nášLiberec

Search

Otevřený dopis náměstku Šolcovi ve věci zahrádek u Nisy

Vážený pane Šolci,

 se zájmem jsme vyslechli tiskovou konferenci po radě města, kde jste plány na likvidaci zahrádkářské kolonie ve Wintrově ulici označil za v podstatě technickou otázku a očividně se domníváte, že to tímto smetete se stolu. I primátor Zámečník mluvil o tom, že se jedná o „zbytečně vyhecované téma.“

Opravdu se domníváte, že vaše veřejné proklamace v médiích, zůstanou bez odezvy? Natáčíte reportáže u zahrádek, během měsíce se to několikráte objeví v místních médiích a dokonce se mluví o tom, že by první etapa, kam spadá právě Wintrova ulice, měla být realizována do dvou let. Jasně mluvíte o likvidaci kolonie. To si odpověď žádá a v petici, kterou vám předáme naleznete již více než 500 podpisů od lidí, které vaše kroky přímo poškodí.

Snažíte se celé téma bagatelizovat a zlehčovat pouze tím, že se jedná o „věcné téma“, avšak snaha vyhnat téměř sedmdesát zahrádkářů není pouze technická věc, ale něco bytostně politického. Když jsme se dozvěděli, co se na nás chystá, hledali jsme pochopitelně někoho, kdo nás vyslechne. Takto funguje demokracie a u libereckých Pirátů jsme nalezli pomocnou ruku, díky za ní.

Šokovala nás předvedená arogance moci, kdy jsme se o chystaných protipovodňových opatřeních dozvěděli z médií a ne přímo od města. Očividně pro město není Základní organizace Českého zahrádkářského svazu partnerem, se kterým by stálo za to mluvit. Nejsme holt bohatá firma, ale pouze občané města.

Nespokojíme se s tím, že aktuální to bude až za dva tři roky. Zahrádkářství je o spojení člověka s půdou, které je třeba budovat. Strom roste pět let, než začne plodit, včelstva je nutné opečovávat dlouhodobě, hezké prostředí nebudujete na rok, ale pro stálé užívání. Nehodláme chodit na zahrádky se strachem, kdy přijde od města výpověď.

Primátor si byl dozajista plně vědom, jak moc nevýhodnou smlouvu s městem máme, kdy výpovědní lhůta je stanovena na tři měsíce! Jak nám pak mají znít slova primátora, že se o tom zahrádkáři dozví včas? To je vyjádření technokrata, který sice dodrží smlouvu, ale lidský rozměr opomíjí, o slušnosti ani nemluvě.

Stojíte-li skutečně o uklidnění zahrádkářů, dejte nám lepší smlouvu, pokud nechcete zahrady odprodat, což by bylo nejlepší.

Celá kolonie je postavená na navážce a písku. Místní lidé si zahrádky kdysi vybudovali sami, včetně silnice, kterou město už třicet let nechává chátrat. Z nehezkého a nestabilního břehu vybudovali pěkné, úrodné a kvetoucí místo. Nebýt práce místních lidí, nebyla by Wintrova ulice tak hezká a klidná. Spousta zahrádkářů užívá zahrady již třetí generaci. Je to tradice, která stojí za to zachovat.

I ve světle chronického nedostatku financí, kterým město trpí, nám přijde minimálně zvláštní pouštět se do akce, která je odhadnutá na více jak 100 mil a kde vznikne nutnost udržovat zeleň, což ročně bude stát nemalé peníze.

Kvitujeme snahy města o vytvoření takových úprav a opatření, které povedou k větší bezpečnosti a komfortu občanů města při případných budoucích záplavách. Nicméně rádi bychom vstoupili do předpokládaných úprav jako partner města k tvorbě těchto plánů.

Dovolíme si uvést zásadní argumenty pro zachování zahrádkářské kolonie ve stávajícím stavu.

 1. Zahrádky jsou v tomto místě „od nepaměti“, již více než půl století a kultivují místní prostředí a dělají z něj v pravdě klidný úsek města, vyhledávaný Liberečany k rekreaci a odpočinku.

2. Již jednou, asi před 11 lety, došlo k vypovězení zahrádkářů z kolonie a mělo to velmi negativní dopad na místo. Lidé opustili své zahrady, kde léta hospodařili, a jediné co se stalo, bylo zpustnutí udržovaných zahrad. V místě se šířila kriminalita – dealeři a uživatelé drog a stahovali se tam ve velké míře i lidé bez domova.

3. Nyní je to šest let, co se povedlo zahrádkářům domoci se vrácení zahrad a za tu dobu se vzhled místa radikálně změnil k lepšímu. Zanedbaná pole plná náletů se proměnila ve vzhledné zahrady. Nespočetné hodiny práce a prostředků, které do toho zahrádkáři svépomocí vložili, je opravdu znát a z Wintrovy ulice se opět stalo místo, kam se lidé vracejí. Je to cennější ještě o to, že se jedná o ulici v blízkosti centra města a přesto je tu klidný kout.

4. Po znovuoživení zahrad jsme se potýkali s nemalými problémy s bezdomovci a „feťáky“. Blízkost centra a přitom relativní odlehlost, měla za následek, že právě tyto živly zde nalezly prostor, čímž velmi znepříjemňovali život místním lidem. Tím, že jsou zahrádky pravidelně užívané, povedlo se nám, za cenu velkých strastí, tyto kriminálníky vyhnat.

5. Máme naprosto odůvodněné obavy, že pokud se zahrady zruší a i pokud by se zde vybudoval jakýsi park, stane se toto místo opět prostorem pro drogovou kriminalitu, což, ani jako zahrádkáři, ani jako zároveň místní obyvatelé nechceme.

6. Existence zahrádkářské kolonie přináší městu každý rok finanční obnos. Kdežto zbudování a hlavně pak následná údržba parku, bude město stát nemalé prostředky, které se mohou použít jinde.

7. Za více než 50 let existence kolonie se nikdy nestalo, že by se Nisa vylila z koryta. A to ani v roce 2010, kdy došlo k ničivým povodním v kraji. Možnost záplav tu je tedy spíše teoretická, než akutní.

8. Zahrádkáři jsou největší spolkovou organizací v ČR a město by k nim mělo přistupovat zodpovědně. Spolky kultivují veřejné prostředí a obnova občanského života je v zájmu všech obyvatel města, kraje i celé země. Naše základní organizace zastupuje 67 zahrádkářů a jejich rodiny, žijeme, tvoříme a aktivně kultivujeme nám svěřené místo. Zastání máme i u místních obyvatel, kteří se se zahrádkáři do značné míry překrývají a tvoří nedílný celek.

Věříme, že předeslané argumenty ovlivní rozhodování zastupitelů města a že naše základní organizace bude přizvána k jednání o územním plánování.

S pozdravem

Za ZO ČZS Liberec2

Pavel Mraček

Předseda ZO

Subscribe
Upozornit na
52 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zfušované výběrové řízení na plavecký bazén v Liberci, které se dle protikorupční policie odehrávalo pod přímou kontrolou kontroverzního podnikatele Petra Syrovátka ze SYNER Group,
Jedna z historických školních budov v centru Liberce neměla od revoluce důstojné zázemí pro místní děti. Situace se ale mění k lepšímu. U druhého
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém