Vodní elektrárna v Liberci –Rudolfově se stala kulturní památkou

Vodní elektrárna v Liberci – Rudolfově byla na základě podnětu libereckých nadšenců prohlášena Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou v létě letošního roku. Prvotní iniciativu dotáhl do konce pracovník libereckého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Petr Freiwillig, který zpracoval pro Ministerstvo kultury České republiky komplexní materiál o historii i současnosti tohoto vodního díla.

Tato nová kulturní památka bude veřejnosti představena na přednášce dne 11.11.2014, která se od 18 hodin uskuteční v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Přednášet budou Petr Nedomlel z Povodí Labe, s.p. a Petr Freiwillig, odborný garant Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci.

Špičková vodní elektrárna v Rudolfově (Rudolfsthal) v Jizerských horách se nachází na okraji krajského města Liberce. Označení špičková pochází z její funkce, když v odběratelských špičkách vypomáhala uhelné elektrárně v Andělské Hoře. Jedná se o příklad technické památky, tvořené nejen vnější schránkou, ale celým souborem staveb zajišťující její provoz.

Památková hodnota tak nespočívá pouze v samotném objektu elektrárny od renomovaného architekta, profesora Německé vysoké školy technické Artura Payra (1880–1937), ale především v intaktně dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého díla, realizovaného mezi roky 1925–1928. Dílo se vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v rámci širšího regionu ojedinělé a zejména, stále plně funkční.

Projekt elektrárny byl připravován již od roku 1908. Vodní dílo projektoval Ing. Ludwig Hamburgerar a realizovalo ji společenství stavebních firem Eduard Ast, Stroner & Co., Pittel & Brausewetter a L. Bill & Co. v Liberci. V roce 1927 vypukl velký skandál ohledně financování stavby, kdy rozpočtované náklady 7,5 milionu Kč se vyšplhaly na astronomických 26,1 milionu Kč. Událost se stala předmětem interpelace v Národním shromáždění ČSR.  

Vlastníkem elektrárny byla až do čtyřicátých let 20. století Přespolní elektrárna Liberec, (Elektrischen Überlands-Werkes reg. Genossenschaft m. b. H. In Reichenberg, EÜW). Jednalo se o společnost družstevního charakteru, vlastněnou městem Liberec, šesti okolními obcemi a firmou Johann Liebieg & Co., které patřila největší textilní továrna v Liberci.

V letech 1961–1996 provozovala elektrárnu Severočeská energetika Děčín, v současné době ji vlastní a spravuje Povodí Labe, s. p., závod Jablonec nad Nisou.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Libereckém  kraji  naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje.

Pracoviště v Liberci zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a podílí se na vydávání časopisu Fontes Nissae, organizuje cyklus přednášek Památky kolem nás v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Další informace najdete na www.npu.cz./uop-li/ nebo profilu na facebooku Památkáři jsou tu pro Vás.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
V Liberci je to ho ke zlepšení více než dost a snad ještě více věcí chybí vůbec. Dnes máte možnost přijít na veřejné setkání
Více než sedmdesát hostů dorazilo pokřtít na vernisáž výstavy nový benefiční kalendář Zaostřeno na Jizerky 2024. Ten vzešel ze stejnojmenné fotografické soutěže, kterou pořádá
Vláda uvrhla obce do obrovské nejistoty. Je to poměrně silné tvrzení, ale jako starostka třetího největšího města v kraji myslím, že vím, o čem
Nová výstava ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje přiblíží návštěvníkům, v čem spočívá přínos mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí.