Město Liberec se pustilo do opravy Božího hrobu, který kdysi stál u kostela sv. Antonína. Tam se ale nevrátí. Podobně jako opravený mariánský sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna zůstane ve zahradě u kostela na Malém náměstí.

Kaple patří spolu s nedávno zrestaurovaným mariánským sloupem ve stejné zahradě k nejcennějším sakrálním památkám v Liberci. Vychází z podoby kaple stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Komplexní renovace exteriéru a interiéru včetně střechy a restaurátorských prací potrvá do konce podzimu.

Kopie jeruzalémské kaple v Liberci zaplatil měšťan Andreas Josef Wondrak, obchodník se suknem a člen městské rady a původně stála před kostelem sv. Antonína na hřbitově (dnešním Sokolovském náměstí). Stalo se tak v roce 1772. Nikoliv tedy v roce 1722, jak dnes mylně uvádí současné vedení města.

Zbudování kaple ukazovalo na donátorovu zbožnost, ale i  na slávu zdejšího soukenického cechu (dům stál naproti Soukenickému domu –dnešní Budvarka), kterého byl radní Wondrak členem. Důvodem zbudování kaple mohlo být také přání, aby ustal hladomor a nemoci z let 1771–1772. V červenci téhož roku jej dokončil zdejší stavitel J. J. Kunze a k vysvěcení proběhlo za velké účasti Liberečanů v září 1772 v den svátku Panny Marie. Předlohou pro liberecký Boží hrob byla kaple Božího hrobu z nedalekého Zhořelce, která je ovšem starší a pochází z přelomu 15. a 16. století.

Dnešní vedení města upustilo od plánu na rekultivaci dnešního Sokolovského náměstí, o kterém uvažovalo bývalé vedení v čele se Změnou pro Liberec. Ta plánovala návrat jak kaple Božího hrobu, tak zejména mariánského sloupu od nejznámějšího českého barokního sochaře, Matyáše Bernarda Brauna.

Současné vedení města pod Starosty pro Liberecký kraj, ANO a ODS, ale rozhodlo neměnit výrazně dnešní tvář Sokolovského náměstí, které je více než co jiného parkovištěm a prostorem pro průjezd automobilů. Místo toho chce dnešní vedení protlačit do povědomí zahradu u kostela Nalezení svatého Kříže jako „Barokní zahradu“, kde tyto památky budou k vidění.

„Rádi bychom název Barokní zahrada dostali co nejvíce do podvědomí Liberečanů. Je to unikátní místo a rád bych, aby se stalo místem relaxu, klidu, pokoje, klidu duše. S arciděkanstvím jsme se dohodli, že se o zahradu postaráme. Další památkou v zahradě jsou barokní pískovcové kapličky se čtrnácti zastaveními křížové cesty. Ty jsou v dobrém stavu,” uvedl náměstek Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).

Opuštění konceptu na návrat památek na jejich původní místo ale již před časem pro náš web kritizoval odborný garant dotčeného území, který má tuto část památkové zóny na starosti, historik Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci. „Jsem přesvědčen, že upuštění od návratu tak významné památky, kterou je Braunův morový sloup nebo kaple Božího hrobu na své původní místo i od celkové rekultivace Sokolovského náměstí, je škoda i chyba. Současný stav, kdy je toto náměstí pouze průtahem pro dopravu Liberci, jeho památkové zóně a tedy potažmo i turistické atraktivitě nepřidává. Naopak si myslím, že by se město mohlo zamyslet, jak dopravu odklonit z centra a naopak vrátit „Sokoláku“ status skutečného náměstí, kde by tyto sakrální skvosty byly skvělým a tradičním historickým prvkem“, uvedl pro náš web Jaroslav Zeman.