Erna Reichlová měla synovce Rudlu, který byl, jako já, z Machnína. Psala se padesátá léta minulého věku a my jsme s Rudlou a s Jardou Kalenským byli nerozlučná trojka. Proč s námi tehdy Jarda nejel na Souš nevím. Darré. Tak Souši říkal můj táta i Rudlova teta. Darré, to byla velká, převeliká vodní plocha…

Dnes už asi nenajdeme pamětníka. Před 83 lety se psal rok 1933 a vrcholila světová hospodářská krize. Na Liberecku stály i ty největší textilky a čeští a němečtí dělníci táhli za jeden provaz. Až při příštích parlamentních volbách dali němečtí soudruzi svůj hlas novému hráči, K. Henleinovi, který sliboval to, co dával dělníkům v…

Řídicí učitel, pan Josef Klos, se stal i archivářem naší obce. Bydlel jsem tehdy od něho, co by kamenem dohodil, ale pochybuji, že bychom si měli co říci. V tom roce mi byly dva roky a mým problémem byly příliš tlusté dolní končetiny, které mi obden masírovali, což bolelo. Já z toho měl strach…

V té malé liberecké obci bylo doručování zpráv vždy adrenalinovou záležitostí. Ještě v nedávné době tuto činnost bral na svá bedra obecní bubeník. Snad to dělá ta zátopová oblast Nisy, most přes ní s nevyjasněnou smrtí paní hraběnky či prokletí, co na obec seslali v Nise utopení nebo v obci upálení husité po prohrané…

Je tomu 2 roky, co Egon Wiener uveřejnil na našem webu svůj první fejeton. Od té doby uběhlo přes 100 nedělí, kdy máme možnost číst jeho pravidelné příspěvky. Dnes téměř sedmdesátiletý autor předal do tiskárny svou novou knihu „Čarověník“, která spatří světlo světa již příští měsíc. „Máme se na co těšit,“ píše v záhlaví knihy…

Mít kliku znamená mít štěstí. Kde se to vzalo, odkud to kdo má, mi zůstalo utajeno. Vím jenom, že mám kliku. Utekl jsem hrobníkovi z lopaty.  Čeština je prostě úžasná. Na všechno má vtipnou průpovídku. Žel, tady neplatí, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Chceš-li něco znát, musíš pro to něco obětovat. Nic…

Dědeček vyrůstal v sirotčinci. Nevím, jak to chodilo v Liberci roku 1889, ale v libereckém sirotčinci to nemohlo být lepší než v jiných takových ústavech své doby. Nedělám si iluze i proto, že nemám rád zimu a liberecká zima je o sněhu a mrazu. Ta bývá zlá i k pilným dětem majícím oba rodiče….

Ti první a úspěšní byli bratři Montgolfierové v roce 1783. Osm let po nich, v Praze 11. září 1791 při oslavách korunovace Leopolda II. za českého krále, vzlétl ve vodíkovém balóně J. P. Blanchard. Ten, co první přeletěl kanál z Francie do Anglie a co je ještě zajímavější, byl první, co přežil seskok padákem……

12. dubna 1578 měla manželka majitele grabštejnského panství Jiřího Mehla ze Střelic ošklivý sen. Ve snu viděla machnínského ovčáka, jak usekává hlavy drůbeži. Nemám zdání, co milostivá paní v podvečer onoho významného snu povečeřela, ale muselo to být ochuceno přinejmenším lysohlávkami….

Letiště a dovolená. Přístav a nádraží. Dálnice a silnice. Moře, hory, jiná kultura. Suvenýry, nicnedělání, opalování, neznámá jídla, poznávání dějin, procházky městy, půvabné ženy a dívky… Na co jsem zapomněl? Dovolená. Sám, s manželkou, přítelkyní, s dětmi. Tisíce variant. Za rybami, do hor, poznávat, odpočívat, vypnout, zapomenout, na nic nemyslet, nebrat telefon. Prášky na…

Do Dolních kasáren v Liberci jsem se stěhoval z obří posádky v Milovicích v roce 1967. Bylo to ve dnech šestidenní války na Středním východě. Izraelci dávali právě na frak všem okolním arabským státům. Už to vypadalo, že sovětští poradci uspějí, a ti správní prohrají, ale pánbůh, jak se říká, stál na té správné straně a velkohubí islamisté…

Pokud mohu něco svým věrným čtenářům doporučit, pak je to regionální literatura. Mít ve svém nočním stolku, tudíž vždy po ruce, knížky útlé, co do počtu stran, a o to bohatší obsahem, je opravdu to nejlepší, co můžete pro svou dobrou pohodu udělat. V mém stolku teď leží Ivan Talián a jeho příběhy z…

Už jenom to, že se podobá té vídeňské je těžko odpustitelné… Budova je hezká, i když trošku těžkopádná. S jinou se těžko srovná. Je, jak říkali Češi, co přišli po pětačtyřicátém, trošku moc německá. Má, jako všichni, svá dobře ukrytá tajemství. Nezažila vždy léta jednoduchá. Dvě války, hlad, národnostní nepokoje. Němci se stali dominantními…

Koberce, to byla vskutku ,,těžká metráž“. Prodávat koberce v Liberci, v tomhle kraji, to byla výsada těch nejbohatších, chytrých, těch, co chtěli pořád nahoru. Prodávat laciné dětské námořní oblečky, vše za pár šprdlíků, to taky neslo miliony, ale to bylo pod úrovní těch, co handovali v kobercích……

Omluva se nepřijímá. Vyrůstal jsem v době, kdy hodnoty nebyly měřeny finanční kompenzací a problém se neřešil před kamerami televizních stanic. Chyby lékařů se tolerovaly, úředníci národních výborů chybovali a chodili do kriminálů, obchodníci měli ztratné, ale i manka, nejbohatší podnikatelé bohatli v hotelích, na pumpách, opravovali auta a televize. Ve věznicích seděla polovina…

Včera Vám bylo úctyhodných 700 let. Panečku, to je věk, Vy jste se ale uměl narodit! Vaše krev, příbuzní, to prý je vzorek celé Evropy. Dnes žijeme v době, kdy vyrůstat v podobných multi-kulturních rodinách není žádný problém. A přesto, nikdo v podobný genetický úspěch, jaký se podařil našim rodičům nevěří. Však Vy jste…