Petr Rafaj skončí jako šéf Antimonopolního úřadu

Kontroverzní předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj by měl po jedenácti letech skončit. Vyplývá to z dohody mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO), vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a prezidentem Milošem Zemanem.

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by měl být náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy, dlouholetý člen Legislativní rady vlády, exministr Nečasovy vlády Petr Mlsna. Jako první o tom informovaly Lidové noviny.

Šéfa antimonopolního úřadu jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Pozice Petra Rafaje byla poslední roky stále méně udržitelná. Přispěly k tomu i kauzy kolem liberecké dopravy. V posledních měsících se přidali k žádostem o odvolání Petra Rafaje i představitelé Ústeckého i Libereckého kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou.

Vedení kraje dnes sice ÚOHS kritizuje, ale v minulosti tomu bylo jinak. Bývalý klíčový náměstek Martina Půty a někdejší šéf jeho Starostů pro Liberecký kraj Marek Pieter v rozhovoru pro Náš Liberec i Mladou frontu celkem otevřeně popisoval snahu hejtmana Půty o zákulisní ovlivňování dopravních zakázek, mimo jiné skrze pokus o dohodu právě s Petrem Rafajem.

Pieter uvedl, že měl přímo od Půty úkol se s Rafajem dohodnout: „Měl jsem od Martina za úkol potkat se s panem Rafajem a zkusit ho přesvědčit, aby argumentům kraje vyhověl. Viděli jsme se několikrát v Brně a také na tom zájezdu. Musím říct, že mě pan Rafaj jednoznačně odmítl.“

Rafajův ÚOHS  opakovaně ve prospěch společnosti BusLine zasahoval například i na úrovni Libereckého kraje. Jak náš server v minulosti upozornil, i zde se tak dělo za podivných podmínek. Například, když námitky proti postupu kraje podávala firma z Vysočiny, prokazatelně spojená s BusLine a osobou někdejšího šéfa BusLine Jiřího Vařila, která zde nikdy nepodnikala a do tendrů se ani nehlásila. ÚOHS ji ale pokaždé vyhověl, z čehož tyl právě BusLine.

V roce 2015 jsme přinesli zprávu o tom, jak funguje klientelistická síť kolem Miroslava Pelty a kolik krajských i jabloneckých politiků do ní spadá. Podle zjištění MF Dnes z minulého roku se ale přímo na budování této chobotnice podílel i dopravní boss Jiří Vařil, který si spolu s Peltou nakupoval nejen krajské politiky a úředníky, ale například i šéfa ÚOHS Petra Rafaje.

Na Ajax, jak jsme v roce 2015 informovali a přinesli i fotografickou dokumentaci, s Peltou a Vařilem odletěli náměstci hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) pro dopravu Vladimír Mastník (Starostové pro Liberecký kraj), ekonomický náměstek Marek Pieter (Starostové pro Liberecký kraj, později se i on stal náměstkem pro dopravu), náměstkyně Lenka Kadlecová (ČSSD), starosta a krajský zastupitel Jilemnice  Vladimír Richter (ODS), náměstek jabloneckého primátora Miloš Vele (ODS) a další politici, například i z ANO či z TOP 09.

Půtův náměstek pro dopravu Mastník byl v roce 2018 dokonce obviněn, když vyšlo najevo, že BusLine částečně platil předvolební kampaň Starostů pro Liberecký kraj. Samotná hejtman Martin Půta, který dnes v médiích s BusLine válčí, všechny korupční kauzy svých náměstků bagatelizoval a zametal pod koberec. Mezi největší obhájce „účastníků Peltova-Vařilova zájezdu“ patřil na zastupitelstvu Libereckého kraje i současný senátor Starostů Michael Canov.

Subscribe
Upozornit na
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
V souvislosti s odsouzením bývalého zastupitele za ANO Pavla Šulce, který byl v dopravním podniku uplácen stínovým majitelem společnosti BusLine Jiřím Vařilem, se minulý
V zatáčce u libereckého lomu, na ulici Kunratická, byl instalován pomník připomínající nacistickou bestialitu v našem městě v letech 1938-1945. V místě byl pracovní
Fakulta umění a architektury Technické univerzity Liberec, město Liberec i Liberecký kraj si zítra připomenou sto let od narození významného českého architekta, jehož život
Společnosti Metrostav a Metrostav Infrastructure přiznaly, že uplatili hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu částkou 530 000 Kč v kauze kolem kostela sv. Máří Magdalény.