Dne 10. 9. 2025 odmítl Nejvyšší soud České republiky dovolání Divadla F. X. Šaldy v Liberci proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci dříve vyslovené neplatnosti mé výpovědi. Nejvyšší soud odmítl argument divadla, které se pokusilo odůvodnit zrušení mého pracovního místa tím, že činnost umělce v základním pracovním vztahu nahradilo činností jiného zaměstnance.
Dále potvrdil jako správné právní závěry obou předchozích soudů, které konstatovaly, že organizační změna, která zrušila pracovní místo dirigenta – šéfdirigenta a vytvořila pracovní místo hudebního ředitele, byla vedením DFXŠ přijata účelově, tzv. naoko. V předcházejícím řízení soudy správně konstatovaly, že pracovní náplň zrušeného a nově vytvořeného pracovního místa hudebního ředitele je fakticky shodná. Nemohl tak být dán výpovědní důvod pro mou nadbytečnost na zastávané pozici dirigenta – šéfdirigenta.
Nejvyšší soud tak uzavřel příběh, který začal v květnu 2022, kdy mi budoucí ředitelka divadla, tehdy šéfka opery paní Linda Keprtová, oznámila, že se mnou nepočítá jako se šéfdirigentem, a jestli nepodepíšu dohodu o změně pracovní smlouvy, tak pozici šéfdirigenta přejmenuje a já přijdu o práci. Tento plán realizovala paní Keprtová hned první den ve funkci ředitelky, kdy zrušila pozici šéfdirigenta a vytvořila pozici hudebního ředitele. Jak jsem se již několikrát vyjádřil, nezpochybňuji právo šéfa opery vybrat si k sobě tvůrčí tým, který mu bude vyhovovat v prosazování jeho umělecké koncepce, očekával bych však ze strany šéfa opery Karola Kevického namísto nátlakového přístupu seriózní diskusi o důvodech a o podmínkách případné změny dodatku smlouvy. To se nestalo, a tak jsem se rozhodl čelit rozhodnutí vedení divadla soudní cestou.
V září 2022 rozeslal bývalý ředitel DFXŠ pan Martin Otava zastupitelům města otevřený dopis, ve kterém zastupitele upozornil na nemorálnost postupu Lindy Keprtové, cituji: ”Toto rozhodnutí považuji za naprosto nemorální, dirigent vynikajících kvalit je vyhozen z divadla, pro které pracuje desítky let, a to pro nadbytečnost.” Zároveň předpověděl úspěšné napadení výpovědi u soudu. Mimochodem, současný ředitel plzeňského divadla Martin Otava byl půl roku předtím odmítnut radou města, aby se stal členem výběrové komise, která později jednohlasně vybrala paní Keprtovou na pozici ředitelky DFXŠ po dobu výkonu poslaneckého mandátu předchozí ředitelky Ing. Jarmily Levko.
V lednu 2024 jsem po vyhlášení rozsudku okresního soudu informoval členy rady města o mé ochotě o vzniklé situaci jednat tak, aby bylo možné mou žalobu případně stáhnout, bohužel bez jakékoliv odezvy. Ani další jednání o smírném řešení po vyhlášení rozsudku krajského soudu nebyla přínosná, neboť DFXŠ se během nich obrátilo s dovoláním na Nejvyšší soud. Od 18. 10. 2024, tedy po vyhlášení rozsudku krajského soudu, mi byla oznámena překážka v práci na straně zaměstnavatele, což znamenalo, že jsem další rok nemohl vykonávat svou práci, ale divadlo mi vyplatilo plnou náhradu platu. Celkové náklady divadla zahrnující právní služby divadla, náhradu nákladů řízení vyplacených po prohraném sporu a náklady na náhradu platu od 1. 8. 2022, kdy mi byla poprvé udělena překážka v práci, do 11. 10. 2025, kdy vešla v platnost nová výpověď opět pro nadbytečnost, výrazně přesahují tři miliony korun.
V březnu 2025 jsem se na dni otevřených dveří zeptal pana primátora, jestli toto jsou finanční prostředky vynaložené s péčí řádného hospodáře. Má víceméně řečnická otázka zůstala pochopitelně bez odpovědi. Náměstka pro kulturu Ivana Langra jsem se na zastupitelstvu v březnu zeptal, cituji: „Z jakého důvodu mi na schůzce 28. 2. 2025, případně již v říjnu 2024, nebyla předána výpověď pro nadbytečnost, když mi dle tvrzení zaměstnavatele není možné přidělovat práci dirigenta?“ Pan Langr mi tehdy zprostředkoval nepodepsanou odpověď DFXŠ, cituji: „Otázka je natolik irelevantní, že na ni nemohu odpovědět.“
Proti novému pracovněprávnímu rozhodnutí paní ředitelky Keprtové se hodlám opět bránit soudní cestou, a to v případě, že nedojde k dohodě v rámci mediace, která mi byla ze strany DFXŠ nabídnuta. Případným soudním sporem bych chtěl také přispět k vyřešení otázky pro všechny mé kolegy v umělecké oblasti, zdali odůvodnění výpovědi, udělené z důvodu zvýšení flexibility a umělecké rozmanitosti repertoáru, je skutečně dostačující pro rozvázání pracovního poměru na dobu neurčitou.
Martin Doubravský