Liberecký kraj dal loni dvakrát víc peněz na svoje PR než na boj proti povodním

Zlá povodeň o víkendu opět potrápila Frýdlantsko. Nebyla zdaleka tak katastrofální jako na severu Moravy, ale ukázala mnohé. Liberecký kraj za posledních několik volebních období de facto rezignoval na boj proti povodním a na zadržování vody v krajině.

Jizerské hory jsou směrem od Lužice do Čech kamennou hradbou, žulovou stěnou, po které voda z hor, kde prší nejvíc z celé země, steče nesmírně rychle s malou možností se vsáknout. O to víc by se mělo dbát na povodňová opatření jak nahoře na horách, tak pod nimi, protože místní žijí každoročně ve strachu, zda jim mohutné deště, které v posledních letech přicházejí po obdobích stále intenzivnějšího horka, nepřinesou do jejich domovů zkázu a neštěstí.

Povodně samozřejmě hrozí i v jiných regionech Libereckého kraje, nicméně vždy jsou největším a zároveň nejčastějším nebezpečím právě na jeho severu, v podhůří Jizerských hor, na Frýdlantsku a okolí. Aktuálně se zde politici snaží – a někteří zejména před kamerami a na sociálních sítích – bojovat s letošní povodní a nahánět si tak body do voleb, řeč čísel je ale neúprosná a usvědčuje je z pokrytectví.

Na boj s povodněmi v médiích a na Facebooku jde víc peněz než ve skutečnosti

Ačkoliv si například hejtman Martin Půta (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) udělal z velké části jméno na svém angažmá během ničivých povodní v roce 2010, které postihly jeho Hrádek nad Nisou, když zde byl starostou, Liberecký kraj pod jeho vedením (od roku 2012) dlouho nedával na zadržování vody v krajině vůbec žádné prostředky.

Začal s tím až na, opakovaný, návrh opozice z roku 2019. Podívejme se, kolik to bylo 5,3 milionu, v roce 2020 14,8 milionu, v roce 2021 12,4 milionu, v roce 2022 13,9 milionu, v roce 2023 opět pouhých 8,9 milionu. V letošním volebním roce bylo schváleno 15 milionů korun, nicméně zde ještě není jasné, kolik z těchto 15 milionů bude rozděleno ve skutečnosti.

Připomeňme, že o retenci vody na horách i pod nimi se pak starají CHKO, nadace nebo neziskovky, a to často za prostředky, které jsou pod rozlišovací schopnosti politiků, kteří disponují miliardovými krajskými rozpočty.

Zajímavé srovnání pak přináší skutečnost, kolik dává vedení Libereckého kraje na svoje vylepšení obrazu v médiích a na sociálních sítích, stručně řečeno na svoje PR. Náš Liberec dlouhodobě ukazuje, že jsou to v rámci celé České republiky, kde Liberecký kraj je ten nejmenší (a druhý nejmenší co do počtu obyvatel), obrovské a bezprecedentní částky.

Krajská koalice STAN/Starostů pro Liberecký kraj, ODS a Pirátů si na letošek schválila na PR a marketing Libereckého kraje opět představuje v jiných krajích nevídaně vysokou částku – 16 milionů korun.

V jiných krajích to je sice částka nevídaná, ale nikoliv v Libereckém kraji. Zde se prostředky na PR krajského vedení pohybují okolo 15 milionů každoročně (v sousedním, dvakrát větším, Ústeckém kraji se tato částka pohybuje mezi 5-6 miliony korun, podobně v jiných krajích).

Liberecký kraj obce na Frýdlantsku nechal osudu. A vodě

Není to ale jediný příklad. V reakci na devastující povodně z roku 2010 si nechal Mikroregion Frýdlantsko zpracovat studii na zabránění dalším povodním. Mikroregion připravoval celý projekt více než rok, dal do něj 350 000 korun, dostal navíc od státu příslib téměř 12 miliónové dotace.

Tu Mikroregion skutečně získal a dokonce přispěl i Liberecký kraj, byť částkou jen v řádech stovek tisíc korun. Vznikla tak podrobná analýza a návrh konkrétních řešeních na Frýdlantsku, které měly zamezit dalším povodním.

Z projektu ale sešlo. Obce se nedokázaly dohodnout mezi sebou. Zástupci obcí ve Frýdlantském výběžku celkem logicky argumentovali nejen omezeností svých rozpočtů co do realizace jednotlivých opatření, ale problém pro ně byl již i s administrací projektu za situace, kdy často mají jen pár zaměstnanců.

Šéf Mikroregionu Frýdlantsko, starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný ze STAN/Starostů pro Liberecký kraj, který celý projekt připravoval, byl například z vývoje natolik zklamaný, že na funkci předsedy v roce 2015 rezignoval.

Od té doby uběhlo devět let a ačkoliv má Liberecký kraj každoročně od státu obří prostředky a investuje do kontroverzních projektů, které se rekordně prodražují (jako je například stavba podnikatelského inkubátoru nebo parkovacího domu u kraje), obcím na Frýdlantsku ve vybudování protipovodňových opatření nepomohl. Jejich absence se projevila i letos, o uplynulém víkendu.

Velké stavební zakázky hrají prim. Na zadržování vody v krajině se zapomíná

Liberecký kraj přitom disponuje nemalými prostředky. Posledních několik let má, kvůli inflaci, například každoročně o miliardu vyšší rozpočet. Každý rok jde zhruba miliarda na opravu silnic, která se na mnoha místech ukazuje jako problematická a často se v místě opakující.

I letošní rozložení rozpočtu vypovídá leccos o prioritách kraje. Pro odbor silničního hospodářství byla schválena pro rok 2024 rekordní částka dosahující téměř 1,5 miliardy. Zopakujme, že na retenci vody v krajině to bylo na letošek 15 milionu korun, kdy ani ještě není jasné, kolik se skutečně rozdělí.

Vedení kraje také například podlehlo tlaku stavebních firem a podepsalo s nimi smlouvu na vybudování Centra urgentní medicíny v době nedlouho po začátku ruské agrese na Ukrajině, čímž cena projektu vyskočila z jedné miliardy na více jak tři.

Náš Liberec v minulosti ukázal, že Liberecký kraj dokonce po covidu doplácel údajné ušlé zisky stavebním firmám, které pro něj budují silnice a dopravní stavby. V roce 2023 doplatil velkým stavebním firmám, které měly přitom zisky v řádech stovek milionů, 69 milionů korun za domnělý ušlý zisk.

foto: LK

Subscribe
Upozornit na
24 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Dnes začalo v Liberci, po roce a půl, další líčení v korupční kauze, která se týká zneužívání evropských dotací a kde je obžalován i
Samotná koaliční smlouva mezi zástupci STAN/Starostů pro Liberecký kraj a vládní koalice SPOLU bude sice podepsána až 16. října, ale již dnes zástupci obou
Hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu zastupuje jeden z nejznámějších advokátů České republiky Tomáš Gřivna. Hejtman si ale jeho služby neplatí ze svých zdrojů. Téměř
Město prezentuje současnou rekonstrukci bazénu, kterou měl dle policie řídit majitel SYNER Group, jako navázání a poctu libereckému architektu Pavlu Švancerovi, který je autorem