Rozhovor s Jaromírem Baxou, předsedou osadního výboru ve Vesci

Ve Vesci vzniklo občanské sdružení Náš Vesec. Tamní lidé, kterým není osud jejich čtvrti lhostejný, šli ještě dál a založili osadní výbor. Jeho vznik byl schválen na posledním zasedání zastupitelstva města. Vesečtí se tak zařadili po bok vlaštovek ze Starého města a mohou být (a doufejme, že budou) inspirací pro ty občany, kteří mají, narozdíl od politiků z billboardů, Liberec skutečně rádi.  O Vesci, občanských aktivitách i strastech s nimi spojenými, hovoří předseda nově vzniklého osadního výboru Vesci a zároveň i předseda občanského sdružení Náš Vesec, Jaromír Baxa.

Nejprve něco o Vašem občanském sdružení? Kdy bylo založeno a jaký byl důvod jeho vzniku?
Vznikli jsme před tři čtvrtě rokem, když jsme zjistili, že firma bývalého primátora Ježka chtěla stavět ve Veseckém údolí sídliště. Nikde o tom nic nebylo, jen se najednou v množství dalších materiálů, které mělo projednávat zastupitelstvo, objevil návrh na změnu územního plánu s doporučením příslušného odboru, nic víc. Rozhodli jsme se, že vytvoříme sdružení, které by dokázalo téhle snaze čelit a taky nějak systematicky sledovat, co se ve čtvrti plánuje. Postupně jsme se shodli, že chceme mít z Vesce čtvrť, kde se dobře žije a že se na jejím rozvoji chceme podílet.

Kolik lidí Vaše sdružení má a kolik mu vyjádřilo podporu? jaká je jeho organizační struktura?
Ve sdružení nás je asi deset, takže s organizační strukturou je to jednoduché – máme jednoho více méně formálního předsedu, který “mluví a podepisuje”. A podpora? Pod peticí proti sídlišti v údolí jsme měli okolo tisícovky podpisů, převážně z Vesce. Okolo mistrovství, když jsme se snažili přimět pořadatele k dodržování hlukových norem, nám lidi říkali, že je dobře, když “do toho jdeme”. To je vlastně typická reakce, která převažuje dodnes.

Jaké jsou konkrétní cíle Vašeho sdružení?
Teď konkrétně se snažíme monitorovat vytváření nového územního plánu. Jeho tvorbu bychom rádi připomínkovali, aby z něj zmizely pozůstatky na megalomanské plány na Zahradní město, např. zástavba bydledním městského typu po obou březích Lučního potoka, ve Vyhlídkové na kopci mezi Vescem a Vratislavicemi a jinde. No a v nejbližší době bychom se měli snažit zapracovat na komunikaci s občany ve Vesci o tom, co je tu trápí a co tu chtějí. Jak to uděláme, jestli formou ankety nebo jinak, to ještě nevíme. Plánů je jinak spousta…

S jakým přístupem jste se setkali u představitelů liberecké radnice – volených, politických i úředníků?
To je různé. S někým se baví dobře, s někým hůře a je jedno, jestli to jsou politici nebo úředníci. Třeba v souvislosti s tím plánem na síídliště ve Veseckém údolí byla tehdejším náměstkem Ivo Paloušem rychle zorganizována schůzka mezi námi, investorem a zástupci magistrátu, kde jsme si navzájem vyjasnili pozice. Zastupitelstvo nám vyšlo vstříc v souvislosti s osadním výborem. Ale třeba při problémech s hlukem ze sněhových děl před mistrovstvím k nějaké odezvě došlo až po medializaci celé záležitosti, navzdory mnoha předchozím pokusům z naší strany.

Samostatnou kapitolou je pak jednání na stavebním úřadě, kde se v kauze bytových domů U Zahradníka zřejmě rozcházíme ve výkladu územního plánu a stanovení limitů pro novou výstavbu, aby nedošlo k omezení kvality bydlení pro stávající obyvatele. Neumím ale posoudit, jde-li o problém s jednou konkrétní úřednicí nebo o obecný problém se stavebním úřadem.

Jaká si myslíte, že je na liberecké radnici situace, zejména směrem k „obyčejným“, většinovým občanům, které se ve Vaší lokalitě snažíte zastupovat?
Já nevím, jaká ta situace skutečně je, takže to, co řeknu bude jen moje osobní reflexe. Myslím, že radnice jako celek přes veškerou dobrou vůli jednotlivých lidí neumí zvládat a řešit situace, kdy se objeví kolize mezi jakýmsi vyšším zájmem města nebo zájmem developerů a zájmem občanů. To se týkalo tolik omílaného mistrovství, kdy podle mého soudu město strkalo před porušováním vlastních pravidel hlavu do písku a bylo ochotné mistrovství podřídit všechno. V podstatě vyměnilo další část důvěry v sebe sama za 14 dní sportu a doufalo, že těch 14 dní bude takovým úspěchem, že se na to zapomene.

Podobné je to s developery. Primátor Jiří Kittner s oblibou prezentuje názor, že jsme si všichni rovni – developeři i „původní obyvatelé“. Řekl bych, že se v tom mýlí. Developerům jde o to, aby udělali business s co největším ziskem a ostatní je pro ně podružná záležitost. Jenže obyvatelé, kteří tam žijí, obvykle mívají mnohem větší motivaci k tomu, aby tam, kde žijí, zůstalo příjemné životní prostředí.

Nemluvě o tom, že developeři obvykle neřeší problémy, které se objeví po realizaci jejich projektů, ale které jejich projekty způsobily – větší množství dopravy, než se čekalo, víc hluku, světelných emisí a podobně. Proto je potřeba, aby radnice více chránila své obyvatele a jejich prospěch prospěch byl tím hlavním kritériem při posuzování projektů. Jenže to by znamenalo, že někdo bude muset sebrat odvahu a říci dotyčnému investorovi “Podívej, takhle to nejde”.

Setkali jste se nějakými překážkami ve Vašem snažení? Co přístup zainteresovaných investorů?
Ale jo. Třeba jsme využili práva na to být informováni o zahajovaných stavbách a zásazích do zeleně atp. a magistrát nás informuje tím, že nám relevantní dokumenty doručuje „na nástěnku“. To znamená, že musíme pravidelně procházet všechny dokumenty a hledat zmínku, jestli náhodou není někde něco o Vesci, protože jedna nástěnka pro Vesec není a u řady správních řízení je poměrně krátká doba na přihlášení se. Naštěstí máme schopné členy, kteří si tím prohledáváním nástěnek jsou ochotni krátit svůj volný čas. Takže jsme zase u té komunikace…

Z investorů máme zkušenosti s firmami Duha Invest, Hitan a Anta. S výjimkou schůzky zorganizované tehdejším náměstkem primátora Ivo Paloušem a veřejných projednávání s námi nekomunikují, zřejmě pro ně nejsme relevantní partner, ale jen „potížisti“. Zřejmě si neuvědomují, že tento jejich postoj vypovídá především o jejich respektu ke komunitám v oblastech, kde chtějí dělat svůj business.

Rozhodli jste se založit osadní výbor Vesec. Co Vás k tomu vedlo, co si od tohoto kroku slibujete a jaké máte do budoucna plány?
Když jsem naši žádost prezentoval na zastupitelstvu, zdůrazňoval jsem, že chceme být městu partnerem, které mu usnadní komunikaci s občany. Takže doufáme, že když si nás město zřídilo – protože osadní výbor je v podstatě orgánem radnice – tak nás využije a důležité věci se budeme dozvídat dříve než týden před možným schválením. Je ale jasné, že sama existence výboru neznamená, že se něco změní. Na samotných plánech se nezmění nic.

Jaký si myslíte, že by naše město mělo fungovat, co byste rádi změnili a proč?
Toho je… Mělo by se v první řadě snažit vycházet vstříc přáním občanů a více naslouchat jejich problémům. A podle toho pak konat. Protože to je jedinou možností, jak zapracovat na zvýšení důvěry lidí v to, že radnice je pro ně a že zastupuje jejich zájmy. A ne, že to je odporný úřad, který obtěžuje zákazy a poplatky a ještě hájí jen “někoho”.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Projekt Garantovaného bydlení má za sebou první rok fungování, ptáme se proto jeho ředitele Roberta Pradeho na průběh tohoto roku.
Bydlení se dnes, více než po třiceti letech fungování svobodného trhu, stává neustále naléhavějším problémem pro stále větší část společnosti. Do sociální pasti, která
V českém zákonodárství se letos udál jeden významný krok, který by mohl pomoci boji s korupcí, která českou společnost stále svazuje a táhne ke dnu. Na
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody slaví v těchto dnech 30. výročí od svého založení. Od té doby rozdělila na pomoc životnímu prostředí přes 32