Již sedmý ročník prestižní Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2020 odtajnil vítěze v jednotlivých kategoriích. Z několika nominovaných vybírala nejlepší počiny v oblasti památkové péče odborná porota. Do hlasování se prostřednictvím internetu mohla zapojit i široká veřejnost a rozhodnout tak o vítězi z kategorie Památky děkují. Do Libereckého kraje putují celkem tři ocenění. Dvě z toho získal Beranův hostinec v Trávníčku a mimořádné ocenění generální ředitelky si odnesl Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších.
V jedné ze čtyř hlavních kategorií, záchrana památky, uspěla z šestice nominovaných obnova Beranova hostince v Trávníčku. Za obnovu této lidové architektury byli nominováni vlastníci objektu Jan Havelka, Petr Pivoňka, Alena Pivoňková a Spolek Dubáci. Beranův hostinec zvítězil i u široké veřejnosti, která měla možnost hlasovat v kategorii Památky děkují. Z 3439 účastníků ankety bylo hostinci u Českého Dubu připsáno 1062 hlasů. Letos byla udělena také tři mimořádná ocenění generální ředitelky. Za dlouhodobou péči o záchranu, obnovu, funkční naplnění, prezentaci a za otevření muzea a naučné stezky bylo toto ocenění uděleno Spolku železniční historie Martinice v Krkonoších.
Historie Beranova hostince v Trávníčku sahá až do 16. století. Objekt vlastnil po několik generací rod Beranů, který usedlost využíval jako hostinec. Samotné jádro roubené stavby pochází z počátku 19. století. Jedná se o jedinečnou památku lidové architektury. Budova zůstala ve velmi autentickém stylu, proto byla v roce 2015 prohlášena kulturní památkou.
Samotný hostinec má velmi mnoho zdobných řemeslných prvků, které jsou připisovány dílu místního tesaře Václava Bartoše z Doleního Trávníčku. Uvnitř objektu se zachovala velká světnice, která sloužila jako lokál hostince. Dále pak černá kuchyně, sklep na chlazení piva a vína, ale také obytné místnosti v podkroví budovy.
Dům od poloviny dvacátého století chátral a nakonec se octnul v havarijním stavu. Právě tak ho v roce 2014 koupili současní majitelé, jejichž cílem bylo obnovit objekt do podoby, které se těšil na přelomu 19. a 20. století. V této době byl tzv. Hostinec Pod Lipami velmi prosperující a jsou s ním spojené velmi cenné stavební úpravy. Všechny práce na obnově objektu byly prováděny tradičními řemeslnými technikami. V současnosti slouží Beranův hostinec pro expoziční účely, ale pořádají se zde i kulturní akce, a dokonce je objekt příležitostně využíván i s vlastním minipivovarem k hostinskému provozu. Přes své majitele je budova Beranova hostince úzce svázána se spolkem Dubáci, jehož členové usilují o obnovu drobných regionálních památek, které mají pomoci zachovat a oživit tradici a zvyky.
Porota ocenila nejen záchranu samotné stavby, ale i návrat doprovodné funkce hostince, a to v podobě centra společenského a kulturního setkávání.
Železniční stanice Martinice v Krkonoších představuje unikátní areál, který dokumentuje systém řízení a zabezpečení provozu na železnici během 19. a 20. století. Historický obraz stanice dokreslují funkční mechanická návěstidla, vodní jeřáby, popelová jáma, osvětlovací stožáry, mechanické závory a výpravní budovy, vodárna, výtopna, skladiště, strážní domek i dvě stavědla. Dochované objekty pocházejí z let 1871–1948, tedy z doby největšího rozvoje železniční dopravy. V roce 2016 byla železniční stanice v Martinicích prohlášena za kulturní památku.
První vlak přijel na martinické nádraží 1. června 1871. Došlo tak k propojení dvou, již hotových, stavebních úseků z Trutnova-Poříčí do Kunčic nad Labem a z Velkého Oseka do Ostroměře, na kterých byl provoz zahájen 21. prosince 1870.
Srovnatelný funkční celek se díky probíhající automatizaci železnice v České republice již dnes nevyskytuje a jeho význam je jednoznačně celostátní. Výjimečnost stanice, spočívá v dnes již unikátní celistvosti dochovaných budov a zařízení, navíc z větší části se zajištěným využitím a původní funkční náplní. Je unikátní zejména počtem a rozmanitostí mechanických návěstidel, naprostou raritou jsou návěstidla seřaďovací.
„Velice nás potěšilo ocenění pro oba spolky, které kulturní památky nejen opravují, ale celoročně se věnují jejich propagaci a kulturně-společenskému životu. Obě památky za dobu, po kterou o ně spolky pečují, získaly nadregionální význam a na akce v nich pořádané se sjíždějí zájemci z celé České republiky. Doufáme, že tato ocenění budou motivací i pro další vlastníky památek v Libereckém kraji,“ oznámil ředitel NPÚ, ÚOP v Liberci Miloš Krčmář.
„Cena Patrimonium pro futuro vznikla v roce 2014 s cílem upozornit na pozitivní příklady v památkové péči a poděkovat těm, kteří se podílejí na uchovávání našeho kulturního dědictví. Přáli jsme si, aby se příběhy těchto lidí a výsledky jejich usilovné práce dostaly k širší veřejnosti. Cena je v letošním roce udělována již po sedmé a za tu dobu si získala renomé prestižního ocenění,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková k příležitosti sedmého ročníku předávání cen Patrimonium pro futuro 2020.
Odborná porota, sestavená z odborníků Národního památkového ústavu, Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a dalších spolupracujících institucí, hodnotila nejlepší počiny v oblasti památkové péče, které proběhly v roce 2019, ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování, objev, nález roku, prezentace hodnot, záchrana památky. Dále byly uděleny tři mimořádná ocenění generální ředitelky. Možnost měla hlasovat i široká veřejnost prostřednictvím internetového hlasování v kategorii Památky děkují.
Tisková zpráva Národního památkového ústavu v Liberci
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Libereckém kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Liberci zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a podílí se na vydávání časopisu Fontes Nissae, organizuje cyklus přednášek Památky kolem nás v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Další informace najdete na www.npu.cz./uop-li/ nebo profilu na facebooku Památkáři jsou tu pro Vás.