Je to přesně 150 let, co se v Maffersdorfu, dnešních Vratislavicích nad Nisou, klempíři Antonovi Porschemu narodil syn Ferdinand. Osud chtěl, aby se ve světě proslavil jako automobilový konstruktér, ale také aby se ukázal jako zcela bezohledný podnikatel, který svůj úspěch spojil s nacisty a zneužíval otrocké práce vězňů z koncentračních táborů.

Porsche pobýval v rodném Maffersdorfu prvních 18 let svého života, kdy, jako mladík, navštěvoval libereckou střední průmyslovou školu. Zaměřil se na využití elektromotorů, ve kterých viděl budoucnost v automobilové dopravě.

Posléze se přesunul do Vídně, kde svůj technický genius úspěšně prodával tehdy začínajícím automobilovým firmám, zejména společnosti Daimler. Po první světové válce již na trvalo spojil svůj život s německým prostředím, jako německý nacionalista se cítil a dokonce se ve třicátých letech zřekl československého občanství.

Porscheho kariérní hvězdná hodina ale přichází s nástupem nacistů k moci. Stává se členem NSDAP a elitní organizace SS, kde se mu dostane hodnosti hodnosti SS-Oberführer a za jeho činnost mu byl v roce 1944 propůjčen „prsten cti“ s umrlčí lebkou.

Pro Hitlerovu jeho vraždící válečnou mašinérii navrhuje zejména tanky, ale i jinou vojenskou techniku, z níž nejznámější je zřejmě právě těžký tank Tiger.

Vedle toho roce 1938 začala výstavba továrny na výrobu lidových vozů ve Wolfsburgu, dnes sídle společnosti Volkswagen, u níž stál Porsche jako hlavní postava, kterou tímto úkolem pověřil sám Adolf Hitler (viz úvodní fotografie, na které Porsche seznamuje Hitlera s dnes již legendárním „Broukem“).

Nacismu tak dává „lidový vůz“ pro každého, říši loajálního občana z alespoň nižší střední třídy . Za úspěchem tohoto projektu ale stojí temné pozadí. Porsche osobně spolupracuje s říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem, pod kterého spadají koncentrační a vyhlazovací tábory. Tyto továrny na smrt se pak stanou zásobárnou otroků i pro Porscheho podniky.

Po válce byl Ferdinand Porsche vězněn zhruba dva roky ve Francii pro podezření z válečných zločinů, ale dokázala se, skrze své rozsáhlé jmění, z vězení vykoupit. Následně byl zbaven i obvinění. Ferdinand Porsche zemřel v roce 1951 na srdeční selhání ve Stuttgartu.

V roce 2013 proběhla v Porscheho rodných Vratislavicích nad Nisou petice, v níž místní rozhodli, že kvůli Porscheho působení v SS a NSDAP nechají odstranit veškeré cedule připomínající tohoto rodáka. Nadále zde ovšem funguje i Porscheho dům, který kontroverzní osobnost technického génia, kariérního nacisty, úspěšného, ale i bezohledného podnikatele připomíná.