Šest oproti osmi dosavadním poslancům. Takový počet zákonodárců bude reprezentovat Liberecký kraj v nově zvolené poslanecké sněmovně. Proč tomu tak ale je? Někteří politici obviňují jiné, ti zase je a někteří chystají i stížnost.
Nejvíce se nelíbí nový počet politikům ze SPOLU. Ti zvažují i ústavní stížnost. Jejich dlouholetý poslanec, který byl letos nejen překroužkován, ale doplatil i na snížení počtu mandátů, Petr Beitl z jablonecké ODS ale tvrdí, že o něj nejde. „Já to ale nespojuji se svým mandátem, ale spojuji to s ústavními právy občanů Libereckého kraje,“ uvedl k tomu Petr Beitl.
Na vině je novela volebního zákona z roku 2021, kterou nařídil ústavní soud. O mandáty nepřišel jen Liberecký kraj, ale o jeden mandát proti roku 2021 přišly také kraje Ústecký, Jihočeský a Karlovarský, naopak o jeden mandát si polepšily kraje Jihomoravský, Olomoucký, Plzeňský, Pardubický a Vysočina.
Volební novela před sněmovními volbami v roce 2021 zrušila metodu jednokolového přepočtu hlasů na mandáty, která podle Ústavního soudu příliš zvýhodňovala nejúspěšnější strany. Nahradila ji pro minulé i letošní volby rozdělováním mandátů ve dvou kolech prostřednictvím dvou odlišných metod. Výsledek závisí na počtu platně hlasujících a na zisku volebních uskupení v jednotlivých regionech. Zejména při závěrečném kole přerozdělování mandátů může snížit zastoupení méně lidnatých regionů ve Sněmovně, což letos pocítily kraje na severozápadě Čech, ale také v jižních Čechách.
Pro koalici Spolu, v níž se ODS spojila s KDU-ČSL a TOP 09, hlasovalo v Libereckém kraji 41.567 lidí a má jeden mandát, v Karlovarském kraji na zisk jednoho mandátu stačilo Spolu 20.871 hlasů. Třeba v Plzeňském kraji dostala koalice 63.598 hlasů a má tři mandáty ve Sněmovně. „Je evidentní, že dopad novely je špatný a diskriminační, pro Liberecký kraj to má fatální dopad,“ dodal Beitl.
Jeho kolega ze SPOLU, bývalý jablonecký sociální demokrat a nyní člen TOP 09, Lukáš Pleticha viní z této změny i bývalé poslance Libereckého kraje, kteří pro tuto novelu hlasovali a označuje je za „krajozrádce“. Konkrétně má na mysli Janu Pastuchovou z ANO, Tomáše Martínka z Pirátů a Radovana Vícha z SPD, kteří byli v roce 2021 poslanci a pro novelu zvedli ruku.
„Tady máme důsledek „Krajozrady“ někdejšími poslanci Janou Pastuchovou (ANO), Tomášem Martínkem (Piráti) a Radovanem Víchem (SPD), když se měnil volební zákon. A důsledkem je – hlas voličů v Libereckém kraji má i 1/4 menší váhu. A taky máme jako kraj o 25% méně poslanců, než by nám spravedlivě podle počtu obyvatel a voličů náleželo,“ uvedl Lukáš Pleticha a svoje argumenty dokládá toto tabulkou:
Pletichou obviněný Tomáš Martínek z Pirátů ale odpovídá, že jde o demagogii dotčených politiků SPOLU, kteří se do Sněmovny letos nedostali. „V roce 2021 rozhodl Ústavní soud, že volební systém do Poslanecké sněmovny není poměrný vůči hlasům pro politické strany a nařídil tak politikům systém opravit… Výsledkem jednání napříč politickým spektrem byl nakonec návrh poslance Marka Bendy (SPOLU), který měnil výpočet pomocí Imperialiho kvóty a následně nerozdělené mandáty přiřazoval podle největšího zbytku nerozdělených hlasů sestupně dle kraje,“ argumentuje Tomáš Martínek.
„Podle tohoto návrhu se volilo poprvé již v roce 2021 a Liberecký kraj v tomto roce měl 8 mandátů, stejně jako o čtyři roky dříve, kdy se počítaly mandáty podle původního systému. V roce 2025 se poprvé volilo pomocí korespondenční volby, což zvýšilo počet hlasů ze zahraničí. Místo toho, aby Sněmovna právě řešila problém malých krajů, tak se naopak rozhodla připočítávat hlasy ze zahraničí do 4 největších krajů, což problém malých krajů naopak silně prohlubuje. Právě hlasy ze zahraničí v kombinaci s nižší voličskou účastí v kraji připravily Karlovarský i Liberecký kraj o mandát v roce 2025. Pouze několik tisíc hlasů pro kandidující subjekt může rozhodnout jestli například v Libereckém kraji bude 6 mandátů nebo naopak 10 mandátů. Výhodou je, že nepropadají hlasy pro žádnou stranu, která překoná 5 % kvorum, protože mandát získá, i když to může být v jiném kraji,“ dodívá Pirát Martínek.