Na dnešek připadá svátek Mezinárodního dne žen. Ve světě se slaví již 113 let, nicméně zrovna realita České republiky ukazuje, že je potřeba si jej neustále připomínat.

Zhruba šest tisíc korun měsíčně. Takový je průměrný rozdíl mezi platy žen a mužů, pokud se srovná zdejší medián. Poslední data Českého statistického úřadu jsou za třetí čtvrtletí loňského roku. Tehdy byl medián u mužů zhruba 40 tisíc korun. V případě žen přibližně 34 tisíc.

Česká republika, která bývá někdy označována za neoliberální skanzen Evropy, vede podobné statistiky v tomto směru dlouhodobě. Jednotlivé studie to navzájem potvrzují.

Vyplývá to i z mezinárodní studie z roku 2022, na které se podílel Sociologický ústav Akademie věd ČR a jejíž výsledky přijala za své i česká vláda. Oproti letům před covidovu pandemií se navíc tento rozdíl ještě prohloubil, ženy tak vydělávají v průměru o pětinu až čtvrtinu méně.

Platy mužů a žen v České republice se liší nejen při porovnání průměrného ročního výdělku, kde muži berou o 24 procent více než ženy, ale také při porovnání výdělku na stejné pozici. Tam jsou platy mužů vyšší o 12 procent.

Česká republika je dlouhodobě také zemí, kde jsou rozdíly v odměňování za stejnou práci nejhorší. Za posledních 20 let se situace téměř nezměnila, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 procent, dnes je to 17 procent. Česko patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD. Horší je situace už jen v Japonsku, Estonsku a Koreji. Nejlépe je na tom ze sledovaných zemí Lucembursko, kde je rozdíl jedno procento. Do pětiprocentního rozdílu se vešly ještě Řecko, Nový Zéland, Belgie a Itálie. Průměr zemí OECD činí 14 procent.

Rozdíly jsou i na pracovištích, co do jednotlivých pozic. Loňský průzkum poradenské společnosti Delloitte ukázal, že ze sta Čechů a Češek je na rozhodovacích pozicích ve firmách jen 17 žen. Je to o několik procent míň než průměr celého světa, evropský průměr je dokonce přes 30 procent.

Taková je tedy situace v Českých zemích k letošnímu Mezinárodnímu dni žen, který byl ustanoven v roce 1910, slaví se od roku 1911. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani přišla ženská aktivistka Clara Zetkinová s návrhem, aby se Den pracujících žen (jak zněl první název Mezinárodního dne žen) stal mezinárodní akcí.