Změna letos po několika úspěšných volbách v regionu narazila a zažívá neúspěch. Myslím, že je to normální, potká to každou stranu či hnutí. O tom, jestli to nebude mít fatální následky, rozhodne nejen odhodlání dál pokračovat a nevzdávat se, ale také pochopení příčin toho, proč k tomuto stavu došlo. Nabízím proto k diskusi těchto devět příčin:
Nejprve to, co jsme ovlivnit nemohli:
1. Schopnější konkurence ANO i SLK. ANO může těžit ze svého lídra a výborné marketingové podpory, se kterou se jako Změna můžeme měřit asi tak, jako malá místní pekárna s pekárnami z holdingu. Byl tu ale ještě schopnější politický subjekt, který dokázal konkurovat i ANO. SLK. Ti si svůj úspěch odpracovali roky ve vedení desítek obcí a čtyři roky ve vedení kraje. Mají desítky starostů, kteří politiku dělají od rána do večera 365 dní v roce. K tomu velkou část hasičů a sportovců. Chytře vymyšlené a odpracované. Ani zde jsme nebyli a částečně ani nemohli být konkurenceschopní. Byly tu zkrátka v těchto volbách úspěšnější projekty.
2. Použití účinné propagandy. Podcenili jsme konkurenci, která prostřednictvím více médií, např. Inventury, účinně budovala náš negativní mediální obraz. Nešlo přitom o žádné moje ani mých kolegů cinklé zakázky nebo korupci, tak jak jsme do dříve na ODS kritizovali my. Chyby jsme ale dělali. Na rozdíl od nás této konkurenci nedělalo problém zveřejnit lživé obvinění o tom, že jsem mlátil přítelkyni, vtipkovat na téma mého zdravotního stavu, hodnotit fyzický vzhled, či vědomě dělat z marginálních věcí kauzy – dva příklady: V Žitavě jsem byl buď pracovně, nebo až po pracovní době, kdy jsem normálně pracoval v Liberci. Ve Španělsku jsem byl tři dny v rámci evropského projektu, na který jsem pomohl získat peníze. Město má nyní velkou šanci získat dotaci na další projekt z komunitárních programů za 5 milionů.
3. Horší startovací pozice než SLK. Zatímco Martin Půta a jeho kolegové se ve svých městech a obcích mohli soustředit na pozitivní věci, jejich rozvoj, získávání dotací apod., tak já jsem spolu se Změnou velkou část tohoto času strávil bojem s místní ODS. Za dva roky ve vedení Liberce, navíc silně zadluženého a zanedbaného, se nám zatím nepodařilo dosáhnout tolika věcí, jako Martinu Půtovi za 10 let, co vedl Hrádek. V mnoha věcech jsme před dvěma lety v Liberci začínali od píky, nebyly připravené téměř žádné rozvojové projekty. Výsledky snad budou vidět alespoň poslední rok před volbami. I když se snažíme pracovat více než naplno, nejde to tak rychle, jak bychom sami chtěli.
Co jsme mohli ovlivnit částečně
4. Nedostatečné výsledky v Liberci. Sám bych byl rád, kdyby již bylo v Liberci více zrevitalizovaných parků, opravených silnic nebo škol. Abychom město mohli nejen udržovat, ale i rozvíjet, musíme se pokusit získat nejprve co nejvíce evropských dotací a to chvíli trvá. Jen než se podařilo najít a přijmout specialisty na přípravu dotačních projektů a rozjet projektové řízení, chvíli to trvalo. Prvních pár desítek milionů jsme již ale získali… Přesto to logicky bylo v těchto volbách málo
5. Možnost se opřít o úspěšnou celostátní značku. Nevěřím, že dlouhodobě může uspět jen regionální značka, ani u Změny ani u SLK, byť jsou nyní aktuálně nahoře. Pokusil jsem se o zajištění domluvy na celostátní úrovni se Stranou zelených, Piráty, Změnou a některými regionálními hnutími, zatím bez výsledku. Možná, že výsledky těchto krajských voleb k zahájení integrace povedou, tak, aby zde vznikla obdoba silných německých Bundnis 90/Die Grünen.
6. Téma uprchlíků – s tímto tématem uspěla SPO/SPD a část našich bývalých protestních voličů pravděpodobně volila tuto stranu. Taktičtější by asi bývalo bylo k tomuto tématu mlčet, osobně mi navíc toto téma přijde absurdní i v tom, že mnohem více než imaginární uprchlíci lidem v kraji škodí některé smluvní vztahy, které odčerpávají z veřejných peněz mnohem více. Bohužel se jedná o téma složité, ne tak viditelné a pro část voličů asi i těžko pochopitelné. Zpětně vidím, že jsem tuto problematiku asi mohl komunikovat opatrněji, nebo se ji taktičtěji vyhnout. Poučení pro příště.
A na závěr to, co bylo v naší moci
6. nevybudovaná a neefektivní struktura – Jako moje hlavní selhání vidím to, že se mi nepodařilo v libereckém jádru Změny přesvědčit dostatek lidí k tomu, abychom budovali Změnu ve spolupráci se SZ po celém kraji jako politické hnutí, které spojuje lidi se společnými idejemi a dokáže je společně zorganizovat a motivovat ke spolupráci pro společný cíl. Dobře je to vidět zejména ve srovnání se stavem SLK a naším vlastním.
Bohužel dlouho převládal názor, že je nutné udržovat a rozvíjet i spolek Změna pro Liberec. To je ale organizační nesmysl. Změna vznikla jako hnutí alespoň v Jablonci, uspěla zde v komunálních volbách a také to na výsledku v krajských volbách bylo znát. Ano, i díky tomu, že je Změna malá, relativně uzavřená skupina, začíná hrozit, že dopadneme jak Strana pro otevřenou společnost. Tento problém je nutné vyřešit již bezodkladně. Není možné dělat dlouhodobě úspěšnou politiku ve velkém městě, natož v kraji, jen jako parta kamarádů.
7. špatný odhad v kauze Půta – toto padá na mou hlavu, špatně jsem odhadl, jak je tato kauza veřejností vnímána. Za vším, co jsme o tom řekli a napsali, si stojím, to že v této kauze Půta stál na druhé straně barikády, byl přistižen a že nešlo o jeho úplatek, ale o dvacet milionů pro Metrostav a vybrané politiky a úředníky, tvrdím stále a stojím si za tím a doufám, že to u soudního líčení vyjde najevo. I já očekávám, že soud začne co nejdříve, případ se skutečně již neúměrně táhne. Ale jedna věc je něco vědět a tvrdit, a druhá, zda to bude fungovat v kampani. Půta dokázal obvinění zrelativizovat a přebít svojí kampaní. Pro mě je hejtman obviněný z korupce jasný problém, pro mnoho voličů ne. Za čtyři roky ale může být vše jinak, pokud se u soudu prokáže, že celá kauza je jasnější, než jak se ji hejtman snaží relativizovat.
Samotná „pozitivní“ kampaň by ale také nestačila, jak je vidět na výsledcích Budoucnosti pro Liberecký kraj nebo TOP 09.
8. nevyřešený spor mezi radikálně aktivistickým a pragmaticky politickým přístupem – tak, jako v jiných politických subjektech, které nemají dlouhou historii, i u nás se při přerodu z aktivisticko-opoziční a radikální skupiny na standardní a konstruktivní politickou sílu objevily „porodní bolesti“. Projdou si tím všechny strany, které vznikají „zdola“. Tento spor však už trvá příliš dlouho a brání přeměně Změny na standardní, výkonnou a efektivní politickou sílu. Co bylo dobré v začátcích a v opozici, nás nyní táhne ke dnu. Změna nemůže být donekonečna bojovnicí na barikádách, své místo jsme si vybojovali, nyní přišel čas na konstruktivní, úmornou, často nepříjemnou a vyčerpávající každodenní politickou práci. Která ovšem není moc vidět, o to složitější je umět ji prodat. Někteří to již pochopili před časem, jiné to teprve čeká.
Závěr
Změna nekončí, ale pokračuje. Tři naši kandidáti jsou v první desítce krajských politiků, kteří získali nejvíce preferenčních hlasů. Udrželi jsme krok se zavedenými stranami. Pro mě osobně je Změna stále nejlepší alternativou k zavedeným stranám, přes všechnu kritiku, která se na ni snáší. Je to podobné, jako s tímto webem, který je také často kritizován, ale stačí srovnat úroveň diskuse a množství příspěvků pod články zde a pak na synerovském tydenvlk.cz. Přes všechnu kritiku, která se na Změnu snáší, si proto stále myslím, že Změna svoje místo na politické mapě kraje stále má a nyní je potřeba pokračovat dál a pokusit se získat část ztracených voličů zpět. Jak, to je úkol pro nadcházející měsíce.
Jan Korytář