Lidé v libereckém Pilínkově se bouří. Zastupitelé mají schválit změnu územního plánu, která má umožnit výstavbu nové fabriky mezi rodinnými domy. Nelíbí se jim, že de facto na dosah od rodinných domů má vyrůst hala se stěnou vysokou 17 metrů.
Rada města projednala, a předkládá tento týden zkráceným postupem zastupitelům města k rozhodnutí, žádost o pořízení změny územního plánu Liberec v katastrálním území Pilínkov, konkrétně mezi ulicemi Puškinova, Heyrovského, Rampasova a Černého. Změna má umožnit vznik továrny Hengst Filtration (viz úvodní vizualizace).
„Jedná se o požadavek na změnu územního plánu v průmyslové zóně Jih, kde je stále platné historické územní rozhodnutí o využití území a zároveň je na pozemcích vydáno stále platné územní rozhodnutí o umístění stavby výrobně správního objektu a skladové haly,“ popisuje náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert (ANO).
Jenomže to se nelíbí občanům, kteří v Pilínkově žijí. Upozorňují na skutečnost, že dotčený pozemek je sice podle územního plánu určen pro průmyslovou výrobu, ale už v době určení účelu kolem pozemku rodinné domy stály. Navíc firma chce v místě postavit větší a hlavně vyšší provozovnu, než jí schválený územní plán dovoluje. A to má právě umožnit vedením města předkládaná změna územního plánu.
Pilínkovští argumentují, že jejich čtvrť je už zdejší průmyslovou zónou zatížena, podle nich, více než dostatečně. Poukazují, že například obyvatelé Rampasovy ulice už z jedné strany fabriky mají. Po zamýšlené výstavbě Hengst Filtration by tedy byli v sevření průmyslových objektů.
Na toto a další rizika ukazuje i odborné posouzení, které si místní občané nechali vypracovat. Podle nich ale vedení radnice jeho záměry ignoruje. „Občané si už v únoru 2022 na své náklady nechali zhotovit odborné posouzení – především zhodnocení vlivu stavby z hlediska vodního hospodaření firmy. Toto bylo zasláno všem zastupitelům. Z naší strany byla i snaha oslovit odbory magistrátu – leč marně. Firma, která by měla čisté záměry, nemá přece problém se k tomuto vyjádřit též odborným posudkem, dodat vhodné argumenty,“ uvádí pro Náš Liberec obyvatelka Pilínkova Štěpánka Blažková.
Občanům se rovněž nelíbí přístup firmy. „To, že firma chtěla využít starého územního plánu a umístit tento 17 metrový kolos, byl risk, který prostě nevyšel. Trvám jako občan Liberce na platných normách územního pláni. Firma není nakloněna úpravě velikosti objektu ani hledání kompromisu – přitom ale znala riziko, věděla o možnosti, že se možná nestihne projekt schválit za starého územního plánu, a tak se i stalo,“ pokračuje Štěpánka Blažková.
„Žádáme zastupitele o rozumné zvážení celé situace. Nelze vytvářet dobré sousedské vztahy s firmou, která neustále obchází pravidla a nemá zájem vytvořit důstojné podmínky pro všechny. Nevidím tedy důvod, proč by se mělo nyní vycházet firmě vstříc zkráceným postupem změny územního plánu. A toto případně předčasné odsouhlasení vnímám jako nedostatečné zvážení zástupci města,“ uzavírá obyvatelka Pilínkova.
Podobně jako ona vnímá přístup města i firmy člen osadního výboru Pilínkov, Stanislav Šetina. „Osadní výbor je nakloněn hledání kompromisů. Nechce zmařit investici, ale požaduje, aby nový území plán platil, a ne, že z něj bude trhací kalendář. Od Hengst Filtration očekává ústupky a zredukování rozsahu stavby. Například, že lidé nechtějí 3 metry od rodinných domků 17metrovou stěnu fabriky. Chtějí zaručit hlukové podmínky na klimatizaci a ventilátory. Ty se z totiž ze stavebních podmínek zcela vytratily!“ upozorňuje Stanislav Šetina.
„Je s podivem, že zástupci firmy nepřišli s iniciativou za osadním výborem a za dotčenými občany. Taková pozice investora ve vztahu k desítkám dotčených občanů nemá podle všeho v Liberci obdobu. Nenasytnost Hengst Fltration jde až tak daleko, že si nechce „ukrojit“ ze své parcely plochu na dopravní obslužnost, ale obyvatelům nařizuje, že městská komunikace bude jednosměrná,“ dodává člen pilínkovského osadního výboru Stanislav Šetina.
Zástupci firmy Hengst Filtration na otázky spojené s výstavbou nové haly naší redakci dosud neodpověděli.
Realizace nové fabriky v Pilínkově dělí i libereckou politickou scénu. Jedním z těch, kteří jsou pro změnu územního plánu, je například náměstek primátora Jiří Šolc (ANO). Argumentuje například tím, že je potřeba v Liberci podpořit podniky, které budou vyvíjet moderní technologie a zaměstnávat za dobré peníze místní lidi.
„Jedná se o výrobu filtrů do mnoha oborů na základě návrhu a vývoje. Výroba je to čistá a nehlučná, nic se nelakuje, dopravní zátěž minimální. Přidaná hodnota vysoká. Trend je jasný, celá Evropa i svět míří k rekuperacím a vnitřnímu filtrování vzduchu (snižování CO2 a úspory energií), tento obor má jasný a udržitelný trend. Regionální výhoda je, že to není automobilový průmysl, na který jsme regionálně navázáni až nezdravě moc. Naplnění výše uvedených strategií prakticky bezezbytku plus dojde ke zvýšení zaměstnanosti v našem městě o zhruba 150 lidí, a to dobře zaplacených,“ uvedl již na jaře Jiří Šolc.
Opozice z LOL (Liberec otevřený lidem) ale stojí na straně pilínkovských. „Ten až moc vstřícný přístup k investorovi není zdravý, navíc zde máme platný územní plán, který jsme si odsouhlasili letos v únoru, a pravidla mají platit pro všechny,“ argumentuje například Jaromír Baxa. „Vzpomínám si například, jak se podobná výstavba dala usměrnit ve Vratislavicích nebo ve Vesci, a to jen proto, že zde bydlí prominenti místní ODS. Takže když to jde jinde, proč ne i v Pilínkově?“ ptá se Jaromír Baxa, zastupitel za LOL
Jak upozorňují lidé z osadního výboru, celý problém v lokalitě začal v nedávné minulosti, když se plánovala zdejší průmyslová zóna, na které bohatla zdejší stavební lobby a s ní spojení úředníci i politici z liberecké radnice. Tehdejší investor Investorsko Inženýrská, a.s. (z holdingu kolem stavební společnosti Syner), vycítila příležitost a dokupovala od soukromníků a také od města další pozemky a řízeně, v souladu s tehdejšími politickými elitami, vstupovala do rodinné zástavby.
Město Liberec v devadesátých letech bez skrupulí převádělo zemědělskou půdu na parcely navazující na průmyslovou zónu. Tento scénář se uskutečnil i na ploše 33.025 m2 nyní patřící firmě Hengst Filtation. Polovinu předmětného pozemku (v té době zemědělské půdy) vlastnilo město Liberec a druhou polovinou soukromý zemědělec. Investorsko Inženýrská koupila pozemky za cca 30 Kč/m2. Liberec je zařadil do zastavitelných ploch, a nikdy nepřihlédl k protestům bydlících občanů. Tehdy město, ovládané politiky spojenými se Synerem a podnikatelskou skupinou kolem něj, „uvařilo“ nynější problém. Dnes jde o typický odraz divokých devadesátek a vlády ODS v Liberci. Podle Pilínkovských tak obětí podobných praktik nejsou jen obyvatelé jejich čtvrti, ale na konec i samotní investoři.