PAMÁTKY DĚKUJÍ – podpořte nominace v Libereckém kraji na cenu NPÚ prostřednictvím veřejného hlasování

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje Národní památkový ústav letos třetím rokem. Zatímco odborná komise vybírá ve čtyřech kategoriích mezi 25 nominovanými, letos již podruhémůže veřejnost rozhodnout o ocenění s názvem PAMÁTKY DĚKUJÍ. V této anketě má veřejnost do 31. 8.  2016 možnost podpořit svého favorita. Na základě výsledků hlasování bude jméno vítěze oznámeno 21. září při slavnostním vyhlášení a předávání cen na státním zámku Náměšť nad oslavou

Které akce a projekty jsou nominovány do celostátního kola soutěže o Cenu NPÚ se dozvíte a hlasovat můžete na: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/cinnosti/patrimonium-pro-futuro/pamatky-dekuji
Smyslem ceny Patrimonium pro futuro je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče. Jejím cílem je zhodnotit, co se podařilo, a ocenit všechny, kteří se o to přičinili. V každém kraji vybrala komise odborníků dvě nejzajímavější akce dokončené v roce 2015 a jako vítěze krajského kola je nominovala do celostátního kola v jedné ze čtyř kategorií (1. obnova památky, restaurování; 2. objev, nález roku; 3. prezentace hodnot; 4. záchrana památky). Celostátní hodnocení probíhá v několika fázích. Výsledky budou zveřejněny ve středu 21. září 2016 při slavnostním vyhlášení a předání cen na státním zámku Náměšť nad Oslavou.

Své favority může letos opět podpořit i veřejnost: do konce srpna 2016 mohou všichni zájemci dát svůj hlas jednomu z nominovaných kandidátů v anketě na webových stránkách Národního památkového ústavu. Na základě výsledků hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání cen NPÚ Patrimonium pro futuro uděleno již podruhé ocenění veřejnosti PAMÁTKY DĚKUJÍ. Hlasovat můžete na výše uvedeném linku. Pod stručnou charakteristikou každého z 25 uchazečů naleznete zelené tlačítko. Předtím, než na něj kliknete, přečtěte si podrobnější informace o nominovaných, protože hlasovat můžete pouze jednou – a pouze pro jednoho z navržených.

O Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a o ocenění veřejnosti nazvané PAMÁTKY DĚKUJÍ, se za Liberecký kraj uchází Objev a restaurování nástěnných maleb v zámecké kapli sv. Jana a Pavla ve Svijanech (obnova památky, restaurování) a Konzervace torza městských hradeb ve Frýdlantě (záchrana památky). Za Liberecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Liberci.

Objev a restaurování nástěnných maleb v zámecké kapli sv. Jana a Pavla ve Svijanech
Restaurátorský průzkum kaple sv. Jana a Pavla přinesl objev, že pod poškozenou renesanční výmalbou, která vznikla v době, kdy svijanský zámek patřil Jáchymu Ondřeji Šlikovi, je zachovalejší starší vrstva renesanční výzdoby. Z mladší výmalby nakonec zůstaly zachovány jen šlikovské erby, které se po následném restaurování staly součástí původní výzdoby. Vlastník, Pivovar Svijany, zpřístupní po obnově objekt veřejnosti.

Původní rytířský sál o výšce dvou podlaží, zaklenutý výsečovou klenbou s hřebínky a prosvětlený okny s kamennými ostěními a kruhovými okuly vloženými do lunet, zdobila bohatá renesanční dekorativní výmalba. Už po roce 1612 však byla přemalovaná a obohacená o erby tehdejšího majitele Jáchyma Ondřeje Šlika, jeho matky a jeho tří manželek. Později prošel interiér dalšími úpravami a v roce 1768 byl rytířský sál přebudován na kapli a byt zámeckého kaplana.

V roce 2014 odhalily pásové sondy, že pod pěti nejnovějšími monochromními nátěry jsou tři vrstvy renesanční malby, z toho dvě dekorativní. Kvůli plánovanému statickému zajištění byl loni proveden další průzkum, který potvrdil existenci dvou vrstev renesanční výmalby a bílý nátěr mezi nimi, který sloužil jako podklad. Starší vrstva se dochovala ve velmi dobrém stavu, mladší – šlikovská – byla naopak velmi poškozená.

Mladší vrstva dekorativní malby vycházela z předchozí výzdoby, kterou doplňovala o další ornamentální tvarosloví. Její součástí byly i erby rodů Ungnad von Weissenwolf, von Oppersdorf, pánů z Kolowrat a Smiřických ze Smiřic – tedy rodů, z nichž pocházela matka Jáchyma Ondřeje Šlika a jeho tři manželky. Při restaurátorském zásahu byly z omítek nejprve sejmuty druhotné monochromní nátěry a po zdokumentování i poškozená mladší vrstva maleb, protože se rozhodlo, že z ní zůstanou zachovány pouze šlikovské erby. Následovalo zpevnění povrchu hloubkovými injektážemi, očištění, odstranění nevhodných cementových vysprávek, opakované fixáže vaječnou emulzí, doplnění poškozených míst vápennými materiály, lokální retuše, barevná úprava nově doplněných partií a scelující patinování včetně závěrečného konzervačního nátěru. Po pečlivě provedeném restaurování byla dnešní kapli navrácena podoba, jakou měla v době, kdy svijanský zámek vlastnil Jáchym Ondřej Šlik, šlechtic popravený v červnu 1621 na Staroměstském náměstí.

Konzervace torza městských hradeb ve Frýdlantě
Městské hradby ve Frýdlantě plnily svůj účel až do roku 1774, poté byly postupně bořeny a rozebírány. Opevnění se částečně zachovalo jako volně stojící zdivo, částečně jako zdivo včleněné do současné zástavby. Neutěšený stav hradeb se město Frýdlant rozhodlo řešit citlivou konzervací respektující míru dochování zdiva i novodobé zásahy.

První písemná zmínka o městských hradbách, kulturní památce a zároveň součásti památkové zóny města Frýdlant, pochází z roku 1381. Pravděpodobně jsou však starší a byly zbudovány v polovině 14. století z polygonálně opracovaného kamene, přičemž jako materiál sloužil místní čedič s příměsí pískovce či žuly. Hradby byly původně omítnuté a po obvodu byly zpevněny kamennými věžemi, jejichž počet dnes nemůžeme spolehlivě rekonstruovat. Na přelomu 16. a 17. století prošly hradby rekonstrukcí a fungovaly až do roku 1774, kdy byly částečně zbořeny. Dolní brána byla stržena roku 1831 a okrouhlá věž, která ji chránila, roku 1888, horní brána i s věží zanikla v roce 1847. Třetí brána, postavená v roce 1742 v empírovém slohu, byla odstraněna až v roce 1947. Původní pravidelně oválný tvar hradeb je nyní možné vysledovat v linii dnešní Okružní ulice; tato část byla značně poškozena novodobou necitlivou výstavbou garáží, nákladního depa a také absencí údržby, což se podepsalo zejména na statice. Kvůli zatékání se zdivo začalo drolit a hradby zarůstaly náletovou vegetací.

Celkový neutěšený stav se vlastník rozhodl řešit jednorázovým zásahem, který zahrnoval konzervaci zbytků hranolové věže a navazujících úseků opevnění. Konzervace se zaměřila na stabilizaci zachovaného zdiva s tím, že budou respektovány mladší úpravy. Ve věži byly odstraněny novodobé cihelné přizdívky (plenty) a v původním rozsahu byl doplněn vnitřní líc zdiva z lomového kamene. Obnovou prošla i druhotně vyzděná zeď uzavírající na vnitřní straně prostor věže včetně opětovného osazení kamenného portálu, který byl opatřen kovanou mříží. U západního úseku hradby zůstala na vnitřní straně zachována obě mladší schodiště, jež původně vedla na již zaniklé terasy, a ponechán byl i dodatečně proražený otvor v hradbě, tzv. katovská branka. Východní i západní část hradeb ukončila cihelná přizdívka vevázaná do kamenného zdiva a vyzděnou korunu překrývá jílová vrstva, kterou zpevňují drny. Nepravidelný profil opevnění respektuje míru zachování a tvar zdiva a navozuje dojem zříceniny.

S detailem obou nominací se lze seznámit na webu NPÚ:

Objev a restaurování nástěnných maleb v zámecké kapli sv. Jana a Pavla ve Svijanech

https://www.npu.cz/cs/opravujete-pamatku/inspirujte-se/11889-objev-a-restaurovani-nastennych-maleb-v-zamecke-kapli-sv-jana-a-pavla-ve-svijanech

Konzervace torza městských hradeb ve Frýdlantě

https://www.npu.cz/cs/opravujete-pamatku/inspirujte-se/11890-konzervace-torza-mestskych-hradeb-ve-frydlante

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Na konferenci Novinářské fórum byly v pondělí 6. května vyhlášeni první výherci nového programu na podporu lokální žurnalistiky. Nadační fond nezávislé žurnalistiky ve spolupráci
Zastupitelstvo města Liberce na svém dnešním jednání zvolilo nového náměstka primátora s gescí pro energetiku a Smart City. Na návrh městské rady se jím
Nikdy nekouká na barvu politického trička, když jde o dobrou věc, domluví se se všemi. Má zkušenosti ze sněmovny i z vedení města, umí
„Před dnešním zasedáním krajského zastupitelstva jsem médiím poskytl vyjádření k aktuálnímu dění v tzv. kauze „Liberec“. S kauzou Liberec, ani s žádnou její medializovanou větví,