Hejtmana Martina Půtu, hlavní postavu zdejších STAN/Starostů pro LK, policie viní z přečinu, že nenahlásil nabídku úplatku, který mu měl být nabídnut. Náš Liberec přináší detailní analýzu jeho role v tzv. Liberecké kauze, včetně toho, jak z ní jeho případ vybočuje i jak je s ní spojen.
Mladá fronta dnes v týdnu přinesla informace, že mužem, který měl Půtu uplácet je jeho někdejší náměstek pro životní prostředí, Josef Jadrný (předseda liberecké SOCDEM). Tito dva muži spolu vládli Libereckému kraji mezi lety 2012 až 2016.
Případ má dvě linie, jedná se týká plánované výstavby obří fotovoltaické elektrárny (FVE) v Ralsku a druhá personálních změn ve struktuře státního podniku DIAMO.
DIAMO
Úplatek jeden milion korun měl Jadrný Půtovi nabídnout pouze ústně. A to za pomoc s odstraněním Ludvíka Kašpara z funkce ředitele DIAMO a jeho nahrazením, respektive zpětným dosazením Tomáše Rychtaříka, který byl s ostudou z této funkce odvolán vládou Andreje Babiše. Toho letos zároveň začala policie prošetřovat ohledně možného nezákonného zadávání zakázek v DIAMO během jeho ředitelování.
Martin Půta ale Jadrného nabídku na schůzce odmítl. A dokonce současný ředitel DIAMO Ludvík Kašpar, který si byl, dle zjištění MF Dnes, vědom tlaků na své odvolání, se obrátil na hejtmana Martina Půtu. Tomu zase záleželo na tom, aby sídlo DIAMO zůstalo v Libereckém kraji, respektive ve Stráži pod Ralskem a nepřesunulo se do Ostravy, jak rovněž plánovali lobbisté, kteří za ním Josefa Jadrného vyslali.
Hlavním cílem skupin, jejichž jménem měl Jadrný, dle policie, Půtovi nabízet úplatek nebyla jen výměna Ludvíka Kašpara za Tomáše Rychtaříka v čele DIAMO, ale zejména finanční machinace kolem hořící haldy v Heřmanicích na Ostravsku. Lidé z tamních zájmových skupin chtěli dosáhnout prodeje pozemků pod haldou a tamní třídící linky státu ve výši téměř půl miliardy. A to současný ředitel DIAMO Kašpar odmítá.
Zpět do Liberce. Proč měl, dle policie, Josef Jadrný přijít právě za Půtou?
Jednak spolu měli dobrý vztah, který začal v době, když byl Půta obviněn policií v případě tunelování evropských dotací, ve kterém byl letos nepravomocně odsouzen.
Jadrný byl v roce 2012 zvolen náměstkem za Změnu pro Liberecký kraj jako člen Zelených. Po obvinění Půty v listopadu 2014 se ale postavil na jeho stranu, kdy naopak jeho spolustraníci požadovali Půtovu rezignaci. Jadrnému to zachránilo placený náměstkovský post, jeho kolegové šli do opozice. Ze Zelených byl ovšem následně pro tento svůj postoj vyloučen a později vstoupil do ČSSD. Za sociální demokracii neúspěšně kandidoval naposledy jako lídr v poslaneckých volbách 2021.
Dalším důvodem je, jak uvedl v týdnu už Náš Liberec, že Martin Půta je u STAN/Starostů pro LK silný zákulisní hráč s velkým vlivem a styky do podnikatelského prostředí. To ostatně konstatoval i soud, který ho letos v únoru odsoudil k podmíněnému a finančnímu trestu, kdy soudce doslova řekl, že si stavební firma Metrostav „vodila Půtu na provázku“ a takové jednání označil za „nezdravé a na hraně“.
Právě Půtovy styky na vedení STAN, zejména na předsedu Víta Rakušana a tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (dnešní eurokomisař) byly důvodem, proč se lobbisté ze severní Moravy domnívali, že Půta může být ta správná páka pro jejich zájmy ohledně haldy v Heřmanicích – Ostravě.
Jadrný, dle detektivů, u Půty s úplatkem od ostravských šíbrů neuspěl, nicméně Půta pokus o své podplácení nenahlásil. A k tomu ho zavazuje zákon, nejen jako občana České republiky, ale zejména jako osobu ve veřejné funkci.
FVE Ralsko
Druhá větev této kauzy se týká vybudování FVE v Ralsku. O něm se mluvilo již od roku 2022, po útoku Putinova Ruska na Ukrajinu, kdy ruská vláda začala vyhrožovat Evropě odstřižením dodávek pohonných hmot i energií.
Celý projekt FVE elektrárny v Ralsku představuje jeden z největších investičních počinů Libereckého kraje a byl odsouhlasen, po dlouhých tahanicích, loni na podzim. Stát má nejméně tři miliardy korun s tím, že i ČEZ zde bude muset vybudovat odpovídající technické zařízení za více jak jednu miliardu korun. Fotovoltaická elektrárna Ralsko by mohla dosáhnout výkonu 80–100 MWp, dosud má od ČEZu schváleno připojení do soustavy ve výši 62,5 MWp.
Takto obří investice pochopitelně začala přitahovat pozornost soukromých firem. Náš Liberec již začátkem roku 2023 upozornil, že hejtmana Martina Půtu v této věci navštívili zástupci velkého solárního developera z Německa, respektive jeho zdejší české pobočky. A schůzku zprostředkoval právě Josef Jadrný.
Šlo o jednání s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem, potencionálním investorem, společností Meridian Nová Energie s.r.o. (výše zmíněná česká pobočka německé firmy) , ale i s kontroverzním poslancem za STAN europoslancem Stanislavem Polčákem. Schůzka proběhla na Libereckém kraji, účastnil se jí hejtman Martin Půta a Josef Jadrný.
Připomeňme, že to byl právě Polčák, který v minulosti rozdával vrcholným politikům STAN/Starostů pro LK, a to včetně Martina Půty, šifrované telefony. Polčákovo jméno dnes rezonuje i v aféře Dozimetr, která se, dle státního zástupce, týká organizovaného zločinu spojeného se STAN a TOP 09.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že sám Martin Půta tuto schůzku nikterak neskrýval. A jak opět upozornil Náš Liberec, řádně ji nahlásil zastupitelům Libereckého kraje v tradičním materiálu pro jednání zastupitelstva, ve kterém se podobné schůzky uvádí a rekapitulují.
Sám Martin Půta, ve svém prohlášení ze čtvrtka toho týdne, ale oznámil, že policie přesto stejnou skupinu lidí kolem Josefa Jadrného viní i z pokusu o to podplácet jej i v případě FVE Ralsko.
Náš Liberec ale loni přišel ještě s jedním zjištěním. A to, že nedaleko plánované krajské FVE v Ralsku, a to ve Stráži pod Ralskem má vyrůst jedna z největších průmyslových zón v České republice. Realizovat ji mají lidé ze SYNER Group. Jedním ze zamýšlených využití je bateriové uložiště pro elektřinu.
Majitel společnosti, která chce v Ralsku bateriová úložiště realizovat, Petr Syrovátko junior ostatně s hejtmanem na toto téma jednal. I o tom v minulosti Náš Liberec informoval.
Hejtman ale do médií spojení mezi krajskou mamutí FVE v Ralsku a nedalekým chystaným bateriovým úložištěm na pozemcích firmy patřící pod SYNER Group, vyloučil.
Tři větve z jednoho kmene
Hejtman Půta se loni na jaře snažil skutečnost, že u něj policie provedla domovní prohlídku, na základě které mu zabavila osobní telefon i počítač, před veřejností zamlčet. S odhalením přišel až Náš Liberec, načež následovala již klasická série výhrůžek a dehonestací směřovaných na naši redakci.
Policie u hejtmana zasahovala v rámci tzv. Liberecké kauzy, přitom se ale jeho případ od ostatních jejich větví vymyká. Její hlavní dvě větve dokumentují obludný rozměr korupce a nezákonného vlivu místních stavebních podnikatelů v čele s majitelem SYNER Group Petrem Syrovátkou, který se měl na zdejší radnici rozrůst od roku 2018 pod primátorem Jaroslavem Zámečníkem (STAN/Starostové pro LK).
Proč ale policie případ Martina Půty spojila s, podle ní, korupčním prostředím na liberecké radnici? To, že zde vládnou Půtovi Starostové nemusí být jediná odpověď. Ta se může skrývat ve zmíněném faktu, že Martin Půta, jehož hlavními hesly kdysi byla slušnost a transparentnost, je ve skutečnosti zákulisní politik s velkými (a podle soudu i nezdravými) kontakty mezi velkými podnikateli.
Právě možnost, že by Martin Půta mohl začít sám likvidovat důkazy, když by se dozvěděl, že 9. dubna 2024 policie v liberecké radnici i sídlech zdejších stavebních firem provádí razii, může stát za faktem, že brzo ráno v ten samý čas provedla domovní prohlídku i u něj.