Kurátor Luděk Lukuvka: Liberec se mění vlastně každých 30 let

Doba covidová protahuje otevření Severočeského muzea v Liberci. Spousta lidí se těší na nové interiéry, ale je tu i další důvod, proč do muzea zamířit neprodleně, jak to bude možné. Je jím výstava Liberec kontra Reichenberg, která mapuje proměnu města v posledních dvou staletích. A je krásná.

Liberec je město, které v za posledních 200 let prošlo výraznou změnou, vlastně sérií změn, jako málokteré v Českých zemích. Z původně poddanského městečka pod horami se díky textilnímu průmyslu poměrně rychle v 19. století stalo „českým Manchesterem“, pulzující průmyslovou metropolí, ve které stály, jak psal Jan Neruda, paláce vedle chatrčí. Podepsala se na něm války století dvacátého i poválečná výměna obyvatel a dá se říct, že město prochází zásadními změnami skoro každou generaci. Naše polistopadová restaurace kapitalismu není výjimkou.

Nová výstava v muzeu není jen zajímavá „srovnáváním“ dnešního a zmizelého Liberce, které je dnes tak populární. Skrze originální a dosud nezveřejněné fotografie Rudolfa Ginzela (prastrýce známého jizerského pábitele Gustava), unikátní modely historických libereckých domů nebo i obrazy libereckých malířů přibližuje tvář města, které už není, ale stejně tak i tváře a život jeho obyvatel. A ten je často tak jiný, třeba skrze jejich bídu, že si ho už ani neumíme představit. Jen některé ulice a domy zůstaly a my je můžeme poznat a podívat se na ně zase trochu jinak.

O výstavě, proměnách města a i plánech Severočeského muzea jsme si povídali si s jejím autorem, kurátorem Severočeského muzea Luďkem Lukuvkou.

 

Muzeum připravilo výstavu Liberec kontra Reichenberg, která se věnuje proměnám města od dejme tomu za posledních 100 až 200 let, ale upozorňuje návštěvníky i na zajímavé stavební památky, říkám to dobře?

Ano, je to tak. V zásadě ta výstava je určitým prvním výkopem k sérii výstav týkajících se architektury a urbanismu Liberce

V současné době pandemie se lidé do muzea nedostanou, ale připravili jste sérii videí, která mají být určitou pozvánkou i přiblížením výstavy. Kolik jich máte a čeho všeho se budou týkat?

Původně jsme uvažovali asi o deseti videích, momentálně máme roztočeno 6 z nich, nakonec se nám seznam témat utěšeně rozrůstá. Natočen je Nejstarší dochovaný obytný dům, Dům politické výchovy Pavla Švancera, roztočený máme dvoudílný „speciál“ o dolním centru, Tiskárny (bývalá Severografia), architekturu Jacoba Schmeissnera (Liebiegovo městečko, ad. stavby), chystáme Tržní náměstí s bazénem, Textilanu, sídliště Králův Háj, ad..

Jde průřez jednotlivými tématy na základě artefaktů vystavených na výstavě, ale rádi bychom tu výstavu rozšířili o další témata na výstavě nezastoupená z prostorových důvodů.

Všiml jsem si, že spolupracujete s památkáři z NPÚ, ještě s někým?

Oslovili jsme Kancelář architektury města (KAM), Jiřího Janďourka, Zuzanu Koňasovou, ad., architekty z ateliéru re: architekti (projekt náplavky)… Rádi bychom ke spolupráci na jednotlivých dílech přizvali i osobnosti z TUL, jako je třeba Osamu Okamura. Rád bych také přivedl k tématům někoho mimo Liberec, ale to zatím nechci prozrazovat:)

Diváci si ve videích všimnou, že na výstavě máte instalované detailní modely domů a památek, které v Liberci stojí nebo již ne, kdo Vám s nimi pomáhal?

Tyhle modely jsou artefakty samy o sobě, na nich je výstava také dost postavená. Jde o to, že léta byly v depozitářích v hodně špatném stavu, nebyl o ně příliš zájem. Některé jsme opravili, jiné čeká ještě náročnější restaurování. Modely starší architektury Liberce jsou třeba z 60. nebo 70. let, mají různá měřítka a jsou vyrobeny z různých materiálů, navíc vykazují i přes zub času dobré řemeslné zpracování, které se dnes už tolik nevidí.

 Liberečáci budou mít možnost poprvé ty modely spatřit a srovnat je s reálnými stavbami. Navíc některé z nich byly vyrobeny i z toho důvodu, že zobrazují neexistující části města. To je příp. kartonového modelu severní části Sokolovského náměstí s původním Soukenickým divadlem a dnes již zbořenými soukenickými domy.

Zdá se, že se v poslední době lidé o historii Liberce začínají víc zajímat. Vychází publikace, pořádají se přednášky, oblíbené jsou stránky s historií města na sociálních sítích. Je to i cíl Vaší výstavy? Prohloubit zájem Liberečanů o vlastní historii města?

Přesně tak. Navíc jsme se rozhodli podpořit i iniciativu mimoinstitucionální, jako je třeba facebooková stránka Tomáše Janků Liberec minulosti a budoucnosti. Pomohli jsme vytvořit video srovnávacích fotografií staršího a současného Liberce.

 Velký zájem o Liberec vnímáme jednoznačně pozitivně, a i když třeba na sociálních sítích hraje prim určitá nostalgie, je dobré ten zájem využít v širší platformu něčeho co bych nazval „péčí o veřejný prostor“. 

Dlouhodobě spolupracujeme třeba s Boveraklubem, spravujeme z jejich sbírky mnoho fotografií týkajících se Liberce.

Zmínil jste, že chystáte i další výstavy. Ty budou zaměřeny také na památky architekturu a hmotnou kulturu nebo budou například pojaty tematicky? Víme třeba, jakou osudovou roli hrála v dějinách Liberce otázka národnostní nebo jaký měl význam rozmach textilního průmyslu..

Zmínil jste osudovou národnostní roli v dějinách Liberce. Chtěli bychom např.  tematizovat zásadní výměnu obyvatelstva v roce 1945 na příkladech pozdějších proměn Liberce, tedy to, jak tenhle zásadní politicko-sociologický aspekt ovlivnil jeho podobu. Kolik domů se zbořilo, nakolik to byl i důsledek minulosti, nebo naopak snaha o smazání této minulosti a obecně německého živlu v dějinách Liberce.

 Nejdřív ale přijdou na řadu témata libereckého industriálu, ideologicky zabarvené architektury, atd. Ale k těm chystaným tématům bych zmínil: Liberec v krajině – krajina v Liberci, Unikátní specifikum liberecké topografie, terénu, hor, zahrad, zeleně.. Subkultura v Liberci? Androš, vlasáči, devadesátky, kluby…Josef Syrowatka, Otfried Preussler- paradoxy života v Sudetech na příkladu dvou osudů jedné rodiny, Příběhy vil (vila „rozhlasu“, Liebigova vila, méně známé příběhy…), Město jako organismus, město jako stroj …

Výborně. Na závěr asi to nejdůležitější. Kde najdou lidé možnost vidět Vaše videa a hlavně: kdy myslíte, že se otevřou brány muzea i Vaší výstavy?

To je námětem nekonečných hovorů, kdy otevřeme, tajně doufám, že by v květnu mohlo být otevřeno, ale nevíme nic… Videa je možno shlédnout na Facebooku, případně  Youtube kanále Severočeského muzea.

Každý týden chceme přinést jedno video. K vidění jsou například zde

 

Tak děkuji za rozhovor, Vaši práci pro město a těšíme se v nově otevřeném muzeu!

Otázky kladl Jaroslav Tauchman

 

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Projekt Garantovaného bydlení má za sebou první rok fungování, ptáme se proto jeho ředitele Roberta Pradeho na průběh tohoto roku.
Bydlení se dnes, více než po třiceti letech fungování svobodného trhu, stává neustále naléhavějším problémem pro stále větší část společnosti. Do sociální pasti, která
V českém zákonodárství se letos udál jeden významný krok, který by mohl pomoci boji s korupcí, která českou společnost stále svazuje a táhne ke dnu. Na
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody slaví v těchto dnech 30. výročí od svého založení. Od té doby rozdělila na pomoc životnímu prostředí přes 32