Jak se v Liberci daří nakladatelům, kteří mají tu smůlu, že se nekamarádí s nikým z politických špiček? To dobře ví Květa Vinklátová, ředitelka nakladatelství Knihy 555.

Knihy 555 se před časem oddělily od Nakladatelství 555, které vzniklo před osmi lety a má za sebou řadu úctyhodných počinů. Připomeňme například reprezentativní publikaci Stalo se na severu Čech 1900 – 2000.

Jaké největší překážky jste museli za dobu existence překonávat?
Asi nejobtížnější byl okamžik, kdy se společníci Nakladatelství 555 dohodli, že nadále budou knihy vydávat každý samostatně. Vznikla tak tři nakladatelství: KNIHY 555, Nakladatelství RK a knihy vydává také DTP Studio GRAPHIS. Znamenalo to vystoupit z rozjetého vlaku a začít úplně znovu.

Nechybí vám, že se nekamarádíte s někým z vedení města a Kraje?
Myslím, že nejde o to, jestli chybí, nebo nechybí. Každý člověk má nějaké postoje. Dávno jsou pryč naše naivní představy, kdy jsme byli přesvědčeni, že pokud budeme dělat svoji práci co nejlépe a budeme tak dobře reprezentovat město i kraj, budeme minimálně oslovováni ve výběrových řízeních na publikace. Nakonec jsme dospěli k tomu, že náš zákazník je ten, který chodí do knihkupectví a hledá dobré knihy. Když obstojíme u něj, nepotřebujeme se „kamarádit“. Neznamená to, že bychom nebyli rádi, kdyby se kraj a město reprezentovalo našimi publikacemi. Nemáme ale důvod jít za tím za každou cenu.

Jakým způsobem se podle vás a ve vaší branži a v našem regionu přidělují zakázky? Je každé výběrové řízení křišťálově čisté?
Nemá smysl spekulovat o věcech, které člověk nemůže dokázat. Podle všeho však mnoho takových zakázek stojí ve velké míře na politických kontaktech a dohodách. Podle současné legislativy je velmi jednoduché vypsat výběrové řízení tak, aby to vyhovovalo konkrétní firmě.

Myslíte, že klientelismus a další projevy korupce kvetou u nás v Liberci také jinde než třeba jenom ve stavebnictví?
Myslím, že se to děje napříč obory. Stavebnictví je jen nejvíce na očích a jde v jeho případě o největší finanční prostředky.

Honza Šebelka na našem webu v článku na odkazu Korupce v Liberci uvádí jeden konkrétní příklad, kdy Liberecký kraj zadal výrobu dvou honosných publikací firmě Kalendář Liberecka. Zakázka na druhou knihu proběhla údajně bez výběrového řízení a byla předražená o jeden milion korun. Protože předpokládám, že jste se o vydání této publikace zajímali i vy, můžete prozradit, jak konkrétně tato kauza probíhala?
Na základě článku zveřejněného v MF Dnes jsme já a další regionální nakladatelé usoudili, že není možné k situaci nadále mlčet, a vyzvali jsme otevřeným dopisem hejtmana k přešetření zakázky. Po dalších jednáních proběhla z podnětu hejtmana kontrola, kterou prováděl kontrolní odbor úřadu. Z kuloárů vím, že kontrola byla uzavřena s výsledkem „bez závad“, oficiální vyjádření však stále nemáme. Důsledkem našeho vyjednávání bylo, že se alespoň snížila hranice pro výběrová řízení vypisovaná Krajským úřadem LK na 0,5 milionu korun, místo 2 milionů. To považuji za důležitý posun.
Myslím, že co se týče předražení zakázky o milion, z velké míry to bylo možné proto, že do výběrového řízení byly pozvány většinou firmy, které s Kalendářem Liberecka spolupracují. Je to potom velmi jednoduché.
Navíc z jednání jasně vyplynulo, že oboru vydávání knih na úřadu nikdo nerozumí. Bylo by to v pořádku, kdyby byl v takovém případě k posouzení vždy přizván nezávislý odborník. Když říkám nezávislý, tak myslím skutečně ve smyslu toho slova. Toto se týká jakéhokoliv oboru. Je nesmyslné se domnívat, že radní mohou bez znalosti věci nebo odborného posouzení vždy dobře rozhodnout.
Další výběrové řízení na publikaci bylo vypsáno letos na jaře. První výzva zájemcům byla zveřejněna na webových stránkách kraje, a kdybych na tuto výzvu nepřišla čistě náhodou, dodnes o tom nevím. Bylo by jistě velmi užitečné, kdyby slovo „zveřejnění“ znamenalo, že se o výběrových řízeních člověk dočte v bez potíží novinách a nebude hledat kdesi zasuté oznámení. Maličká zasunutá výzva na webu nepůsobí jako vůle dát věci do pořádku.

Jak se podle vás malým živnostníkům podniká v Liberci?
Živnostníkům se tu podniká stejně obtížně jako jinde v republice. Nikde to není moc slyšet, ale malé firmy a živnostníci jsou pro stabilitu hospodářství nesmírně důležití. Všichni, kteří dokázali skutečně poctivým způsobem vybudovat svou prosperující firmu v současných podmínkách, si zaslouží úctu a podporu ze strany státu. Všichni víme, že se to neděje.

Neměli jste někdy chuť činnost nakladatelství ukončit? A jestli ano – proč?
Stabilizovat nakladatelství je běh na dlouhou trať. Malé nakladatelství může položit jeden nesprávně zvolený titul. Samozřejmě nás také takové tituly potkaly, ale zatím se nám podařilo situaci vždycky zvládnout. Jsme malý tým a musím říct, že všichni kolegové vždy, když šlo do tuhého, zabrali a nikdo neřekl „Kašlu ti na to“. Nesmírně si jich za to vážím, i proto, že vím, že byla období, kdy by to jiní řekli.
Pokud se týče mne a mého muže, nejobtížnější bylo rozhodnutí zastavit vydávání časopisu Jizerské a Lužické hory, později Náš kraj. Dodnes si myslím, že tu podobný časopis velmi chybí. V té době jsme měli možnost „začít se kamarádit“ a časopis tu mohl dnes být. Museli jsme zvážit, jestli nám to stojí za tu oběť. Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale některé věci slušný člověk prostě neprodává.

Která tři opatření by podle vás vylepšila poněkud korupční image města Liberce?

  1. Skutečně VEŘEJNĚ a KVALIFIKOVANĚ vypisovaná výběrová řízení.
  2. Zveřejnění postupu a kritérií při rozhodování o vítězi výběrového řízení, včetně velmi konkrétních důvodů, které vedly komisi k volbě vítěze.
  3. Důsledné sledování zakázky až do jejího odevzdání (například nezadává-li vítěz výběrového řízení dílčí práce firmám, které se výběrového řízení účastnily).

Za nezbytné však považuji i to, abychom se chovali jako zodpovědní občané. To zahrnuje v tomto případě také tlak ze strany jednotlivců a firem, aby se nám zástupci města a kraje zodpovídali ze svých kroků. Žijí za naše peníze a mají k nám povinnosti. Jak se ukazuje, je třeba jim tento fakt velmi důrazně připomínat. To je zase povinnost nás, občanů.

Z čeho, co se vám doposud podařilo, máte největší radost?
Každá kniha, kterou vydáme, nám působí obrovskou radost. Vždy netrpělivě čekáme, až ji přivezou z tiskárny, mnohdy je ještě teplá. Vznik každé provází jedinečný příběh, setkání se zajímavými lidmi, krásné dopisy čtenářů. Máme své věrné, kteří od nás mají všechny naše knihy. To je obrovská satisfakce za nervy a velkou práci, kterou vydávání původních titulů představuje.

Zuzana Minstrová

kci na ohlasy čtenářů od Květy Vinklátové naleznete zde

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;