Chrastava vyhrála soud se sdružením „Stop genocidě“ ve věci zákazu výstavy jejich panelů týkající se potratů. Kdyby odpůrci potratů pochodovali Chrastavou a skandovali hesla pro zrušení zákonného povolování potratů, neřekl bych ani popel.

Ovšem to, co provádí sdružení „Stop genocidě“ v našich městech po celé republice, nemá s demonstracemi nic společného.

Sdružení pod oznámením „demonstrace za zastavení umělých potratů“ pořádá výstavy vskutku drastických výjevů, kde kromě nechutných znázornění týkající se potratů, vystavuje pod nacistickými a komunistickými symboly  i výjevy z těch nejodpornějších genocid historie lidstva a staví je na roveň legálních potratů.Jakékoli protesty proti konání těchto výstav odmítá sdružení „Stop genocidě“ s odkazem na zákon o právu shromažďovacím. 

Sdružení „Stop genocidě“ zcela cíleně pořádalo své shromáždění (výstavy) téměř výhradně přímo u gymnázií a dalších středních škol. A to zejména po květnu 2012, kdy Nejvyšší správní soud rozhodnul v případě Prahy 6, že pořádání takovéhoto shromáždění u gymnázia není přestupkem. Tento rozsudek dodal sdružení takovou sílu, že začalo své exhibice situovat i ke školám základním. Když však v říjnu 2012 naopak „Stop genocidě“ prohrálo s Neratovicemi spor u Nejvyššího správního soudu, absolutně tento rozsudek ignorovalo. Přitom Neratovice nevyhráli pouze proto, že se nechutná tzv. demonstrace konala u jejich základní školy, ale také proto, že Nejvyšší správní soud jasně řekl, že lze demonstraci zakázat i kdyby nebylo její konání přestupkem.

Počet tzv. demonstrací v podání „Stop genocidě“ se v současné době blíží počtu 500. V dubnu se „dočkala“ i Chrastava. Shromáždění situované na náměstí 1. máje bylo řádně oznámeno  dle zákona o právu shromažďovacím a 23. dubna v 11 hodin začalo. Prakticky po několika minutách mě začali kontaktovat znechucení občané města. Po osobní prohlídce výstavy rozestavěných panelů jsem nemohl než konstatovat, že se opravdu jedná o vystavení nechutných výjevů a po vzoru Neratovic jsem demonstraci v jejím průběhu (cca 1 hodinu po zahájení) zakázal. Protože „Stop genocidě“ nechtělo respektovat příkaz na okamžité sklizení panelů, rozebrali je naši pracovníci na veřejně prospěšných pracech.

Po několika dnech přišlo od sdružení „Stop genocidě“ oznámení o konání nových shromáždění v pátek 23. a v pondělí 26. května. Tato shromáždění jsme společně s panem tajemníkem a paní místostarostkou zakázali předem. Zákaz jsme odůvodnili nejen nepřijatelností takovýchto drastických a nechutných vyobrazení v těsné blízkosti základní školy, ale i tím, že náměstí je využíváno i seniory a maminkami s dětmi. Sdružení „Stop genocidě“ kvůli tomu podalo dne 28. května na Chrastavu žalobu. K té jsme se na výzvu soudu vyjádřili, sdružení toto naše vyjádření napadlo a krajský soud dne 9. června rozhodnul. Rozhodnul jednoznačně v náš prospěch, když žalobu „Stop genocidě“ pravomocně zamítnul. Sdružení „Stop genocidě“  sice ještě může podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu, ale i proto, že krajský soud z dosavadních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vycházel, nepředpokládáme  jakoukoli změnu rozhodnutí. „Stop genocidě“ dostalo v Chrastavě STOP. 

Kromě vyústění této záležitosti samotné, jsme pochopitelně rádi, že se opětovně u soudu potvrdila správnost našich právních názorů, viz bilance u Ústavního soudu 4:0 ve věci tří vyhlášek (včetně videoterminálů) a vysouzených 9 milionů s firmou Integra.  

                                                                                                                     Michael Canov, starosta Chrastavy