Na koho se mohu obrátit, když mi úřady odmítnou informaci podat?

Pokud povinný subjekt odmítne podat informaci lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí, a to přímo povinnému subjektu, který ho sám spolu se spisovým materiálem ve lhůtě 15 dnů (ode dne doručení odvolání) předloží nadřízenému orgánu. O odvolání tedy rozhoduje jiný subjekt, odlišný od povinného subjektu, tj. jeho nadřízený orgán.

Odvolání musí obsahovat

  • kdo ho podává (identifikace odvolatele – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
  • jaké rozhodnutí je odvoláním napadáno
  • v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá (jinak platí, že se napadá celé rozhodnutí)
  • v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo.

V případě, že odvolatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání, může tuto záležitost řešit soudní cestou a to podáním správní žaloby proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu k příslušnému správnímu soudu (krajskému soudu) podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje.

Žaloba musí obsahovat

  • kdo ji podává (identifikace žalobce – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)
  • identifikace žalovaného (tj. nadřízeného orgánu povinného subjektu, který o odvolání rozhodoval), popř. i identifikace osob na řízení zúčastněných
  • označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení žalobci
  • označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá
  • žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
  • jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést
  • návrh výroku rozsudku
  • datum
  • podpis

Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 3.000,- Kč. K žalobě musí být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává, jakož i stejnopis napadeného rozhodnutí. Správní soud zkoumá, zda byly dány důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Soud žádost přezkoumá a sám posoudí, zda má žadatel na poskytnutí informace právo. V případě, že soud shledá, že správní orgán neměl zákonné důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí vydání informace, toto rozhodnutí zruší a zároveň přikáže povinnému subjektu, aby informace žadateli poskytl.

V případě, že povinné subjekty nereagují

Pokud po uplynutí 15-ti denní lhůty, nebo po uplynutí řádně prodloužené lhůty, povinné subjekty nereagují je žadatel oprávněn podat stížnost na postup při vyřizování žádosti. Pokud zůstane nečinný i odvolací orgán, může to být způsobeno i tím, že povinný subjekt podanou stížnost na nečinnost nadřízenému orgánu vůbec nepostoupil. Před podáním žaloby by proto měla následovat ještě stížnost přímo k nadřízenému orgánu.

V případě, že ani odvolací orgán na základě stížnosti žadatele nezjedná nápravu, je možné bránit se u příslušného správního soudu žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prvního stupně. Takovou žalobu lze podat ve lhůtě nejpozději do 1 roku (ode dne marného uplynutí řádné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí).

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Povinný subjekt musí poskytnout informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.
Za poskytnutí informace se neplatí žádný správní poplatek. Povinné subjekty jsou ale oprávněny požadovat úhradu tzv. materiálových nákladů – tj. zejména nákladů na pořízení
Povinné subjekty poskytují informace, které souvisí s danou institucí a kterými se primárně zabývají. Musí ale poskytnout i informace, které obdržely např. v rámci
Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Mezi veřejné