Má největší pochybnost nad výsledkem soudu s hejtmanem Martinem Půtou a dalšími obviněnými v kauze kostela Máří Magdaleny je v tom, jestli by soud dopadl stejně, kdyby jej soudil jiný soudce. Přeci jen, osvobodit úplně všechny, s tím, že se případ nestal, to je pro mne trochu silné kafe.
Projekt rekonstrukce kostela se táhne někdy z roku 2009/2010, byl to jeden z projektů, který jsme pak zdědili po ODSce. Podezřelé na něm bylo skoro všechno. Jména, od pohledu vylhaný účel – jako u mnoha dalších projektů z fondů EU na oko – podivně pozitivní hodnocení u tohoto projektu a negativní hodnocení u projektů jiných, křečovitá snaha udržet projekt ve hře s odkazem na jakési indikátory, prostě zvláštní hra a případ, který smrděl.
U soudu se pak objevily informace a svědectví o fiktivních fakturacích, přiznání některých obviněných, které dost z toho obrazu, který jsem měl, osvětlily. Přesto soud osvobodil úplně všechny. Tím rozsudek překonal všechny moje představy o tom, jak by soud mohl – podle mé znalosti věci – dopadnout. Ani ne tak ohledně pana hejtmana samotného, jako spíš u dalších obviněných.
Výsledek soudu mi dost připomíná jeden dávný případ tady z Liberce, rekonstrukci liberecké porodnice, kdy se poprvé před soud dostaly lidi z naší stavební mafie. I tehdy se podařilo dohledat jak peníze, tak fiktivní faktury, tak schránkové firmy, přes které šly úplatky, min dost skutkové podstaty na porušení povinností při správě cizího majetku a pletichu při veřejných zakázkách, a přesto se nic nestalo.
(https://zpravy.aktualne.cz/…/sefove-fi…/r~i:article:523177/…)
Těch podivných soudů a rozhodnutí ohledně libereckých mocných bylo více, včetně několika zastavených stíhání a osvobozujících rozsudcích na exprimátora Kittnera. Nejznámnějším, ale ne jediným případem je kauza machinací s pozemky ve společnosti Sportovní areál Ještěd. I tam byl Kittner osvobozen a soudil jej stejný soudce, který teď soudil hejtmana Martina Půtu. Ve svých rozhodnutích nerespektoval názory soudů vyšší instance, vykoledoval si za to hned několik kárných žalob. Kárné žaloby na soudce jsou přitom v naší justici spíše výjimečné.
(https://www.ceska-justice.cz/…/liberecky-soudce-se-dopust…/…)
Naopak nyní tvrdě kritizovaný státní zástupce Radim Kadlček v případech, které jsem našel, velmi důsledně dbal na zákonnost. I po tomto soudním rozhodnutí patří mezi tu mladší generaci státních zástupců a soudců, která – doufám – jednou přispěje k obnově důvěry v justici.
Radim Kadlček patřil mezi signatáře výzvy ministru spravedlnosti požadující odchod Renaty Vesecké z Nejvyššího státního zastupitelství. Dozoroval práci policie u případu tunelování Skloexportu, který však zastavila amnestie Václava Klause. Žaloval bývalého ředitele krajské policie v Liberci Dvořáka, který kryl dopravní přestupky tehdejšího krajského radního za ČSSD Martina Seppa (https://www.irozhlas.cz/…/miroslav-dvorak-soud-liberec-poru…). Důsledně řešil podmínky vazby bývalého hejtmana Davida Ratha, aby nedostával neoprávněné výhody, zakročil proti žalobci, který za pochybných okolností umožnil propustit z vězení chomutovského kmotra Alexandra Nováka.
Zároveň řešil a poměrně přiléhavě komentoval pochybení práce soudů při řešení hromadné žaloby zastupitelů v Postoloprtech, kde se za stíhání omluvil a poukázal na špatnou práci znalců. Ty zbavil možnosti dále vykonávat práci soudního znalce.
Viz https://www.ceska-justice.cz/…/pripad-postoloprty-za-vse-…/…. Ani takový postup v naší justici není obvyklý, nedávno koloval zajímavý seriál Matematika zločinu https://matematikazlocinu.cz/, kde soudci a zástupci naopak pochybné znalce kryli a kryjí dodnes.
Nedávno se stal vedoucím státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, pod který spadá i Liberec, viz https://www.ceska-justice.cz/…/novym-usteckym-krajskym-st…/….
Podle mého státní zástupce Kadlček v kauze kostela Máří Magdalény správě postupoval podle zásady, že v případě pochybností má rozhodnout soud. Ty pochybnosti tady byly z pohledu toho, co o případu vím, důvodné. Má být primárně na soudu, aby rozhodl, zda důkazy jsou proti všem obviněným nebo jen proti některým. Alespoň tak vnímám právní stát, přestože vím, že trestní stíhání nebo žaloba jsou osobně velmi nepříjemné. Nepříjemné jsou i jen výhružky, což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, zvlášť když máte rodinu. Proto ani žalobu ani odsouzení nikomu nepřeji, ani panu hejtmanovi, na druhou stranu bez trestání porušování zákona se nikam nedostaneme.
Do jisté míry jsou obvinění a žaloby součástí rizika, které na sebe volení zástupci berou. Samy o sobě ale nejsou něčím, co by mělo politiky poškodit. Jsou prostě projevem fungujícího právního státu, který má soudy právě proto, aby řešily a rozhodovaly v případě pochybností. To, co by politiky mělo poškozovat především, nejsou soudy, ale samotné okolnosti a skutečnosti, které v průběhu soudů vychází najevo. Ty se ale nedají klást za vinu ani státnímu zástupci, ani soudci, ale jen těm, kteří mluvili tak, jak mluvili, a dělali to, co dělali.
Za sebe bych si ale přál, aby o výsledku soudů co možná nejvíce rozhodovala skutková podstata, tedy to, co se podařilo prokázat, než to, jakého kdo dostane soudce. Pak to totiž vypadá, jako že spravedlnost platí jen pro někoho.
Jaromír Baxa, zastupitel města za LOL -Liberec otevřený lidem