Shrnutí materiálů předložených do Zastupitelstva Statutárního města Liberec, vybrané problémy a návrhy řešení

Podobně jako v případě shrnutí zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje (ZLK), stejně tak u Zastupitelstva města Liberce (ZML) jsme primárně vycházeli ze samotných materiálů předložených krajským zastupitelům, ale zároveň jsme se inspirovali u spřátelených organizací, jako jsou zejména Transparency International a Oživení z.s., které se v národním i nadnárodním měřítku systematicky a dlouhou dobu věnují boji s korupcí a za větší transparentnost samosprávy.

I v případě ZML jsme na základě souhrnného posouzení materiálů předložených zastupitelům a veřejnosti vytipovali nejproblematičtější oblasti, které předkládané materiály provázejí. Respektive oblast jednu, jelikož samotné praxi, jak město Liberec předkládá svým zastupitelům, občanům i médiím své materiály k jednání, lze máloco vytknout.

Dostupnost, úplnost a přehlednost zveřejněných materiálů

Způsob, kterým město Liberec co do přehlednosti, transparentnosti a otevřenosti vůči občanům prezentuje svá zasedání zastupitelstev, je kvalitnější než například v případě Libereckého kraje.

Je to zejména díky i modernějším a přehlednějším webovým stránkám, kde se dají materiály do zastupitelstva přehledně a rychle najít a nemusí se (ale mohou), jako v případě Libereckého kraje, stahovat ve formátu PDF.

U libereckého zastupitelstva je samozřejmostí nejen on-line přenos, ale záznamy zastupitelstva jsou k dispozici na webu ihned po jeho skončení, a ne jako v případě kraje, kde to, z jakéhosi důvodu, trvá několik dní, potažmo i týdnů. Lze tak pohodlně a bez problémů dohledat nejen diskuse, ale i aktuální a jmenovité výsledky hlasování k jednotlivým bodům.

Stejně jako v případě kraje i v případě města jsou podklady pro zastupitelstvo předkládány v dostatečné časové rezervě před jeho jednáním, kdy jsou na tuto skutečnost občané upozorněni i prostřednictvím webu města a napojených sociálních sítích. Podobně snadno lze dohledat i celoroční plán řádných zasedání zastupitelstva.

Veliké plus, například i oproti praxi Libereckého kraje, je skutečnost, že město Liberec zveřejňuje jednání Rady města Liberce, a to včetně zápisů diskuse na Radě města. Tato vstřícnost vůči občanům, ne všude obvyklá, napomáhá zpřehlednit a pochopit samotný demokratický proces na úrovni města.

Jak bylo zmíněno, materiály pro jednání ZML jsou veřejnosti předkládány přehledněji a celkově kvalitněji než na úrovni Libereckého kraje.

Anonymizace příjemců veřejné podpory

Nicméně podklady pro jednání ZML mají jeden dlouholetý nešvar, na který náš web dlouhodobě upozorňuje. A tím je anonymizace příjemců veřejné podpory, financí či majetku. Téměř bez výjimky na každém jednání zastupitelstva se tomu tak děje, a to například při schvalování majetkoprávních operací, ale i v jiných bodech.

Byť může snaha města chránit se proti případným napadnutím pochopitelná, není vždy na místě, a jak dokládá i stanovisko Ministerstva vnitra ČR, v případě příjemců veřejné podpory nemusí být ani nezbytná, byť se jedná o složitější problematiku.

Hovoří o tom například stanovisko MV ČR z ledna 2022 k této problematice, kde se, mimo jiné, uvádí: „… máme za to, že za příjemce veřejných prostředků je třeba zjednodušeně řečeno považovat jakoukoli fyzickou osobu (v případě právnických osob je ochrana osobních údajů pojmově vyloučena), která vstupuje do smluvního vztahu s územním samosprávným celkem (městem), kdy v rámci tohoto smluvního vztahu město této osobě poskytuje jakékoli plnění mající majetkový základ… Je tedy lhostejné, zda tato osoba vystupuje na straně prodávajícího nebo kupujícího, pronajímatele nebo nájemce, propachtovatele nebo pachtýře. Ve všech případech je dle našeho názoru taková osoba příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b informačního zákona… S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že dle našeho názoru ve Vámi uváděných příkladech anonymizace osobních údajů není nezbytná (až na určité specifické případy; srov. výše) v rozsahu základních osobních údajů specifikovaných v § 8b odst. 3 informačního zákona, neboť se v těchto případech nepochybně jedná o příjemce veřejných prostředků.“

Celé stanovisko lze nalézt na odkazu: https://www.oziveni.cz/wp-content/uploads/2023/09/198454_4_2021-Stanovisko-MV-CR_k-osob.udajum-v-zapisech-ZO.pdf

Zejména město Liberec, kde členové jeho bývalého politického vedení v současné době stále čelí žalobě z důvodu nezákonného obohacování se na městském majetku (případ Sportovního areálu Ještěd), které se z části dělo i rozhodnutím zastupitelstva, by proto mělo dbát na co největší transparentnost, která může takové pokusy eliminovat.

Řešením by pak mohlo být zveřejňování příjemců veřejné podpory, a to ve smyslu uvedeného stanoviska Ministerstva vnitra ČR.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
V zatáčce u libereckého lomu, na ulici Kunratická, byl instalován pomník připomínající nacistickou bestialitu v našem městě v letech 1938-1945. V místě byl pracovní
Fakulta umění a architektury Technické univerzity Liberec, město Liberec i Liberecký kraj si zítra připomenou sto let od narození významného českého architekta, jehož život
Společnosti Metrostav a Metrostav Infrastructure přiznaly, že uplatili hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu částkou 530 000 Kč v kauze kolem kostela sv. Máří Magdalény.
Zřizovatelé škol (nejen) v našem regionu, tedy kraj a obce, mají obrovský problém. Od vlády jim chybí miliony na pro školy, zejména na výplaty