Rozhovor s Lenkou Halamovou, předsedkyní klubu zastupitelů SOS

Lenka Halamová pracuje a podniká ve zdravotnictví. Konkrétně v rehabilitaci. V politice je ale nováčkem, do zastupitelstva byla zvolena loňský rok na kandidátce SOS pro Liberec.

Důvodem je, že není naplňována smlouva o věcném břemenu mezi prodávajícím (městem) a majitelem objektu bývalého očního stacionáře, MUDr. Miroslavem Samkem.

Když město doktoru Samkovi prodávalo machnínský zámeček za neuvěřitelně nízkých 1,4 milionu korun, zavázalo si kupní smlouvu věcným břemenem, že objekt musí být po deset let využíván jako léčebné nebo zdravotní zařízení. Od té doby už uběhlo osm let, oční stacionář, kde se léčily převážně děti, dávno zanikl – a po celou dobu nikdo na objekt ani nesáhl. To je flagrantní porušení smlouvy, nevíme tedy proč někomu, kdo porušuje smlouvu, ještě navíc prodávat pozemky.

Proč si myslíte, že se předkládaný záměr na provoz zdravotního nebo sociálního zařízení nerealizuje?
To nemohu vědět, pan Samek tvrdil, že tam chce vybudovat domov pro důchodce. Ale je tu jedna podstatná věc – za dva roky vyprší podmínky smluvního břemena. Potom si majitel může se zámečkem dělat, co chce. A pokud by se ho rozhodl například prodat, nemyslím si, že by jej prodával za stejně nízkou cenu, jako jej získal. Bohužel smlouva je tak „dobře“ právně sepsaná, že město nemůže od smlouvy odstoupit, ale pouze poukázat na její neplnění.

Prodalo tedy město pozemky MUDr. Samkovi?
Naštěstí ne. Po upozornění opozice, že majitel neplní smlouvu, primátor tento bod o prodeji stáhl z jednání. Miroslav Samek chtěl při koupi pozemků využít předkupního práva, jelikož je majitelem objektu bývalé léčebny. To by jen ukazovalo na spekulativní ráz celé transakce. Zámeček s pozemky bude mít jistě větší hodnotu než zámeček bez nich. A opakuji: za 2 roky vyprší smlouva s městem a pak je jen na majiteli, jak s objektem naloží.

Miroslav Samek ale v médiích argumentoval, že se mu nepodařilo sehnat peníze na realizaci projektu…
Podívejte, to je jednak jeho věc, podmínky smlouvy musí plnit každý, a navíc – pan doktor Samek podniká jako provozovatel rehabilitačních zařízení, například v Lidových sadech. Anebo dnes dokonce staví nový objekt na Papírovém náměstí, takže mi tvrzení, že za osm let nesehnal peníze, přijde trochu divné… Navíc nevím, proč tedy chce dnes kupovat pozemky k machnínskému zámečku, když (jak tvrdí), nepodařilo se mu získat peníze na původní záměr.

Jak vůbec vnímáte pozvolnou privatizaci ve zdravotnictví, zejména u nás na Liberecku?
Víte, já ve zdravotnictví již nějaký čas pracuji, tak jsem se o tento obor vždy zajímala. Je pravda, že je to jedno z nejožehavějších témat v politice, protože se dotýká zásadním způsobem každého z nás. Devadesátá léta byla zvláštní doba. Tak jako jinde – a ve zdravotnictví zvlášť – se prosadili lidé, kteří byli původně ve vysokých funkcích a kteří měli kontakty na politické kruhy. Oni věděli, kdy a kolik mají sbírat bodů u pojišťoven, kdy se bude co privatizovat a jak být u toho. Oni nasadili laťky i pro ostatní, které si ale určili sami. To byla doba, kdy do politiky vstoupilo mnoho mužů z libereckého okresu.
My, kteří jsme takovéto styky a funkce neměli, jsme situaci vůbec nerozuměli, protože nám nikdo nic neřekl.

Na závěr dovolte, snad až příliš obecnou, otázku: Jaký byste chtěla, aby byl Liberec?
Mě trochu vadí, že lidé rezignovali na svou politickou angažovanost. Já na jednu stranu chápu jejich odpor k politice, ale v současné době je to jedná možnost, jak něco změnit. Já jsem během života, zejména z doby mého podnikání, zažila i velká zklamání, která mě ale naučila bojovat. Proto jsem šla do politiky, protože věřím, že se mi podaří něco změnit.

Já vím, že politika, a to i výrazně u nás v Liberci, je svázána se stranickostí a kolikrát i jinými zájmy. Podívejte se, jak hlasují koaliční zastupitelé – mlčící, hlasovací stroje. Liberečané by se měli někdy jít na zastupitelstvo podívat, protože ať mohou být politikou zhnusení sebevíc, stále pořád politická rozhodnutí výrazným způsobem mění jejich životy. Proto bych chtěla Liberec a jeho politiku otevřenější, angažovanější a názorově barevnější.

Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Projekt Garantovaného bydlení má za sebou první rok fungování, ptáme se proto jeho ředitele Roberta Pradeho na průběh tohoto roku.
Bydlení se dnes, více než po třiceti letech fungování svobodného trhu, stává neustále naléhavějším problémem pro stále větší část společnosti. Do sociální pasti, která
V českém zákonodárství se letos udál jeden významný krok, který by mohl pomoci boji s korupcí, která českou společnost stále svazuje a táhne ke dnu. Na
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody slaví v těchto dnech 30. výročí od svého založení. Od té doby rozdělila na pomoc životnímu prostředí přes 32