Zatímco pomyslnou královnou loňské Ptačí hodinky se stala sýkora koňadra, lidé pozorovali i výrazně vzácnější opeřence. V Libereckém kraji v minulém ročníku hlásili i druhy, které by měly zimu trávit daleko na jihu. Objevilo se naopak i více než 100 pěnkav jikavců, které přečkaly chladné měsíce na Liberecku a v okolí. Ptačí hodinku, která mapuje výskyt jednotlivých ptáků a pomáhá tak jejich ochraně, pořádá Česká společnost ornitologická. Letošní sčítání se koná od 10. do 12. ledna.

Uprostřed zimy by měli být dávno na jihu, přesto si jich účastníci Ptačí hodinky všimli. Lidé nahlásili 23 pěnic černohlavých, 20 jeřábů popelavých, 5 skřivanů, 9 sokolů stěhovavých a desítku čápů. „Stále častěji se setkáváme s tím, že u nás díky mírnějším teplotám přezimují i dříve přísně tažné druhy. Dokáží se živit na krmítkách či na smetištích. Riskují sice, že je zaskočí nečekané mrazy, ale na jaře zase mají výhodu před jedinci, kteří se teprve vrací ze zimovišť na jihu,” vysvětluje Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Pro sčítání spolek zprovoznil speciální web www.ptacihodinka.cz.

V Libereckém kraji se loni objevili hosté ze severu, hlášeno bylo 136 pěnkav jikavců. Druh v Česku nehnízdí, táhne sem, aby přečkal chladné měsíce. Mezi pozorované otužilce, kteří se nepřesunuli na jih, lidé zařadili rehky, pěnice černohlavé a holuby hřivnáče.

Pozorování ojedinělých druhů přitom není jen záležitostí posledního ročníku. V minulých letech Češi zaznamenali i papoušky alexandra malého, rosely, korely a andulky vlnkované. Ačkoliv jsou někteří exotičtí opeřenci schopni v české přírodě přežít, jednalo se o jedince uniklé z chovu. 

Ptáky přitáhne přírodní zahrada

Opeřence můžeme před sčítáním zvyknout na krmítko. Drtivá většina druhů ocení černou slunečnici, vyloupané vlašské ořechy a lůj. Myslet bychom měli i na ptáky, kteří sbírají potravu ze země, tedy na hrdličky, čížky a třeba kvíčaly a kosy. Ty potěší jak rozsypaná semínka, tak i jablka a ovesné vločky. „Nejlepším tahákem je ale přírodní zahrada, díky které u nás budou ptáci žít celý rok, nejen během zimního přikrmování. V ptačí zahradě najdeme původní české keře s bobulemi, lísky, bodláky, ale důležité je i nepoužívání chemie. Ptáci ocení, pokud jim na stromech při sklizni necháme pár plodů a v části zahrady vytvoříme divoký koutek s minimem zásahů a údržby, kde se budou moci schovat a lovit potravu,” radí Hořáková.

Sčítání v přírodě přináší šanci spatřit méně časté druhy

Pokud se chceme letos zúčastnit Ptačí hodinky, není nutné vázat se na krmítka. Vhodné je vydat se i do divoké přírody, kde lze pozorovat i skutečně zajímavé druhy, například návštěvníky ze severu, které zimují v Česku. Jistotou pro originální pozorování jsou například Novomlýnské nádrže, jihočeské rybníky, jezero Most či některý ze šesti ptačích parků, které udržuje Česká společnost ornitologická. Na jejím webu najdeme tipy na další lokality bohaté na ptáky.

Pozorování v přírodě a u krmítka na zahradě je možné nakombinovat. „Můžeme totiž poslat více záznamů: v pátek z vlastního pozemku, v sobotu z výletu k rybníku a v neděli třeba z městského parku či opět ze zahrady. U sčítání se ale nesmíme procházet, je třeba celých 60 minut setrvat na jednom místě. Zaznamenáváme všechny ptáky, které v okolí vidíme, a to u každého druhu vždy ten nejvyšší počet, který spatříme v jeden okamžik,” říká Hořáková. Elektronický záznam je třeba České společnosti ornitologické doručit do neděle 19. ledna.

Tisková zpráva České společnosti ornitologické