Týden pod Ještědem: město se přeci jen staví nohy

Liberecký týden se vlekl líně, bez obvyklých politických přestřelek, dramatických prohlášení té či oné strany, vyhlašování válek nebo příměří. Chyba lávky. Pod zdánlivě klidnou pěnou dní bylo přeci jen slyšet důležité zprávy. Negativní i pozitivní.

Vlastně už na sklonku před minulého týdne projednával soud ostudný případ dluhů, které zbylo po Mistrovství světa v tunelování veřejných prostředků, které se odehrálo v roce 2009 v Liberci a jako zástěrku si vzalo lyžařský šampionát. Pozoruhodné na dalším dějství lyžařského dědictví jsou minimálně dva momenty.

Za prvé ten, nakolik byla celá akce sólo počinem bývalého primátora Jiřího Kittnera, respektive podnikatelských kruhů, se kterými byl a stále je spojen. Dnes se čím dál víc jasněji ukazuje, že Jiří Kittner měl na svědomí celé mistrovství, než by mu dnes bylo milé přiznat. Jedná se zejména o jeho podpisy pod smlouvami, bez kterých by ostudný šampionát neproběhl a se kterými se neobtěžoval seznámit ani zastupitelstvo, vrcholný demokratický orgán obce, natož aby k nim získal posvěcení.

Z toho je jasně vidět, nakolik byl silný tlak zmíněných podnikatelských kruhů, aby šampionát proběhl. Následné veřejné, zejména stavební zakázky, to pak jen zpečetily. S tím souvisí i moment druhý, tedy ten, kvůli kterému se do dnešních dnů táhnou soudy. Totiž, že proklamovaná podpora a přínos malým podnikatelům, které mělo mistrovství údajně přinést, se ukázala jako jedna velká lež. Profitovaly z něj jen firmy velké, spojené s politiky, kteří jej zaštítili. Drobným a středním podnikatelům zůstaly jen problémy a dluhy.

Ve středu odsouhlasila valná hromada Severočeské vodárenské společnosti, že vykoupí většinový podíl od společnosti Veolia. Situaci kolem vody a vodného jsme se v minulosti podrobně zabývali a zabývat ještě budeme. Středeční krok valné hromady vypadá jako dobrý krok, který zamezí vyvádění peněz ze společnosti do zahraničí. Je to ale zároveň smutné memento 90. let, kdy se společnost z části privatizovala, aby se za dlouhé roky ukázalo, jak tehdy jediný možný neoliberální model nefunguje. Daňové poplatníky to stálo miliardy a zhruba dvě miliardy ještě stát bude.

Ale k věcem pozitivním. Město hospodaří nejlépe minimálně za posledních 15 let. Libereckým podnikatelským zásvětím neustále napadaný náměstek Jan Korytář dokázal, že Liberec, který po „pravicově odpovědných vládách ODS“ málem skončil v insolvenci, loni hospodařil s přebytkem 156 milionů. To není málo a podobný úspěch je třeba pochválit (i s vědomím toho, jak to zase schytáme).

Zarážející je, že podobný úspěch není radnicí více propagován. Jedna zpráva v tiskovce a šmitec. Přitom jde pravděpodobně o zlom v hospodaření města, které dříve sloužilo jako kasička pro kamarády politiků. Důvodem ticha kolem úspěchu bude asi fakt, že tiskové oddělení má pod sebou primátor Tibor Batthyány, který je s Korytářem na nože.

Respektive více než Batthyány, který má dost problémů sám se sebou, jeho pravá ruka a spíše než co loutkář Petr Neuhäuser, který je placen z veřejných prostředků jako úředník, ale více než co jiného je hlavní politickou figurou ANO na radnici. A pochválit konkurenci? To se nedělá.

Další chvályhodnou aktivitou radnice je snaha prohlásit Liebiegovo městečko a přilehlou Domovinu památkovou zónou. Dlouho se o tom jen mluvilo, teď to vypadá, že by to mohlo klapnout k radosti památkářů i všech, co mají rádi Liberec a jeho historii. Snaha ale naráží na trochu typicky české postoje místních obyvatel.

Ti mají strach, že si nebudou moci „vyměnit ani kliku“. Není to ale pravda. Kéž by se přiblížila doba, kdy si v Čechách majitelé historicky hodnotných objektů uvědomí, že mít památkově chráněný majetek je výhoda, že mohou dosáhnout na peníze od státu, města i Evropské unie a že jim památkově chráněné lokality jen jejich majetek zhodnotí. Stačí se podívat kousek na západ od nás. Výsledek nebude těšit jen historiky, památkáře a turisty, ale především je samé.

Je samozřejmě dobře, že se politici lidí žijících v místě ptají, to je bez debat. Ale přeci jen doufejme, že se politická reprezentace prvotního nesouhlasu místních nezalekne.

Subscribe
Upozornit na
62 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou