Chtěli byste byt v Liberci zhruba za 400 tisíc? Myslíte si, že jsme blázni? Že tyto ceny byly v Liberci aktuální tak před deseti, ne-li více,lety? Kdepak, my tu za blázny nejsme. To politické vedení liberecké radnice včele s ODS (dlužno dodat, že spolu se třemi hlasy z opoziční SOS) prosadilo prodej panelového bloku o šesti vchodech v liberecké Šimáčkově ulici za směšně nízkou cenu. Ikdyž pro občany, kteří své zástupce i veřejné finance svými daněmi dotují, je to spíše k pláči. Navíc podobný případ, co do postupu města a možná i kupujícího se již nedávno v Liberci stal.
První zářijové jednání libereckého zastupitelstva hned v úvodu ujistilo všechny občany, jak je tomu v Liberci s nakládáním, potažmo prodejem s veřejným majetkem. Radnice nejmnší formou výběrového řízení, bez dražby prodala blok panelových domů v pavlovické Šimáčkově ulici. Jednalo se přitom o celek 63 bytů plus prostory pro lékařskou ordinaci. Byty jsou navíc prázdné, takže nabyvateli odpadnou starosti s nájemníky, když bude dál chtít tyto bytové jednotky prodávat.
Město nepřipustilo žádnou diskusi, dokonce ani když se přihlásil zájemce, který za objekt nabídl cenu vyšší. Bez kompromisů a rychle zastupitelstvo pomocí hlasů vládnoucí koalice, ale bohužel i tří hlasů z SOS, prodalo tento blok za neuvěřitelných 26,5 milionu korun, tedy v přepočtu zhruba 420 tisíc za byt. Pokud by se odečetla částka za lékařskou ordinaci, která je v objektu, průměrná cena za byt by se jistě ještě, ne nevýznamně, snížila.
V Liberci se cena za standardní byt v panelovém domě o výměře cca 50-60 metrů čtverečních pohybuje kolem 1,5 milionů korun, často i daleko více. Jestliže vedení radnice odmítlo opozicí iniciovanou diskusi, že by se měly byty prodávat jednotlivě, když už se prodávat musí, čímž by město získalo dozajista několik milionů (ne-li desítek milionů) více, ukázalo tím (vedení města), že cílem, který sleduje, jistě není větší naplnění městské kasy.
Odmítnut byl i zástupce realitní kanceláře, který se, dle vlastních slov, o takovéto nabídce dozvěděl na poslední chvíli a rozhodl se tento pohádkový návrh dokonce přeplatit. Marně. Pravděpodobně již bylo předem rozhodnuto v jistých kruzích a když tentokrát hlasovali proti i někteří zástupci ČSSD, zbytek radniční koalice v podobě ODS a USZ (navíc podpořeni nezvykle třemi hlasy z opoziční SOS), prodej panelového domu, s cenami bytů jako v hlubokých devadesátých letech, byl odhlasován.
Navíc je podivné, že ani materiály, které byly zastupitelstvu předloženy ke schválení, neobsahovaly takové základní informace, jako je celkový počet bytů, který prodávaný blok obsahuje. Kdyby tomu tak bylo, jistě by se cena 26,5 milionů, za kterou město blok prodalo, dostala dříve do jiného světla.
Je tomu tak poprvé?
Podívejme se ale do nedávné historie zasedání zastupitelstva, najdeme v ní překvapivé paralely s tímto zářijovým hlasováním. V listopadu roku 2008 historická budova č.2 na Benešově náměstí, kde sídlilo městské informační centrum, změnila majitele. Město jí prodalo za 27,6 milionu, což je podle některých zastupitelů velmi nízká a neodpovídající cena. Kritizovaný byl rovněž způsob prodeje, bylo poukazováno na to, že například dražbou by radnice za tuto nemovitost získala mnohem více. Rada města se navíc 14 dní po prodeji zavázala platit novým majitelům nájem, který několikrát převyšuje nájem v místě obvyklý. Tehdy se argumentovalo, že je to jen po dobu konání mistrovství.
Budova byla tedy listopadovém zasedání zastupitelstva města Liberce prodána za 27 600 000 korun českých. Získali ji dva podnikatelé z České Lípy. Za zmínku stojí, že ve výběrovém řízení rozhodlo pouhých padesát tisíc. Obě dvě další nabídky byly shodné a to 27 550 000. Majiteli domu na Benešově náměstí se tehdy stali dva podnikatelé. Jedním byla podnikatelka provozující firmu na hrací automaty Gabriela Čerbáková z České Lípy. Dalším spoluvlastníkem je Tomislav Procházka z téhož města.
Podle ČTK se rodinná firma Procházkových (Tomislava Procházky staršího a Tomislava Procházky mladšího) se zaměřuje například na výstavbu sítí mobilních operátorů a na výrobu tvárnic. V první polovině 90. let skončili Tomislav Procházka mladší i jeho otec ve vězení za pletichy při veřejných dražbách. V roce 1999 zatkli kriminalisté Procházku mladšího pro podezření z vraždy ředitele liberecké akciové společnosti Limas Ludvíka Petružely. Vinu se ale nepodařilo prokázat. Na sklonku loňského roku byl naopak odsouzen podnikatel Marcel Minařík, který plánoval vraždu Tomislava Procházky mladšího.
Vlastníkem bloku panelových domů v liberecké Šimáčkově ulici, jehož prodejtak čile a bez řečí odsouhlasilo liberecké zářijové zastupitelstvo, se stal Milan Hofman. Tentýž je zapsán ve firmě, která provozuje hrací automaty a kterou spoluvlastní nikdo jiný než výše zmíněná českolipská podnikatelka Gabriela Čerbáková. Podobně nízká cena, podobný přístup vedení města a na zastupitelstvu, až na výjimky, celé vládnoucí koalice. Potichu, pod cenou, bez diskuse a hlavně rychle prodat. Může to být náhoda.