Vedení města aktuálně jedná se španělským investorem o podobě monobloku na libereckém „Papírovém náměstí“. Liberec musí řešit unáhlené rozhodnutí vyjít vstříc španělskému investorovi, které těsně před posledními volbami a navzdory svým koaličním partnerům učinil tehdejší primátor Tibor Batthyány s přeběhlíkem Ivanem Langrem. Stavba se změní, ale zřejmě dojde jen „kosmetických změn“.

Liberecký primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) a hlavní architekt města Jiří Janďourek dnes řeší se španělským investorem podobu obřího bytového domu, který má vzniknout v území tzv. „Papírového náměstí“(jedná se o nepřesný název prostoru, který vznikl demolicí původní zástavby kolem Papírové ulice v dolním libereckém centru).

Podle dokumentů, které má naše redakce exkluzivně k dispozici, požaduje primátor a hlavní architekt po španělském investorovi, aby se řídil doporučeními Rady architektů. Ta pro něj ale nebudou nikterak drastická a v prostoru mezi dnešním „Papírákem“ (budova bude začínat vedle „Irské hospody“ a schody, které vedou na Sokolovské náměstí (k restauraci Budvarka) i tak vznikne obří monoblok se zhruba 110 byty. V roce 2015 to přitom ještě vypadalo, že v místě může vzniknout drobnější zástavba.

V dopise, který primátor zaslal investorovi, se píše: „Rada architektura potvrzuje doporučení z jednání z února 2018 a to: změnu architektonického řešení fasád včetně detailu a balkonových kosntrukcí a barevného řešení fasád.  Přepracování návrhu střešní krajiny v ustoupených podlažích a prostupnost parteru.“

Investor odpověděl primátorovi, že s návrhy souhlasí. „Na základě Vašeho dopisu ze 4. října Vám sděluji, že dohodou s městem respektujeme a dodržujeme. Musím Vás ale informovat, že ještě nemáme všechna stavební povolení po nabytí právní moci. Budeme Vás informovat o našich dalších krocích a případných možných termínech pro první konzultace a prezentace změny projektu.“

Hlavní architekt města k situaci dodává: „ Ano, investor s návrhy Rady architektů souhlasí, ale ještě nemáme od pana architekta Filipa Horatschkeho, který má dům projektovat novou studii. Pokud vím, tak by opravdu měly zmizet ty trojúhelníkové balkonky a změnit se střešní krajina. Pravděpodobně se bude i řešit nějaká prostupnost objektu,“ uvedl pro náš web Janďourek.

Původní plán Španělů a lidí z liberecké ODS

Historie plánů na budoucí zástavbu od války opomíjeného území, je za posledních 15 let poměrně hektická. Začala se psát  roku 2007, kdy s plánem na zástavbu přišla soukromá společnost Papírové náměstí, a.s., ve které figurovali španělští investoři a lidé z liberecké ODS.  Ve firmě v minulosti působil například Pavel Michal (ODS), spolumajitel firmy Kalendář Liberecka, kterou vlastní spolu s bývalým poslancem za ODS a náměstkem Jiřího Kittnera Tomášem Hasilem.

Za vlády ODS a ČSSD na liberecké radnici šlo město investorovi ochotně vstříc, dostal povolení a veškerá kladná stanoviska. Nic nezmohlo ani odmítavé stanovisko Národního památkového ústavu. V letech 2011-2014, kdy na radnice úřadovala opozičně smluvní koalice ČSSD, Starostů pro Liberecký kraj, VV, USZ a ODS, bylo povolení prodlouženo s podmínkou, že investor zafinancuje okolní komunikace. Na názor odborníků ani veřejnosti se rovněž nikdo neptal.

Za Změny měla vzniknout drobnější zástavba více respektující střed města

Zvrat ale přišel v roce 2015, kdy na radnici byla nejsilnější Změna pro Liberec. Městská rada složená ze Změny pro Liberec (jejím členem byl i tehdejší náměstek Ivan Langr) a ANO odmítla schválený koncept zástavby jako nevyhovující lokalitě. „Po poradě s odborníky jsme dospěli k názoru, že navržená zástavba není pro lokalitu vhodná a nevratně by porušila její ráz“, uvedla pro náš web tehdejší náměstkyně pro územní plánování Karolína Hrbková ze Změny pro Liberec. Rada města se proto rozhodla neprodloužit investorovi kladná stanoviska potřební k výstavbě.

Na řadu přišel plán architekta Jiřího Žida, který připravil společně s dalším architektem Jiřím Janďourkem. Někdejší náměstkyně Hrbková iniciovala jednání se španělským investorem, který byl de facto donucen akceptovat zástavbu z drobnějších bytových domů, kterou budou respektovat ráz místa a historickou zástavbu. Jako vhodný příklad byl uváděn dům, ve kterém sídlí Centrum Vlasty Buriana.

Batthyány a přeběhlík Langr vrátili do hry monoblok

Jenomže další zvrat přinesl rok 2018. Bývalého primátora Tibora Batthyányho vyhodil Andrej Babiš z hnutí ANO a ten uzavřel tichou koalici s tehdy opozičními Starosty pro Liberecký kraj pro ti Změně pro Liberec. Jeden z jejich společných výstupů bylo, že odňali územní plán náměstkyni Karolíně Hrbkové a ten byl pak svěřen pod Tibora Batthyányho, který si byl vědom, že v politice bez Babišova hnutí může velice rychle skončit, což se také stalo. Ke Starostům, favorizovaným do tehdy nadcházejících voleb 2018,  také přeběhl tehdejší náměstek Změny Ivan Langr, kterému se díky tomu povedlo ponechat si post náměstka i do dnešních dnů.

Primátor Batthyány, který měl pod s sebou územní plán, začal narychlo, dokud byl ve funkci, vycházet vstříc nejrůznějším investorům. Ne jinak tomu bylo i v případě „Papírového náměstí“. V květnu 2018 Rada města převahou hlasů radních za exANO a Ivana Langra dala souhlas jakožto vlastník dotčených komunikací k prodloužení územního rozhodnutí. To přitom bylo propadlé již tři roky a radní nic nenutilo k tomu, aby tak učinili. Naopak: mohli na investora tlačit, aby v libereckém poničeném, ale přeci jen historickém centru, zvolil drobnější zástavbu, tak jak to rada deklarovala jednohlasně v roce 2015 na návrh tehdejší náměstkyně pro územní plán Karolíny Hrbkové. Tehdy stejně hlasovali primátor Batthyány i náměstek Langr.

Proti výstavbě dlouhodobě protestují i památkáři. „Národní památkový ústav vydal v březnu 2009 odborné vyjádření s výrokem, že navržená novostavba je neakceptovatelná. Zásadním nedostatkem projektu je předimenzované měřítko stavby, která nerespektuje okolní zástavbu. Popírá historickou parcelaci v místě stávající proluky, a namísto mnohem vhodnější skupiny drobnějších novostaveb počítá s výstavbou masivního monobloku, maximálně těžící z rozsahu pozemků, určených k zástavbě“, uvedl pro Náš Liberec Petr Freiwillig, rada z Národního památkového ústavu v Liberci.