nášLiberec

Search

Spisovatel Luboš Příhoda vydává knihu o bouřlivých letech 1968 a 1969 v Liberci

Slavnostní představení knihy Nejdřív tanky, potom pendreky se uskuteční 9. června od 17 hodin ve velkém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci. Nejdřív tanky, potom pendreky je kniha, která formou „reportážní kroniky“ mapuje a glosuje tragické události let 1968 a 1969 v Liberci. Její autor, zkušený novinář, básník a překladatel německé poezie Luboš Příhoda, ji zasadil do širšího kontextu dění nejen na Liberecku, ale v celém tehdejším Československu.

Kniha je komponována do dvou částí. První se zabývá rokem 1968 od Pražského jara po vpád vojsk Varšavské smlouvy a vrcholí okupačním týdnem v srpnu 1968. Ve druhé s názvem … potom svištěly pendreky, autor připomíná liberecké události roku 1969. Reakce studentů tehdejší VŠST v Liberci na hrdinské sebeobětování Jana Palacha, přes oslavy vítězství hokejistů nad sbornou komandou na mistrovství světa ve Stockholmu, odvolání Dubčeka a instalaci Gustáva Husáka na nejvyšší post ve státě. Text vrcholí spontánním vystoupení proti okupaci v Liberci u příležitosti prvního výročí srpnových událostí a jeho potlačení státní mocí.

V programu zazní krátké úryvky z knihy, kterou doplní dívčí saxofonová skupina Apple Saxes. Po křtu bude kniha k mání za režijní cenu, později na pultech regionálních knihkupců. 

——————————————————————————

 Luboš Příhoda (*2. 8. 1934 Náchod) Textilák, publicista, překladatel, básník, editor

Vystřídal řadu řídících, technických i dělnických povolání. Po sametové revoluci působil jako šéfredaktor obdeníku Region v Liberci. V letech 1990-2014 byl členem řídícího výboru Syndikátu novinářů ČR a jeho zástupce v Středoevropské skupině novinářských organizací, je předsedou Krajského sdružení novinářů, byl zakládajícím členem Kruhu autorů Liberecka, v současné době jeho předsedou. Spolurediguje (s Janem Šebelkou) řady Kalmanachů, edičně se podílel na česko-německé čítance spisovatelů Liberecka Naše krajina slov – Unsere Wortlandschaft (2011). Roku 2011 získal ve Varšavě hlavní cenu v novinářské soutěži PL CZ Lokal Press Awards v kategorii místní historie a kultura za publicistickou stať Rok 1969 v Liberci. Oběti ze srpna 1968 chtěl režim vymazat z paměti, otištěnou v Kalmanachu 2008/2009.

Vlastní tvorbu, ale zejména překlady povídek a poezie z němčiny publikoval v řadě časopisů, denním tisku a rozhlasu. Knižně vydal básnickou sbírku Promluvy do zdi (2004) a dokumentární publikaci A potom přijely tanky… (2010). V letošním roce by mělo vyjít volné pokračování knihy pod názvem Nejdřív tanky – potom pendreky. K jeho osmdesátinám vydal KAL v r. 2014 v bibliofilské úpravě pod titulem Umíněný Ikaros autorových  Pět básní s ozvěnou. Je autorem a spoluautorem několika rozhlasových her a jevištní adaptace Tří zlatých vlasů děda Vševěda (Mladá scéna, Ústí nad Labem 1986).

Překládá prózu, např. J. Bobrowski: Litevské klavíry. Boehlendorff a ti druzí (1971 – kryto J. Votavou); od téhož autora Tanečník Malige (1989); C. F. Mayer: Král a světec (1994); Isa Engelmann: Návrat pod zelenou střechu (paměti, 2004); tatáž: Židé v Liberci (dokumentární publikace, 2007), i poezii: H. Preissler: Hlasy mrtvých a živých (1961); R. Kunze Věnování (1964, s L. Dvorským, M. a L. Kunderou), H. Cibulka: České motivy… (1967).

Roku 2014 získal Cenu Euroregionu Neise-Nisa-Nysa „Za nejvyšší osobní angažovanost v přeshraniční spolupráci“.

 

Kruh autorů Liberecka

 

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Osobností prvního československého prezidenta, který se tolikrát nebál jít proti proudu, se dnes ohání kde kdo. Jaký ale ve skutečnosti byl, na to se
Pro všechny, které zajímá a kterým není lhostejný osud lidí, kteří nemají střechu nad hlavou, přinášíme pozvánku na zajímavou akci. formát akce: konference a
V úterý 24. října se bude v Liberci debatovat o dluzích a exekucích. Jak se na to dívají dluhoví poradci, exekutoři, zaměstanavatelé nebo třeba
Zajímá Vás, jak v Českých zemích probíhala kupónová privatizace, fenomén devadesátých let a jeden ze symbolů české restaurace kapitalismu? Kdo neměl možnost shlédnout unikátní