Mgr. Jiří Křížek

V novém rozhovoru Vás chceme seznámit s prací Národně památkového ústavu v Liberci. Tato instituce zde nefunguje dlouho, nicméně za dobu své existence již na sebe Národní památkový ústav stačil upozornit bojem za zachování některých významných staveb i samotné historické tváře města. Neoslabil ho ani fakt, že v podmínkách dnešního bulvárního kapitalismu na věčné časy je jeho práce bojem téměř donquijotským. A mezi pracovníky ústavu, kteří se svou aktivitou postavili nejrůznějším snahám investorů a těmto ochotně přitakávajícím politikům a úředníkům je Mgr. Jiří Křížek..

Mohl byste, prosím, stručně představit náplň práce Vašeho ústavu?
Národní památkový ústav - ú.o.p. v Liberci vznikl v únoru 2006 jako odborné pracoviště státní památkové péče pro Liberecký kraj. Činnost vyplývá ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči - tj. vydávání odborných vyjádření k zásahům na památkově chráněných objektech, dokumentace a evidence památkově chráněných objektů a území, zpracování podkladů pro prohlašování věcí za kulturní památku, archeologický výzkum a dohled aj. Dále NPÚ spolupracuje na řešení vědeckých grantových úkolů Ministerstva kultury, pořádá odborná školení, zpracovává podklady pro mimořádné úkoly (koncepce státní památkové péče, metodiky pro ochranu hmotného kulturního dědictví aj.) a vydává odborné publikace. NPÚ též vykonává právo hospodaření na 8 státních hradech a zámcích (Sychrov, Bezděz, Zákupy, Lemberk, Trosky, Grabštejn, Hrubý Rohozec, Frýdlant)

Čím si myslíte, že je Liberec, případně jeho okolí, po památkové či architektonické stránce výjimečný?
Památkový fond Liberce a jeho okolí je jedinečný v několika aspektech. Např. se na tomto území nachází bohatý a pestrý soubor historické venkovské a městské architektury. Dalšími specifikem je velké množství architektury z 2. poloviny 19. století, která ještě stále není všeobecně doceněna. Podobně je tomu u industriálních památek, které se teprve mapují a vyhodnocují (nesmírně objevnou je např. kniha Industriál Libereckého kraje, která vyšla před 14 dny.) Pro Liberec a některá další města v regionu je typické, že jejich podobu určoval dynamicky se rozvíjející průmysl.
Pro samotný Liberec je symbolická vedle historizující architektury velmi kvalitní architektura 60. – 80. let. Neznám v České republice jiné podobné město, které by bylo tak úzce spjato s moderní stavbou jako Liberec s hotelem a vysílačem na Ještědu, který je národní kulturní památkou. Toto pouto je opravdu něco mimořádného, např. Brusel má Atomium, Toronto, Mnichov a jiné světové metropole mají vysílací věže či rozhledny, ale nikde stavba netvoří jednotu mezi dílem člověka a dílem přírody, tak jako v případě Ještědu.

Jste spokojen se stavem ochrany kulturního dědictví v Liberci/na Liberecku?
Bohužel se v Libereckém kraji často projevuje ztráta kontinuity mezi obyvateli a památkami. Nikde v republice není situace ideální, obzvláště pohraniční oblasti jsou na tom v různých regionech podobným způsobem špatně, takže o spokojenosti se dá těžko hovořit. Zdědili jsme po předchozích dvou generacích strašlivým způsobem zanedbaný památkový fond, který si ještě vyžádá obrovské finanční náklady, abychom mohli alespoň část z něho zachránit. Jednou z nadějí jsou uvědomělí vlastníci památek, kterých zatím na Liberecku není mnoho, ale do budoucna jsem optimistou. Tím hlavním pro uchování kulturního dědictví totiž není památková péče v podobě úředníka, který něco povoluje či zakazuje, ale památková péče v podobě vlastníka (majitele) památky, který má cit a pokoru před krásou a historií, která je obsažena v památce a navíc má dostatek peněz a vůle na to, aby tuto krásu a historii uchoval pro příští generace.

Pokud ne, v čem vidíte příčiny a co Vám nejvíce stěžuje Vaši práci a úsilí?
Příčinou nespokojenosti je především pasivita Liberečanů. Lidé necítí pouto k místu, kde žijí a k památkám, které zde předchozí generace po staletí vytvářeli, a odmítají být aktivní při jejich ochraně. Z toho vyplývá postupná devastace kulturního dědictví na Liberecku. Bohužel musím konstatovat, že v případě Libereckého kraje počet ztrát na kulturním dědictví vysoce převyšuje počet obnov. Velkým problémem je také nedostatek financí pro památky, ale neznám oblast v kultuře, která by na tom byla výrazně lépe. Město, které by mohlo vypomoci, se v dotacích na obnovu památek za poslední roky také zrovna nepředvedlo. Liberec dotacemi na památky přispívá v porovnání se sportem jak větší středisková obec. Většinu financí si navíc přidělí na vlastní objekty a pro ostatní vlastníky zbude minimum, ne –li vůbec nic. Občas se snaží napravit reputaci tím, že opraví jednu kapličku, což ho ctí, ale v souhrnu to je výjimka potvrzující pravidlo.
Dalším problémem je neustále zpochybňování smyslu statní památkové péče a naší práce. V Libereckém kraji je celkem 8 státních hradů a zámků, 8 vesnických památkových rezervací, 10 vesnických památkových zón, 15 městských památkových zón a 2 krajinné památkové zóny. K tomu přičtěte 2 217 nemovitých kulturních památek, 1092 movitých kulturních památek a výsledkem jsou tisíce domů či předmětů, které v počtu cca 20 vysokoškolsky vzdělaných památkářů s průměrným platem kolem 11 tisíc měsíčně postupně evidujeme, dokumentujeme, opravujeme a vyjadřujeme se k jejich údržbě a obnově, což dá občas zabrat.

Vaše jméno se dostalo do povědomí v souvislosti s „bojem“ za zachování OD Ještěd a proti realizaci nákupního centra Plaza Centers na Šaldově náměstí, mohl byste Vaše úsilí popsat?
Začátkem března 2007 jsem podal návrh na prohlášení OD Ještěd/Tesco za kulturní památku. Moje snaha byla motivována chystanou demolicí objektu, kterou považuji za barbarský čin. OD Tesco je z architektonického hlediska velmi zajímavý objekt, které bylo poměrně snadné uchovat, protože jeho technický stav vůbec nevyžadoval demolici. V případě Plazy jsem jako zástupce NPÚ napadl rozhodnutí libereckého magistrátu, kterým byla povolena výstavba Plazy, protože o těchto rozhodnutím mám závažné odborné i právní pochybnosti. Objekt Plazy brutálním způsobem narušuje urbanistickou strukturu centra města. Oba případy mají jedno společné – investoři se snaží ve spolupráci s magistrátem vytvořit maximální počet volných ploch k nové zástavbě za cenu rozsáhlých demolic a porušování zásad výstavby v historickém centru města. Památková zóna, která existuje v Liberci již 15 let často ztrácí efekt, protože její pravidla jsou porušována samotným Magistrátem města Liberce, který o památkové zóně rozhoduje.

Myslíte si, že současný trend, kdy je město, včetně jeho historického jádra zastavováno různými obchodními centry, prospěje životu ve městě (což je nejčastější námitka zastánců výstavby)?
Záleží, jaký život máte na mysli. Pokud chcete strávit svůj život v těchto centrech, budete spokojen. Pokud ale budete chtít od života ve městě něco víc, máte smůlu. Nejhorší je na tomto trendu nákupních hangárů z hlediska architektury, že jsou téměř vždy nudné, nemají fantazii, kromě nakupování nenabízí nic jiného. Mění lidi na pouhé jednotky s nákupním potenciálem, které se chtějí bavit a utrácet. Projekt Plaza je toho nejhorším důkazem. Urbanisticky porušil fakticky vše, co zde porušit šlo a maximálním způsobem se vecpal do historického centra mezi radnici a zámek. Je to trestuhodně promarněná šance pro Liberec, který mohl mít přímo v centru moderní, ale krásnou architekturu v souladu s územním plánem města, který zde předpokládal plochu s městskou zelení.

Znáte odjinud, z jiných měst, nějaké, třeba i úspěšné, obdobné aktivity památkářů nebo lidí, kteří se nesmířili se situací ve svém okolí?
Bohužel v České republice je lobby firem, které provozují a staví nákupní řetězce natolik silné, že neznám případ, kdy by došlo na popud občanských aktivit k „polidštění“ těchto hangárů. V lepších případech se podařilo vhodnou konverzí zachovat historický objekt, který začal sloužit jako hypermarket (např. Delvita v Táboře). V nejhorším případě to dopadne, jako např. Lidl ve Frýdlantě, kdy si investor postaví prodejnu i přes striktní zákazy zodpovědných úřadů státní památkové péče, což názorně dokládá jejich bezmocnost.

Jak reagujete na skutečnost, že vedení města ignoruje nejrůznější petice a aktivity občanů s odůvodněním, že volby přeci rozhodly?
S nadsázkou označuji Liberec dneška za Chicago dob Al Capona, kdy toto prosperující město ovládali mafiánští kmotři a zájem obyvatel s nějakými peticemi je příliš nezajímal. Liberec je v současnosti celorepublikově proslavený podivnostmi, které jsou 18 let po návratu demokratického systému velmi zarážející a jejich beztrestnost ještě více. Lidé v Liberci ale většinou rezignovali, včetně ochrany památek.

Jaký si myslíte, že by měl být přístup města jak ke svému kulturnímu dědictví, tak k přáním jeho obyvatel?
Nechci poučovat, kdo by měl jaký být či nebýt. Stačí, aby se zástupci města pouze podívali přes kopec, např. do Görlitz na transparentní spolupráci města, občanských sdružení, vědeckých institucí i jednotlivců na ochraně a obnově kulturního dědictví. V porovnáním např. s Jabloncem nebo Českou Lípou Liberec těžce zaostává, jednáním úředníků počínaje a objemem dotačních titulů pro vlastníky památek konče. Město např. nevyvine ani tolik aktivity, aby se přihlásilo do soutěže Ministerstva kultury o historické město roku, kterého se naproti tomu účastní výše uvedená města. Liberec je z pohledu na jeho vedení v současnosti pro památky ztracené město.

Názory Jiřího Křížka nevyjadřují názory Národního památkového ústavu, ale jeho osobní postoje.

Mgr. Jiří Křížek zavádí nové ozbrojené složky státu - budou se jmenovat památková policie



Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;