V pořadí druhé zářijové zastupitelstvo mělo na programu několik závažných bodů, kterým bezkonkurenčně kralovala přestavba krajské nemocnice v srdci města. Jak to ale bývá, daleko větší diskuze se trhla u témat méně důležitých, tentokrát i snad až směšných. Řada zastupitelů mohla rozvinout svůj nechtěný komický talent a pozorný divák nestačil žasnout.
Na začátku jednání pochválil práci současné koalice starší občan, zejména zmínil, že je rád, že se dočkal opravy Soukenného náměstí. V diskusi občanů vystoupila i zástupkyně občanského sdružení Čmelák-SPP, kterému minule zastupitelé neschválili dotaci na revitalizaci zelenýchploch ve městě, aby představila činnost organizace i to mnoho dobrého, co za málo umí.
Jak se dalo očekávat, stejně to nepomohlo a zejména Starostové, kteří tak blahosklonně přecházejí obří korupční aféry a lži svých čelných představitelů, měli z podpory Čmeláka morální újmu a etický problém.
Samozřejmě, že nejde žádné principy,ale o politický klacek a je jen otázka času, kdy si i Jan Korytář uvědomí, že nemá smysl ho do ruky opozici dávat. Na škodě bude jen Liberec, kterému místo revitalizovaných ploch zůstanou dál skládky a smeťáky.
Nejpodstatnější otázkou, kterou včerejší zastupitelstvo řešilo byla přestavba zdejší Krajské nemocnice. Již teď je jasné, že revitalizace přežívajícího se a nedostačujícího zařízení bude obrovským investičním podnikem, který navždy pozmění tvář samotného centra města. Zastupitelé vyslechli zástupce nemocnice a schválili městský příspěvek deset milionů korun ročně, kterými se bude, zatím, na přestavbě podílet.
Daleko vzrušenější debata se odehrávala okolo části dotace, kterou město musí vrátit kvůli přístavbě bazénu, kterou za evropské peníze dělal Syner, když zvítězil za diskutabilních podmínek. Opozice spustila alarm, že město nemělo peníze vrátit, že se mělo odvolávat. Proti tomu stálo vedení města, měští právníci a ekonomové, kteří říkali, že jejich zvolená cesta je jediná možná: peníze se vrátit musí, ale budou se požadovat zpět, případně se soudit a pokud soud prohrají, vzniklou škodu vymáhat na někom jiném.
Opozice upozorňovala na novelizaci zákona a že naopak jedinou cestou je vrácení dotace neschválit. Opírala se o své právní názory a o zkušenosti daňového poradce Michala Hrona. Vládnoucí koalice jí tedy vyšla vstříc a po argumentaci vedoucích odboru couvnul ve svém tvrzení o nezákonnosti postupu i Michal Hron. Zastupitelé tedy neschválili výdaj vratky v rozpočtovém opatření a koalice s opozicí se pokusí najít nejlepší řešení. Správné řešení, chtělo by se dodat.
Ale naneštěstí pro Starosty v těchto dnech přišlo rozhodnutí ÚOHS, které jim vzalo vítr z plachet u kauzy Volnočasových aktivit, kde se potvrdilo, že město postupovalo správně a ušetřilo tak pár milionů. Přitom před nedávnem Starostové snad ještě hlasitěji bili napoplach a prohlašovali,že kvůli postupu vedení radnice, přijde na 100 % Liberec o dotaci v plné výši 20 milionů. Že to jinak být nemůže, protože mají odborníky – právníky i daňovéporadce.
Ale stejně jako v případě mandátu Jiřího Čečka (a dalších) se ukázalo, že realita je jiná, než jakou politické fanfáry vytrubují. Za patosem a Jobovými zvěstmi zůstal jen úsměv a trochu trapnosti. Starostům se tak brzo může stát, že se ocitnou v roli chlapečka v pohádce o chlapečkovi, který volal „Pozor vlk!“. Protože až vlk skutečně přijde, nebude je brát nikdo vážně. Ale třeba tentokrát skutečně a už konečně budou mít pravdu.
Celým zastupitelstvem se linula ještě jedna tenká humorná linie. Kdo si myslel, že po Milanovi Šírovi´nemůže liberecké zastupitelstvo zažít více, nepočítal s tím, že v něm zasedne František Gábor z TOP 09. Přesně v duchu pravicově konzervativního buranství se mu podařilo urazit vítěznou manažerku na IPRÚ, která si dovolila být na mateřské, než vyhrála v otevřeném výběrovém řízení.
Vedle již tradiční dezorientace v projednávaných problematikách ale dokzal František Gábor rozvířit debatu, kterou by snad nepopsal ani Jaroslav Hašek. S patřičným patosem a vlastenectvím žádal odstranění sochy před radnicí, která údajně, dle válečného veterána a hrdiny ze Zálivu, Františka Gábora směřuje své pozadí k pietnímu místu připomínajícímu sovětskou okupaci 1968.
Pokud město hledá další prostředky, mohlo by podobné debaty, s hlavní hvězdou Františkem Gáborem, rovnou natáčet a zkusit nabízet některé z televizí jako zábavný program. Asi by to nepřineslo moc, ale možná by se to chytlo. Kauza „Pozadí kontra Gábor“může být dobrý začátek. Snad by to mělo větší význam, než ty tolik časté malicherné hádky na zastupitelstvu.