V adventní čas klidu a rozjímání proběhlo poslední letošní zastupitelstvo, kde toho bylo k rozjímání i přemýšlení spousta, jenom ten klid nějak chyběl. Nejdůležitějším bodem k hlasování bylo, jako každý rok v před Vánoci, schválení rozpočtu na rok nadcházející.
Ale nebylo to jednání, které protáhlo letošní prosincové zasedání zastupitelstva až téměř do půlnoci.
Hned v úvodu radniční koalice ČSSD, Liberec občanům (LO), VV a části Unie pro sport a zdraví (USZ) spolu se svým opozičně-smluvním partnerem, ODS, neschválila bod programu, který navrhla Změna pro Liberec (ZpL). Ta chtěla dát na program svůj návrh vyhlášky boje proti hazardu. K návrhu ZpL se vyjádřil i právník města, Jan Audy, který mu vytkl několik nedostatků.
Změna pro Liberec tedy neuspěla a proto se debata o hazardu rozhořela až ke konci zasedání, v pozdních hodinách, kdy byl znovu předložený pozměněný a nedostatků změněný návrh vyhlášky. Za tento svůj krok si vedení radnice i její spojenec ODS vysloužili kritiku od zástupců občanské iniciativy Je čas nemlčet, která v posledních týdnech zorganizovala petici proti neúnosnému počtu heren ve městě.
Následoval bod, kde projednávalo vytvoření „Oddechové zóny na Perštýně“, kterou má v blízkosti soukromé základní školy Doctrina realizovat společnost Geotermální energie pro občany a vlastník Doctriny, firma na anonymní listinné akcie Iberus. Zde se naplno ukázalo, nakolik myslí současné vedení města vážně svůj proklamovaný boj s korupcí, klientelismem a šedou ekonomikou. Ačkoliv byl zástupce firmy Iberus i společnosti Geotermální energie pro občany Jiří Zeronik opět vyzván, aby sdělil, kdo skutečně za touto firmou stojí, stejně jako v minulosti to odmítl sdělit s odkazem na zákon, který to povoluje (Česká republika má v tomto, spolu s Marshallovými ostrovy a ostrovem Nauru smutné světové prvenství).
Když byl dotázán (Janem Korytářem ze ZpL) předkladatel návrhu náměstek Lukáš Martin (ČSSD), chvíli se zdálo, že otázce nerozumí (nebo spíše nechce rozumět), aby pak odpověděl, stejně jako zástupce firmy Iberus, že je vše v souladu se zákonem. Když svůj dotaz zastupitel Korytář upřesnil a vysvětlil, že za této situace nemůže nikdo vědět, zda například není některý ze zastupitelů ve střetu zájmů, vložil se do hry náměstek pro ekonomiku Jiří Šolc (LO).
Ten to „vyřešil“ po svém, když Jiřího Zeronika požádal, aby řekl, zda za firmou Iberus je někdo ze zastupitelů. Ten to popřel a pro náměstka Šolce tak asi situaci vyřešil. Pokud se vynechá možnost, že za tajemnou firmou mohou stát rodinní příslušníci či obchodní společníci některých zastupitelů (to už náměstka Šolce nezajímalo), ilustruje tento příklad pěkně, nakolik je boj s korupcí pro současné vedení skutečný problém a nakolik jen předvolební, nic neříkající heslo.
Navíc za situace, kdy několik týdnů předtím právě Jiří Šolc předložil svůj etický kodex.Projekt byl za podpory většiny ODS nakonec schválen, včetně hlasů politiků za LO, kteří v minulosti tolik hlasitě vystupovali v boji za transparentnost, jakými jsou Jiří Šolc, Kamil Jan Svoboda nebo David Václavík. Zdržela se jen Změna pro Liberec, KSČM, Zuzana Kocumová, Ladislav Dzan (oba USZ) a Petr Olyšar z ODS.
Na žádost náměstka Jiřího Rutkovského byl ještě před jednáním o rozpočtu předložen bod o oddlužení Sportovního areálu Liberec (SAL). Proti tomuto bodu vystoupili zástupci Změny pro Liberec, jmenovitě Josef Šedlbauer a Jaromír Baxa. Návrhu vytkli dvojakost znění, kdy podle nich hrozí, že například v případě insolvence město o areál reálně přijde. Město by podle Baxy a Šedlbauera ztratilo možnost dostat zpět své peníze, kdyby areál jednou vydělával, k čemuž by mohlo dojít, pokud by byla zrušena smlouva se společností S group facility management.
Pokud by byla zrušena tato koncesní smlouva, možná by zástupci města jednou zjistili, že něco by SAL vydělávat mohl. V případě prodeje části společnosti se bude prodávat oddlužená společnost a nic nezaručuje, že město dostane své peníze zpět. V případě konkurzu společnosti SAL – ke kterému může podle zástupců ZpL snadno dojít, stačí několik nezaplacených faktur a opožděná platba od města – by městu hrozilo, že se celý městský stadion bude prodávat a město si svoje sportoviště bude muset koupit znovu nebo o ně přijde. Tyto námitky byly nakonec vedením města odsouzeny jako nepodstatné a návrh byl i za podpory hlasů KSČM odhlasován.
Následovalo hlavní včerejší jednání – rozpočet na příští rok. Michal Dufek z ODS se dle zákona přihlásil k možnému střetu zájmů, jelikož pracuje v městské organizaci Kontakt. Změna pro Liberec i KSČM výslovně kritizovali osekání příjmů pro městské organizace (školy, ZOO, Botanická zahrada…). Stejně tak oba tyto politické subjekty zajímalo přešetření jednotlivých smluv, které město zavazují. Jaroslav Morávek z KSČM například uvedl, že zatímco dnes platím město za osvětlení soukromé firmě Eltodo 64 milionů korun ročně, ještě před pěti lety to Technické služby města Liberce zvládaly za 17 milionů.
Diskutovalo se kolem plánu na privatizaci letiště, s jehož prodejem zhruba za sto milionů město v rozpočtu počítá. Podle náměstka Šolce ale k němu nakonec vůbec nemusí dojít, to se ukáže zhruba v srpnu. Komunisté a ZpL se vyslovili proti prodeji letiště. Jan Korytář se několikrát domáhal jednotlivých náměstků, aby zastupitelům sdělili, co považují za klíčové investiční akce svých oborů. Nakonec se dočkal poněkud kusých odpovědí, ale až po několikáté urgenci svého dotazu.
Zástupci ODS se rozhodli rozpočet podpořit, ač ještě před několika dny tvrdili, že to vůbec není jisté, vadilo jim možné zkrácení dotace pro městskou policii. Nakonec na rozpočet kývli, ale kdo celý vývoj sledoval, nemohl se ubránit dojmu, že jde o trošku divadelní představení, kdy ODS prostě musí sehrát roli oficiální opozice. Nakonec byl rozpočet, díky podpoře hlasů ODS a navzdory doporučení finančního výboru, na rok 2012 přijat.
Po projednání rozpočtového výhledu na do roku 2016, kdy zastupitel Baxa argumentoval malou odborností a fádností dokumentu, přišlo na řadu představení nových ředitelů Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ) a Technických služeb města Liberce (TSML).
Zastupitele z řad opozice (ZpL) zajímala například budoucnost plánovaného Muzea tramvajové dopravy, kterému byl rapidně navýšen rozpočet. Podle nového ředitele Wejnara je vše ještě ve hře a musí rozhodnout představenstvo podniku. Ředitel Wejnar přišel do DPMLJ ze společnosti Busline, která je nyní štědře dotována z veřejných peněz, konkrétně rozpočtu Libereckého kraje.
Po představení nového šéfa DPLMJ předstoupil před zastupitele nový ředitel TSML, člen ČSSD, Otakar Kypta. Ten musel na dotaz Jana Korytáře vysvětlovat skutečnost, že v TSML bylo bez výběrového řízení vytvořeno místo pro zastupitele a exnáměstka za ČSSD Milana Šíra. Podle Kypty tím podnik jen ušetřil, ale konkrétní částku, kterou zastupitel Šír nesdělil.
V závěru zasedání se ještě protáhla debata o omezení hazardu ve městě. Zastupitelé odsouhlasili zrušení osmi heren. Do budoucna tak hráči nenajdou potěšení ve dvou hernách na Hanychovské ulici (Zlatý drak a Velký Liberec), Nerudově náměstí (Černý kůň), neotevřou se herny v Barvířské ulici, Na Zápraží, jedna na Soukenném náměstí, dále pak ve Svojsíkově a Slavíčkově ulici.Změna pro Liberec předložila svůj návrh, který by rušil všechny herny, ovšem nájemci i pronajímatelé prostor, kde se herny s automaty nacházejí, by měli ještě rok na to, aby se tomu přizpůsobili.
Liberec má v současnosti přes neuvěřitelných více jak 150 heren s výherními automaty, které ve městě vyrostly za vlády ODS, kdy se o problém nikdo nestaral. Na řešení nemohli zastupitelé najít shodu, ač se většina alespoň utvrzovala v tom, že je třeba hazard zásadně omezit. Opět vystoupili i iniciátoři petice při hazardu z Je čas nemlčet, trošku zklamaní přístupem města. Otázka hazardu zůstává nedořešena a zastupitelé se jí budou věnovat i v budoucnosti.