Jakožto členovi mladé liberecké generace, která vyrůstala v důvěrně známých městských ulicích, mi není lhostejné, jak se bude vyvíjet tvář města, kterému říkám domov. Cítím tedy silnou potřebu vyjádřit se k plánované výstavbě bytového domu na tzv. Papíráku.

Papírák, jakožto jedno z náměstí a otevřených prostorů, které tvoří vlastní centrum Liberce, je místo nemalého významu. Na Rybníčku, Soukenné náměstí, Fügnerova, Šaldovo náměstí, Nerudovo náměstí, náměstí Dr. Edvarda Beneše, Sokolské náměstí, Malé náměstí a právě Papírové náměstí.

Všechny tyto prostory tvoří rozmanitou podobu libereckého centra. Každé z nich nabízí trochu jiný pohled na město a dýchá vlastní osobitou atmosférou. Ačkoliv se Papírák, sám o sobě, dnes nachází v zanedbaném stavu, nemyslím si, že by prostor byl poničený natolik, aby si žádal radikální zásah. Dokonce i přes současný stav se zde začíná tvořit vlastní nezaměnitelná atmosféra vycházející ze života místních podniků.

 Otázky, zdali by se v takové lokalitě mělo stavět, co a jak, samostatně vystačí na rozsáhlou debatu, a proto je nechám otevřené pro další diskuze. Zde je však předložený již konkrétní návrh a jako takový se dá posuzovat, rozebírat a kritizovat

Z ideové stránky je projekt značně problematický ve dvou aspektech. Zaprvé, obytné stavby mají tendenci svoji lokalitu výrazně zklidňovat. Nikdo nechce ruch tam, kde bydlí. A právě proto si myslím, že taková stavba, s předpokladem cca 107 bytů, nepatří do centra města, které má patřit lidem, má žít a má být místem setkávání. A zadruhé, právě proto, že se s výstavbou počítá v lukrativní lokalitě, která zatím patří do samotného centra města, se dá počítat s tím, že vzniklé byty budou cenově dostupné pro relativně úzkou skupinu lidí.

Navrhovaná stavba se sama o sobě jeví jako dosti sporná. Přibližně o dvě patra převyšuje okolní stavby, a tím nerespektuje hranici střešních linií, ani nedodržuje střešní typ. Vlastní hmotou zabírá srovnatelný objem, jako celý blok. A svým vzhledem absolutně nerespektuje architektonický ráz svého okolí.

Je však nutné dodat, že v Liberci nikdy nebylo velkých překážek pro výstavby domů, jež jsou založené na lobby a očividně se to o moc nezměnilo ani po sestavení městské rady architektů. Liberec jako město má tradici ve zbavování se vlastních prostorových hodnot za účelem zisku. Bohužel ale nejde o zisk libereckých občanů.

A jsou to právě takovéto hodnoty, které mají jedinečnou schopnost vdechnout městu vlastní charakter. Hodnoty, které dokáží tvořit vzpomínky. Je faktem, že nás prostředí, ve kterém žijeme, přímo ovlivňuje a nejvíce nás ovlivňuje, když vyrůstáme. Je proto tedy na nás, abychom vytvářeli město, ve kterém se dobře žije, a ve kterém se dobře vyrůstá. Město, ve kterém se tvoří vzpomínky.

 A i v tomto případě je na nás, abychom se rozhodli, zda chceme přenechat nadcházejícím generacím centrum s generickými uniformními stavbami, symbolizující materializovanou touhu po zisku, nebo centrum plné osobitých, charizmatických míst, s vlastní atmosférou a vlastní subkulturou, na které budou moci vzpomínat.

Petr Tajčman

student Fakulty Architektury ČVUT

 

 

                                                                                                                     T

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

                                                       

Copyright © 2016 Náš Liberec;