Liberecký kraj informoval, že monitoringu hluku polský hnědouhelný důl Turów překročil několikrát povolené limity hluku. Podle vedení kraje ale méně, než se čekalo. Podle místních obyvatel jde o manipulativní interpretaci závěrů monitoringu a Liberecký kraj dostatečně nehájí své obyvatele před polským těžebním gigantem.

Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) zajistilo v roce 2024 monitoring hluku dolu Turów na 2 místech – v Uhelné a Oldřichově na Hranicích. Navázalo tak na předchozí monitoring hluku z let 2020–2023. Dlouhodobé hlukové limity porušeny nebyly, krátkodobé však ano, a to v 7 případech.

„Liberecký kraj dlouhodobě chrání zájmy obyvatel Hrádecka a Frýdlantska v souvislosti s negativními vlivy rozšiřující se těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Proto jsme žádali o soustavný monitoring hluku a polétavých částic v těsném sousedství dolu,“ uvedl hejtman Martin Půta (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

„Monitoring hluku v roce 2024 prováděla akreditovaná laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Uskutečnilo se celkem 5 jednotlivých měření, a to od dubna do června, v září a říjnu roku 2024. Měřilo se vždy sedm po sobě jdoucích nocí v čase od 22:00 do 6:00 hodin,“ dodal Jiří Klápště (TOP 09), náměstek hejtmana pro resort životního prostředí a zemědělství.

S takovým pohledem a interpretací ale nesouhlasí dotčení obyvatelé příhraničí, kteří vedení Libereckého kraje i vládu Petra Fialy dlouhodobě kritizují, že dostatečně nehájí zájmy českých občanů a jdou spíše na ruku polskému energetickému koncernu PGE, který na hranicích s Českou republikou obří hnědouhelný důl provozuje.

„Místo toho, aby kraj zalarmoval MŽP a začal opakovaná překročení neprodleně řešit s Poláky, vydá tiskovou zprávu s titulkem „Limity byly překročeny JEN v několika případech,“ podivuje se nad interpretací kraje Milan Starec (v posledních krajských volbách kandidoval za Zelené) z hraniční obce Uhelná, který se problematice věnuje dlouhodobě.

„Osobně to považuji na jasnu ukázku toho, že Liberecký kraj od naprosto konkrétní chvíle nehájí zájmy vlastních obyvatel a místo toho se zjevně staví na stranu těžební firmy PGE. Pokud by tomu tak nebylo, interpretace závěrečné zprávy SZÚ by totiž zněla např.  „Těžba v dole Turów opakovaně překračuje zákonné limity v ČR.“ Degradovat opakované porušování zákonných limitů tím, že je to „jen několikrát“ přesně potvrzuje má slova, že všechna opatření, která kraj dělá jsou pouze pro formu a nikoli pro vyvození reálných důsledků a dalších právních kroků. Jak by si kraj překročení představoval, aby z něj vyvodil důsledky? Mělo by k němu snad docházet 365 dní v roce?“, neskrývá své rozčarování Milan Starec.

Česká vláda a Liberecký kraj uzavřely, poměrně rychle a překvapivě, dohodu o Turówu s polskou stranou na začátku roku 2022. Rozhodující roli hrály tehdy polské peníze. Jenže finance, které byly pro českou vládu i Liberecký kraj největším lákadlem a důvodem rychlého uzavření smlouvy, se velice rychle ukázaly jako neodpovídající.

Náš Liberec již v minulosti upozornil, že Liberecký kraj sice získal kompenzaci za ekologické škody a úbytky vody, které způsobuje těžba hnědouhelného dolu Turów České republice a jejím občanům, ve výši 35 milionů eur (v přepočtu tehdy cca 851 milionů korun), které jsou uloženy ve zřízeném fondu Turów, ale tato částka je naprosto nedostatečná.

Odhady nákladů na stavební práce a díla spojená se zabezpečením vody pro obyvatele příhraničí jsou již dnes zhruba dvakrát tak veliké. Oslovené firmy odhadly náklady na 1,542 miliardy korun. Zbytek má doplatit Česká republika, respektive její daňoví poplatníci.

Postup české vlády i vedení Libereckého kraje ve věci Turówu dlouhodobě kritizují i ekologické a občanské iniciativy, a to například i Frank Bold, profesní organizace, kterou si Liberecký kraj původně najal na spolupráci, ale která se nemohla s jeho politikou smířit. Kritický vůči postupu polské strany a malé aktivity té české, jsou pak i čeští vědci, kteří se problematikou dopadu provozování dolu na okolní přírodu a životy lidí zabývali.