Pozvánka na přednášku o problematice eutanázie

Přinášíme Vám pozvánku na přednášku, která se bude týkat problematiky dobrovolného odchodu ze života, fungování hospiců a dalších otázek, která jakoby byla v naší společnosti tabu, ač jsou (nebo spíše právě proto) spojeni s fenoménem smrti člověka. Nechceme se nyní, ikdyž je náš názor jakýkoliv- i odlišný, k tomuto tématu vyjadřovat, ale jsme rádi za každou věcnou debatu k němu.

Hodnota člověka nespočívá ve funkci jeho svěračů

prim. MUDr. Viola Svobodová

MUDr. Viola Svobodová je primářka hospice v Brně. Na prosbu občanského sdružení Hospic pro Liberecký kraj přijede přednášet do Liberce. Seminář bude dne 25.9.2008 v knihovně Krajské nemocnice v Libereci od 10 hodin. Nenechte si její přednášku ujít.

Mimo paní Svobodovou bude hostem semináře i paní MUDr. Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí v České republice a Mgr.Jiří Prokop PhD., ředitel hospice v Rajhradě.

Více informací můžete získat na stránkách občanského sdružení Hospic pro Liberecký kraj
www.hospicliberec.cz

nebo na adrese:

o.s. Hospic pro Liberecký kraj

Halina Doležalová, předsedkyně

Purkyňova 589

46001 Liberec 1

tel:723 967 035

email:hospic@hospicliberec.cz

Ještě jsem neměla dokončený příjem pacienta a už mě žádal o eutanázii. Šlo o muže středního věku, velmi vzdělaného, v životě užitečného a úspěšného- a nyní byl ochrnutý od pasu dolů z důvodu slábnutí svalů. Věděl, že onemocnění bude pokračovat, že za čas nebude moci mluvit, polykat, pak možná i dýchat. Měl obavy nejen z utrpení, ale také jak se na něho budeme dívat. Tento člověk potřeboval být ujištěn nejen slovy, ale i naším přístupem k němu, že ho považujeme za plnohodnotného člověka i nyní, když už nemůže tvořit. Mluvili jsme spolu o tom, že jsou ještě hodnoty jiného druhu- např. hodnoty prožitkové, ještě může poslouchat hudbu, číst knihy, leccos z toho, na co dříve neměl pro práci čas. A že jsou hodnoty ještě hlubší- hodnoty vztahové. A když už nic nemůžeme, můžeme ještě odpouštět, můžeme ještě milovat. Zasmál se a ledy mezi námi byly prolomené.

Řekla jsem mu, že pro nás má hodnotu člověk jako takový, nezáleží na tom, v jakém stavu se nachází jeho tělo. Protože každý člověk je originál.
Ten člověk ve volných chvílích maloval, věděl tedy, co je to originál a jakou cenu mají originály. Často se nám některé nelíbí, některé nepochopíme, ale přesto mají cenu….

Teď už byl klidný. Už eutanázii nechtěl. A nakonec neumíral tak, jak si představoval. Jednoho rána se cítil slabý. Zavolali jsme dceru a manželku. Mluvili spolu, rozloučili se a on úplně v klidu, bez známky dušení, skonal. Jsem šťastná, že jsem mohla jeho žádost o eutanázii takhle uzavřít. Kdykoli potkám jeho manželku, vděčně vzpomínáme na chvíle, které nás spojily. Stala se z ní velká přítelkyně našeho hospice.

(ukázka z knihy Proč NE eutanázii)

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Liberečanům budou ve veřejném prostoru sloužit nové lavičky. Město jich zatím nakoupilo dvacet a již se instalují v ulicích. Milá pozornost ostře kontrastuje s
Liberečtí radní projednali návrh Výboru pro kulturu a cestovní ruch na udělení šesti Medailí města Liberce v roce 2024. Návrh budou nyní schvalovat liberečtí
„Nemuseli jsme jen sedět a poslouchat nudné kecy, dozvěděli jsme se důležité věci zajímavým způsobem. Čekala jsem, že se unudím k smrti, ale fakt mě to
Obě jizerská města, která spojuje jedna řeka, mají další společnou věc: jejich radnice jsou nově prohlášeny národními kulturními památkami. Radnice v Liberci i Jablonci