Antimonopolní úřad se nevzdává: Liberec má platit miliony za MS v lyžování

Brněnský soud zrušil v listopadu pětimilionovou pokutu, kterou Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS, Antimonopolní úřad) udělil loni v létě Liberci za postup při zadávání veřejných zakázek během přípravy na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009.

ÚOHS s rozhodnutím soudu ale nesouhlasí a odvolává se k Nejvyššímu správnímu soudu.

Celý problém začal za vlády ODS a ČSSD na liberecké radnici, kdy byl primátorem Jiří Kittner. Podle jeho (a dalších zástupců ODS – Ondřeje Červinky, Tomáše Hampla..) dnešních slov město tehdy nemohlo stihnout přípravu staveb na MS v lyžování.

Proto se město dopouštělo tzv. „salámové metody“, tedy dělení zakázky na menší části, větší totiž podléhá důkladnějšímu výběrovému řízení a kontrole. Ale právě toto potrestal ÚOHS Liberec pokutou 6,5 milionů. Později tato pokuta byla vyměřena na 5 milionů.

Současné městské vedení se proti rozhodnutí Antimonopolního úřadu snažilo odvolat, částečně přistoupilo na omluvu tohoto sporného postupu tak, jak jej prezentuje ODS, ač například současný náměstek pro ekonomiku Jiří Šolc (Liberec občanům) patřil ještě coby opoziční zastupitel k nejhlasitějším kritikům lyžařského mistrovství. Soud v Brně rozhodl proti pokutám uloženým, ÚOHS, ten se ale nehodlá vzdát a o věci bude rozhodovat Nejvyšší správní soud.

Mezi prověřovanými i firmy navázané na zdejší politiku

Antimonopolní úřad zkoumal v Liberci zakázky za zhruba jednu miliardu korun. Ve skokanském areálu získaly práci za téměř sedm set milionů firmy Strabag, Syner, Oaza-net, Eurovia CS, Regionální stavební a Elproinvest. Například firma Syner je dlouhodobě spojena s libereckou ODS. Bývalý dlouholetý primátor za ODS Jiří Kittner je někdejším obchodním ředitelem Syneru i osobním přítelem jeho majitelů. Z prostředí firmy Syner přišlo do libereckého zastupitelstva nemálo jeho někdejších i současných zaměstnanců. Převážně reprezentovali či reprezentují barvy ODS.

Firma Oaza-net také spolupatří členu liberecké ODS a někdejšímu městskému zastupiteli za tuto stranu, Hynku Tampierovi. Ten má například blízko k dnes již někdejšímu problematickému šéfovi Pozemkového fondu ČR a bývalému kandidátovi na hejtmana Radimu Zikovi. Nakupoval s ním i nemovitosti. Dalším vlastníkem ve firmě Oaza-net byl i Pavel Krenk, který dělal Jiřímu Kittnerovi náměstka a je dnes spolu s ním a dalším dřívějším zastupitelem za ODS Jiřím Zeronikem obžalován z tunelování městského majetku v městské akciové společnosti Sportovní areál Ještěd.

Nepovedené mistrovství v lyžování

Na málokým chtěném mistrovství bohatli další představitelé v Liberci tehdy vládnoucí ODS, jako například někdejší vládní zmocněnec pro mistrovství a poslanec Tomáš Hasil, jehož rádio Dobrý den získalo licenci na vysílání z mistrovství, ač vzniklo pár měsíců před ním. Jeho obchodní partner zase ohledně mistrovství spekuloval s pozemky u Veseckého areálu.

Po organizačním výboru na čele s Kateřinou Neumannovou zůstaly dluhy v celkové výši 112 milionů korun. Členem výboru a zároveň tiskovým mluvčím mistrovství byl i PR pracovník Jiřího Kittnera a politický publicista firmy Syner (Týden v Libereckém kraji) Zdeněk Soudný.

Za pořádání mistrovství v Liberci, které od začátku a ještě před ním provázely obavy a varování, které se nakonec vyplnily, se nejvíce angažovali politici místní ODS v čele s někdejším primátorem Jiřím Kittnerem a dnešním kandidátem na prezidenta Přemyslem Sobotkou.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Město Liberec a s ním všichni jeho občané znovu sáhnou do peněženek kvůli nechvalně proslavenému Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Tentokrát musí Liberec
Dnes je to přesně pět let, co v Liberci začalo Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, které později média překřtila na Mistrovství světa v
Další dozvuky nechvalně proslaveného Mistrovství světa v lyžování 2009 drtí Liberec. Město má zaplatit 400 milionů korun kvůli porušení dotačních pravidel při výstavbě 254
U soudu se budou zpovídat dva muži a jedna žena, kteří měli neoprávněně přihrát firmě Syner z veřejných peněz téměř čtyři miliony korun. Mělo