nášLiberec

Search

Před jedenácti lety zemřel historik Tomáš Edel

Dnes je tomu jedenáct let, co předčasně zemřel český historik a ředitel Podještědského muzea v Českém Dubu Tomáš Edel. Během své profesní kariéry se mu podařilo několik významných objevů a sepsání řady knih, kterými zásadně prohloubil znalosti i povědomí o historii našeho regionu. Proslavil se zejména nalezením johanitské komendy v Českém Dubu.

Tomáš Edel se narodil v roce 1951 v Praze, kde vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu působil jako středoškolský pedagog a jako historik v Národním muzea, ale v roce 1985 se stal ředitelem Podještědského muzea v Českém Dubu, kde působil až do své předčasné smrti roku 2010.

Zásadním mezníkem pro Tomáše Edela i celé Podještědí byl rok 1991, kdy se podílel na objevu johanitské komendy v Českém Dubu, která zde fungovala od poloviny 13. století do husitských válek, kdy byla vyvrácena husitským hejtmanem Janem Čapkem ze Sán. Významným počinem byl především objev  dodnes dochovaného malého i velkého sálu a kaple Jana Křtitele. Dnes tento soubor představuje velmi dobrou ukázku pozdně románského a gotického stavitelství v Česku.

Díky Edelovi a jeho týmu se tak zásadně přepsaly dějiny celého Podještědí a osvětlily se i samotné počátky tehdejší vsi Nová Světlá, později Dub, dnes města Českého Dubu, které bylo svázáno s Řádem maltézských rytířů (Johanitů), kteří celou oblast dostali do správy od zdejších Markvarticů, konkrétně od Havla Z Lemberka.

Tomáš Edel zastával i zajímavou teorii, která ovšem není v české historiografické obci přijímána vždy se souhlasem. Edel identifikoval autora první česky psané kroniky (Kronika česká) z počátku 14. století, tedy „tak řečeného Dalimila“ s johanitským řeholníkem Jindřichem z Varnsdorfu.

Jako historik se Tomáš Edel ale věnoval i jiným obdobím dějin našeho kraje. Například konečnou érou soužití Čechů s Němci nebo Druhé světové válce. 

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zfušované výběrové řízení na plavecký bazén v Liberci, které se dle protikorupční policie odehrávalo pod přímou kontrolou kontroverzního podnikatele Petra Syrovátka ze SYNER Group,
Jedna z historických školních budov v centru Liberce neměla od revoluce důstojné zázemí pro místní děti. Situace se ale mění k lepšímu. U druhého
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém