Týden pod Ještědem: proč na městě nejde co na kraji aneb ještě ke smlouvám s BusLine

Dvě témata nejvíce rezonují libereckou politikou i médii v posledních dnech. Městská doprava a její svázání po čertech podivnými smlouvami s neméně podivnou společností BusLine a neochota většiny politiků to řešit. přitom jde o takové peníze, které Liberec nikde jen tak nenajde a které by mohly ve městě vyřešit mnohé.

Už i na kraji pochopili, co znamená spolupráce s dopravní společností BusLine. Firmou, která sice úzkostlivě tají své skutečné majitele, ale o to větší styky má s politiky napříč téměř všemi politickými stranami. Naše organizace (KPKP) se to snažila říkat roky, dostalo se jí jen urážek od politiků, kteří dnes chtě nechtě musí přiznat, že tudy cesta nevede. Nevadí, lepší pozdě nežli později.

Hejtman Martin Půta si zaslouží uznání, že nakonec prosadil to, že Liberecký kraj (snad) bude mít svého dopravce. Možná mu situace s BusLine přerostla přes hlavu, a to i ve vlastní straně, kde má BusLine v podobě Vladimíra Mastníka nebo Marka Pietera horlivé zastánce a po letech musel uznat, že mít vlastní (veřejnou) dopravu s vlastní (veřejnou) kontrolou, kam jdou a nejdou vlastní (veřejné) peníze, je přeci jen lepší řešení.

Otázka je, proč to nechce dojít i libereckým politikům. Proč se nechtějí rozejít s firmou, která nepokrytě městský rozpočet vysává o desítky milionů víc, než by musela a stejně nepokrytě i městu vyhrožuje. Přitom za BusLine v Liberci stojí i Půtovi spolustraníci ze Starostů pro Liberecký kraj, ovšem ne sami. Podivná dopravní firma má své pevné spojence mezi KSČM, ODS i (ex)ANO, které se velice rychle etablovalo do zákulisních struktur liberecké politiky.

Důvod je nasnadě a je dvojí. Za prvé se většina libereckých stran s BusLine svezla a nyní jednoduché přetrhat pouta minulosti. Stačí se podívat, kdo je podepsán pod těmi všemi smlouvami, jejichž nevýhodnost pro město si už dnes nedovolí nikdo zpochybnit. Stejně tak je zřejmé, kdo jak a pro co hlasuje buď v dopravním podniku nebo zastupitelstvu. Ukazovat na sebe a říkat: za tohle můžu já, to bolí pokaždé. A o vazbách ze zákulisí hokejových skyboxů ani radši nemluvit…

Za druhé jde o politickou ješitnost. Přiznat nenáviděné opozici, kterou Změna pro Liberec, ač sedí na radnici, pro většinu stran, které se kvůli ní musely vytrhnout z poklidného bahna místní politiky, je, že měla pravdu, bolí stejně jako ukázat na svoje vlastní hříchy z minulosti. Na kraji se to ale povedlo, v Liberci to ovšem vypadá, že nikoliv.

Zákopy jsou vykopány moc hluboko. Přitom nejde o málo, ale o desítky a v řádu let stovky milionů korun, za které by ve městě mohlo být stokrát více než jen luxusní vily předních hráčů BusLine. Spravedlivými platy pro řidiče a další zaměstnance dopravního podniku počínaje…

 

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
58 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou