V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou nějak soutěží, je blázen. Byly by proti sobě. A politické reprezentaci je to evidentně jedno.

Případ Uranu je klasická ukázka toho, jak zadávání veřejných zakázek v Liberci funguje. Po korupčních průšvizích dostal Metrostav od soudu stopku. A tak nemohl, přesně před rokem, s městem podepsat smlouvu na rekonstrukci Uranu, kterou vyhrál.

Po roce se vrací, sice ve skupině ostatních firem, v podobě své dceřinky, kterou se ani neobtěžuje přejmenovat. Metrostav DIZ – někdo by za tím mohl vidět až výsměch českému právu a justici. Přidá si tři písmena a pokračuje se dál. Zakázka je také patřičně navýšená – to asi aby vyšlo na všechny, když se musí podělit s ostatními firmami.

Nejde jen o Metrostav – to je jedna z firem, které si zde rozdělují, někdo by snad mohl říci i de facto kartelizují, veškeré zakázky. Tedy aspoň to tak vypadá, podle výsledků jejich „soutěží“. Jenomže to stojí stále více a více peněz, není snad stavba, která by se nakonec neprodražila, oproti původně plánovaným nákladům, o desítky milionů. A krize na Ukrajině opravdu za všechno nemůže.

Proč se ale politická reprezentace nesnaží tento faktický kartel nějak rozbít? Například více inzerovat a propagovat klíčové městské i krajské zakázky, a to nejen v České republice, ale třeba i v zahraničí. Vždyť žijeme v těsné blízkosti dalších dvou zemí, a že by o české miliardy neměly polské nebo německé stavební firmy zájem?

Pokud pomineme ODS, která své spojení s místní stavební lobby ani nepopírá, kde je ale protikorupční étos transparentních Starostů, ANO nebo i (a zvláště) Pirátů? Odpověď je prostá. Zůstal zapomenut v předvolebních kampaních.

Nemusí jít jen o přímou korupci, byť je to samozřejmě možné, jak ukazují minulé i aktuální kauzy v Libereckém kraji. Stejným prokletím je i lenost a neschopnost politiků udělat něco navíc, co by pomohlo veřejné kase ušetřit zdroje. Spousta i z těch nových politiků, nejen ostřílených šíbrů, touží zasednout do pohodlného, zavedeného systému a svést se. A v takovém prostředí se pak kartelům daří nejlépe.