Na předposledním letošním zastupitelstvu toho bylo nemálo opět nejen k poslouchání, ale tentokrát i ke koukání. To když někteří zastupitelé zapojili svůj teatrální um z neštěstí nad tím, že nemohou dříve domů.
Daleko podstatnější byla ale diskuse o hazardu, podpoře soukromých škol, zvláštní kvalita i způsob předložení etického kodexu nebo úroveň připravených smluv, které město zavazují ke spolupráci s … s kým vlastně?
V úvodní diskusi, kde vystoupili občané, se vedení města muselo zpovídat z tristního stavu městského webu a vůbec fungování magistrátního IT prostředí. Když chtěl další z občanů po zástupci liberecké nemocnice, Jiřím Kittnerovi (ODS), aby seznámil přítomné s již slavným právním posudkem, který nikdo neviděl, ale který zaručuje krajským a městským radním vyzrát nad zákon a pobírat v nemocnici odměny, odpovědi se nedočkal. Kittner prohlásil, že nemocnice posudkem disponuje, ale on není povolán na to, aby jej zveřejňoval. Takže právní magie ODS/ČSSD/Liberec občanům zůstává nadále skryta před světlem.
Jana Schlegelová z iniciativy Je čas nemlčet představila petici i celý projekt, se kterými spolu dalšími aktivisty a aktivistkami vytáhli do boje s hazardem, zejména s neskutečným množstvím heren ve městě, které zde nechala radnice v posledních dvaceti letech vyrůst.
Po té přišla na řadu prezentace univerzitního projektu „Liberec – město s vizí“, představil jej architekt Jiří Janďourek. Zástupci vedení města (Jiří Šolc) mírnila svá mediální vyjádření a označili projekt za zajímavý a pěkný, nicméně pro město nerealizovatelný. Proti tomuto vystoupili zejména zástupci Změny pro Liberec (Korytář, Baxa, Šedlbauer, Chvála) s tím, že je dobře, že se někdo konečně zamyslel a navrhl možný budoucí trend směřování města. Zejména v porovnání se situací, kdy bylo město v posledních dvou dekádách vydáno napospas investorům, stavební lobby a jejich vizím. O tom ale, aby byla tato vize zakomponována do územního plánu, nechce současné vedení, které se opírá o podporu ODS, moc slyšet.
Zajímavá diskuse se rozhořela nad projektem spolupráce města a firmy na anonymní akcie Iberus, kdy se plánuje vytvořit oddechovou zónu na Perštýně. Zastupitel Jan Korytář navrhl zásadní změny smlouvy, které město připravilo a které by zlepšilo jeho podmínky v celém obchodně realizačním procesu. Zástupce soukromé školy, kterou vlastní Iberus, Jiří Zeronik, opět odmítl sdělit, kdo za společností skutečně je. Nicméně Korytářovi připomínky na úroveň předloženého materiálu vzbudily souhlas napříč stranami a zastupitelstvo se rozhodlo přesunout bod na prosinec. Více o celém případu zde.
Podobně dlouhá debata se týkala i podpory na stravné, kterou město směřuje soukromým školám, mezi kterou je i perštýnská Doctrina, kterou vlastní veřejnosti tajený Iberus. Zastupitelé ODS a tradiční obhájce spolupráce města s touto anonymní firmou, Jiří Šolc z Liberce občanům, argumentují, že podpora nejde školám, ale dětem. Na to reagovala Změna pro Liberec, která poukazovala (Korytář, Šedlbauer) na to, v jakém stavu městské školy a jestli by se peníze ze zbídačelé městské kasy nehodily spíše jim.
Ironickou poznímku Jaromíra Baxy o tom, které školy bude město tedy zavírat nepochopil například David Václavík z Liberce občanům a snažil se ji obrátit proti němu. Jinak existovala, až na Změnu a KSČM, shoda v podpoře soukromých škol, včetně sociální demokracie. Vše pak bylo přijato. Jen náměstek pro školství K.J.Svoboda zůstal trošku stranou diskuse. Nicméně o tom, že stravování pro Doctrinu zařizuje firma exnáměstka za ODS, Pavla Krenka (pravděpodobný spoluvlastník firmy Iberus) o tom nepadlo ani slovo.
Ke konci zastupitelstva odmítl na přímý dotaz odpovědět Milan Šír z ČSSD kolk bere v TSML ve své, pro něj vytvořené funkci. Jan Korytář, který s apelem na Milana Šíra přišel, se tedy obrátil na členku představenstva Věru Rosenbergovou z Liberce občanům. Dále opozici zajímaly takové věci, jako které přesně oblasti se v nemocnici, coby zástupci města v její dozorčí radě, věnují zastupitelé Šír, Hruša (oba ČSSD) nebo Kamil Jan Svoboda (LO).
Kritice neušel ani etický kodex, který předložil náměstek Jiří Šolc. Podle Květy Morávkové (Změna pro Liberec) jde o klasický případ přístupu, aby „se vlk nažral a koza zůstala celá“ v čemž navážela na jeho vágnost i způsob předložení (byl dán zastupitelům i veřejnosti na poslední chvíli). Zastupitelům rovněž vadilo, že jde o nezávazný dokument, takže nebude mít žádnou vymahatelnost, bude to jen „canc papíru“ a „odškrtnutý bod z volebního programu“ Liberce občanům.
Další apelaci dotazů k problematice odměňování politiků nebo IPRM nevydržel i Ladislav Dušek (Liberec občanům), kteří se obořil na opozici v dramaticky pojatém projevu. Přidal se tak k zastupitelům (především z řad ČSSD), kteří tradičně chtějí dříve domů a otázky na vedení města je unavují. Zastupitelstvo končilo debatou o IPRM a zejména hazardu, na které vystoupil i liberecký podnikatel a majitel centra Babylon Miloš Vajner, který snahy o regulaci hazardu (sám je majitelem firmy s hracími automaty) označil za „nebezpečný populismus“.