve výběrovém řízení postupoval podle zákona,“ zněla oficiální odpověď Libereckého kraje, byť trošku na něco jiného, než se naše redakce ptala. Tedy: proč tentokrát Liberecký kraj nevypsal řádnou architektonickou soutěž.

Stanovisko libereckých památkářů je pak již více konkrétní. „Současný památkový zákon neumožňuje Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) ve svých vyjádřeních požadovat po vlastníku či uživateli kulturní památky vypsání architektonické soutěže, to je zcela na vůli investora. NPÚ posuzuje předložené materiály ze strany investora. Ty v tomto případě opakovaně posuzovala interní odborná komise komise NPÚ, ÚOP v Liberci a vznesla celou řadu připomínek, především k podobě řešení přístavby směrem do zahrady areálu a jejího napojení prostřednictvím schodišť a nájezdové rampy,“ vysvětlil redakci ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Subscribe
Upozornit na
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
V Liberci vznikne historicky nejdražší podchod v dějinách města, ale zřejmě i České republiky a dost možná i Evropy. Nový, několik metrů dlouhý, podchod,
Liberecký kraj má od města vypůjčený školní areál v Zeyerově ulici. Syner tam pro něj bude za 160 milionů stavět školu a hejtman kraje
V souvislosti s odsouzením bývalého zastupitele za ANO Pavla Šulce, který byl v dopravním podniku uplácen stínovým majitelem společnosti BusLine Jiřím Vařilem, se minulý
V zatáčce u libereckého lomu, na ulici Kunratická, byl instalován pomník připomínající nacistickou bestialitu v našem městě v letech 1938-1945. V místě byl pracovní