Zuzana Kocumová je novou, mladou tváří na liberecké radnici. Zastupitelkou je od loňských podzimních voleb a zvolena byla na kandidátce Unie pro sport a zdraví. Původní profesí je středoškolská učitelka, ale do povědomí liberecké veřejnosti se zapsala jako úspěšná sportovkyně, lyžařka. Mezi její největší úspěchy patří první místo na juniorském mistrovství světa v lyžování i účast na olympiádě. V posledním roce je její jméno spojeno i s aktivitami, které se týkají kontroverzní stavby nákupního komplexu Plaza Center na libereckém Šaldově náměstí.
Dobrý den, nejprve Vám děkuji, že jste si na nás udělala čas. Když dovolíte, směřoval bych náš rozhovor k Vašim aktivitám ohledně stavby Plaza Centers. Můžete nám pro začátek sdělit, kdy jste se rozhodla v této věci angažovat?
Když jsem byla oslovená, abych kandidovala do zastupitelstva, přemýšlela jsem, čím bych mohla v komunální politice přispět. Otázka prázdné plochy uprostřed historického centra Liberce mě zajímala a zjistila jsem, že nejenom mě. Nejenom u svých známých, ale i na schůzích Unie pro sport a zdraví i jinde jsem se setkávala se značnou podporou toho, aby na tomto prostoru vyrostl, místo komerčního centra, park nebo podobný objekt. Začala jsem tedy proto sbírat informace a materiály.
Proč jste se v této věci vlastně rozhodla angažovat a proč si myslíte, že připravované nákupní centrum by na místě Šaldova náměstí, stát nemělo?
Proč jste se v této věci vlastně rozhodla angažovat a proč si myslíte, že připravované nákupní centrum by na místě Šaldova náměstí, stát nemělo? Další důvod, proč mi výstavba Plazy vadí je velmi konkrétní. Podle mého názoru navrhovaná stavba nákupního centra nenávratně zničí historickou tvář města Liberce, o které si my, místní, možná už ze zvyku, neuvědomujeme, jak výjimečně je krásná. Měla jsem možnost prostudovat návrhy stavby a opravdu si myslím, že taková jednolitá, obrovská hmota do historického centra nepatří.
Další věcí je, jaké chceme centrum města, a to co do funkce. Pokud se stavba realizuje, hrozí, že tu bude olbřímí budova s nepronajatými obchody, jako je tomu například u Balonu poblíž terminálu MHD na Fügnerově ulici. Další varianta je, že se obchody podaří pronajmout, je ale otázka, zda se v samém srdci historického města chceme mít jen centrum obchodů místo například parku nebo jiného veřejného prostoru. A v neposlední řadě je zde hrozba, že plánovaných téměř 500 parkovacích míst zahltí centrum automobily ještě více než je tomu dosud.
Jaké si tedy představujete alternativy?
Existuje samozřejmě spousta alternativ, některé jsou samozřejmě realizovatelné více, některé jsou možná spíše vysněné. Mezi ty nejlepší patří to, co jsem viděla při své návštěvě japonského Sappora. Tam je uprostřed města menší jezírko spojené s parkem pro relaxaci. To jen narážím na známou existenci spodní vody v prostorách plánované výstavby.
Potom jsou samozřejmě řešení více kompromisní a tím pádem i realizovatelnější. Mohlo by se jednat třeba i o komerční objekt, ale na schváleném výměru, kde měla stát původně plánovaná galerie Galas, tuto stavbu odsouhlasili i památkáři a památkovou zónu by tak nepoškodila jako chystané Plaza Center. Na zbývajících pozemcích by pak mohla být městská zeleň. Dobrým řešením by možná bylo i vybudování podzemních garáží s nadzemní zelení. Pokud by nebyly navázány na obchodní centrum a nepřitahovaly by tedy o to více automobilů do středu města, určitě by situaci s parkováním pomohly vyřešit.
Kdo sleduje dění v Liberci, o Vás ví, že jste iniciovala i petici, která požadovala namísto obchodního centra zřízení městského parku, jak dopadla?
Peticí jsme chtěli ukázat, že nejde jen o názor několika mála lidí. Zorganizovali jsme ji pod názvem „Chceme park na Šaldově náměstí“ a podpisy jsme sbírali loni na podzim. Mě samotnou překvapil její ohlas. Ze začátku se sice rozjížděla pomalu, ale potom jsme během tří týdnů nasbírali na pět tisíc podpisů.
Můžete nám povědět i o Vaší petiční akci mezi libereckými zastupiteli?
Peticí bych to nenazývala. Na přelomu března a dubna jsem potom iniciovala mezi libereckými zastupiteli hromadnou žádost o přezkum vydaného územního rozhodnutí ze strany stavebního úřadu. Já jsem o něj žádala již dva měsíce předem, ale nedostala jsem žádnou odpověď. Z 39 zastupitelů ji ihned podepsalo 13, posléze se ještě dva připojili. Vzhledem k tomu, že několik zastupitelů mělo dovolenou nebo bylo služebně mimo město, mohl být, myslím, jejich počet ještě větší. Ale i tak je to značné procento.
Prozradíte nám, kdo a jak se z politické reprezentace ke stavbě Plaza Center staví?
Negativně se k výstavbě Plazy z koalice vyjádřili kromě mne ještě Jiří Richter, který už v minulosti organizoval anketu o tom, jak by měla být plocha na Šaldově náměstí využita. Dále nás ještě, alespoň podepsáním žádosti, podpořili zastupitelé za Stranu Zelených, SOS a SNK-ED. Nepodpořili nás zastupitelé například za ODS a ČSSD. Jejich argumentace, většinou slovy primátora Kittnera, je taková, ať tedy podáme návrh na zrušení smlouvy se společností Plaza Centers, pak se ale prý dá očekávat soud se společností a v případě, že město prohraje, budeme muset občanům vysvětlit, proč budeme muset hradit případné náklady.
Jenže já nevím, proč by město, jeho volená reprezentace, mělo nést náklady za to, že pochybil stavební úřad magistrátu. Ptala jsem se na to právníka, který mi tento názor potvrdil. Často jsem se také setkala s reakcí typu: „Já vám fandím, park bych tam chtěl také, ale už se stejně nedá nic dělat.“ Takovýto přístup je podle mě naprosto nesprávný. My přeci požadujeme jenom to, aby byl respektován schválený územní plán. Například oblast okolo bývalých vodotrysků na Šaldově náměstí je vedena jako městská zeleň a přeci se na ní čile staví. Já jako zastupitel mám přeci právo i povinnost žádat dodržování takovýchto norem.
O prapodivných okolnostech, za jakých byla stavba Plaza Center zahájena si už cvrlikají vrabci na střeše, setkala jste se, jako zastupitelka, s nějakými překážkami ve svém úsilí?
Ano. Jako zastupitelka mám ze zákona dané právo na informace ohledně podobných rozhodnutí. Přesto jsem setkala s obrovskými problémy, když jsem chtěla vědět, na jaké práce vydal stavební úřad povolení a jestli se neporušuje, protože stavba postupuje značným tempem. Nejprve my bylo řečeno, že nemám na přístup k informacím právo. Zeptala jsem se tedy právníka, který mne ujistil, že tomu tak není a že opak je pravdou. Potom stavebnímu úřadu nestačila ústní žádost, podala jsem tedy písemnou, kde mi bylo sděleno, že si stavební úřad ponechává patnáct dní na odpověď.
Jste v kontaktu s nějakými dalšími lidmi, kteří se nesmířili se stavbou nákupního centra v historickém jádru Liberce?
Zatím jsem v kontaktu s lidmi, se kterými jsem se seznámila během organizování podzimní petice. Také jsem se obrátila na liberecký Národní památkový ústav, který má vůči výstavbě Plaza Center také spoustu odborných, ale i právních výhrad. Dokonce se na mě obrátili lidé až z Opavy, kde se plánuje výstavba Plazy v historickém centru města, což je asi nějaká firemní specialita.
Jaké další kroky plánujete do budoucna?
Za Společnost přátel přírody jsme podali žádost o zařazení do stavebního řízení. Slibujeme si od toho, že tak budeme, jako účastníci řízení, schopni efektivněji uplatňovat své argumenty. Naším cílem je zrušení vydání územního rozhodnutí z důvodu nerespektování územního plánu ze strany společnosti Plaza Center.
V případě, že by neprošlo odvolání ke Krajskému úřadu a nebyly by akceptovány naše připomínky v rámci stavebního řízení, jsme připraveni obrátit se na ombudsmana. Pokud ani zde neuspějeme, podáme návrh na zrušení smlouvy mezi městem a společností Plaza Center. Jsem totiž názoru, že město nemá dodržovat smlouvu, která neplatí, a druhá strana porušuje její podmínky – například zmiňovaným nerespektováním územního plánu.
Na závěr dovolte jednu, snad příliš obecnou otázku. Jaký by měl být Liberec, ve kterém byste chtěla žít?
Liberec má oproti některým jiným městům jednu velikou přednost. Je krásný a je situován v krásném prostředí. Tuto přednost bychom měli uchovávat, dbát na ní a snažit se jí citlivě rozvíjet. Jsem přesvědčená, že plánovaná výstavba objektů jako je Plaza Center k tomu nepřispěje. Možná by stálo za to zvážit, zda chceme, aby se Liberec proměnil ve město obchodů pro pár lidí „z horních deseti tisíc“, anebo město, kde se bude spokojeně žít většině jeho obyvatel.Nemůžeme se orientovat na krátkodobý zisk, abychom tím ztratili navždy to nejcennější, co nám naše město může poskytnout – krásné prostředí.
Jaroslav Tauchman