Turów jako důsledek politické malosti

V roce 2011 připravovali Poláci projekt větrného parku na haldách dolu Turów. Jedním z nejhlasitějších bojovníků proti tomuto projektu byl tehdejší starosta Hrádku nad Nisou, Martin Půta.

„Pokud si představím 52 věží na šesti kilometrech délky podél Frýdlantského výběžku, tak si myslím, že to není projekt, který je ve středoevropském prostředí přijatelný.“ To byl tehdejší výrok Martina Půty, v současnosti hejtmana Libereckého kraje zvoleného za hnutí Starostů. Nyní, když vystupuje hejtman jako nejhlasitější bojovník i proti pokračování těžby uhlí v dole Turów, jednoho napadne otázka: Tak co tedy chceme?

Představme se situaci, že nás tu v roce 2011 zastupovali skuteční politici. Tedy politici s vizí, s jasnou představou, jak by se měl náš region rozvíjet. Takoví politici mohli vidět v projektu větrného parku na turówských haldách začátek hladké transformace celého regionu ze zaprášeného uhelného revíru na území s čistou energetikou a na ní navázanou moderní ekonomikou.

Takové transformace, která bude respektovat, že v oblasti žijí tisíce lidí, pro které doposud představuje uhelný důl a tepelná elektrárna zdroj obživy. K projektu větrného parku by se tito politici postavili s otevřenou hlavou, bez předsudků, a hledali by možnosti, jak se stát jeho součástí, jak jej provázat se zájmy obyvatel a firem na české straně hranice.

Jenže takoví politici tu nebyli. Byli tu Martin Půta či Dan Ramzer, tehdejší starosta Frýdlantu za ODS. Jejich pozice byla krátkozraká, dovedli formulovat jen populistický odpor podezřívavého souseda, svést se na vlně české skepse z obnovitelných zdrojů energie, hrát si na obhájce „svých“ občanů bez domýšlení dlouhodobějších důsledků. Projekt větrného parku byl uložen k ledu, Poláci se začali soustředit zase jen na těžbu uhlí a její prodlužování na co nejdelší období.

Dnes hlásají v kampani Starostové i ODS deklarace o nutnosti rychlého konce uhlí a o rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Jak je snadné to říkat nyní! V době, když už si celá Evropa i svět uvědomují zásadní dopady skleníkového efektu a přicházející klimatické krize. V době, když obnovitelné zdroje energie zlevňují a u spalování uhlí se naopak začínají důsledně dopočítávat veškeré jeho negativní dopady. Jak je snadné bojovat proti dolu Turów nyní, když lidem v okolí vysychají studny!

Jenže skutečná politika by byla postavit se za takovou proměnu energetiky už před těmi 10 lety. Postavit se proti převládajícímu proudu, nesoustředit se jen na lajky, srdíčka a volební preference. Pro sociálně odpovědný útlum těžby by za těch 10 let byly připraveny úplně jiné podmínky. Kdyby se tak stalo, kauza Turów by neexistovala.

Jindřich Felcman, spolupředseda Zelených Liberec

Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
„Habemus papam,“ chtělo by se říct, když člověk sleduje prezidentskou kampaň i její výsledky. Jako by nešlo o prezidenta, ale o náboženského monarchu. Spousta
„Zlo“. Tak jednoduchý, trefný a vše vypovídající transparent měl jeden z odpůrců Andreje Babiše v Liberci. Nicméně vzhledem k tomu, jak se Babišovi nepřátelé chovali v Liberci a
Na Slovensku udělali studii o vlivu probíhající klimatické změny na lyžování – a vychází jim, že lyžařská střediska pod 1700 m.n.m. nemá smysl rozvíjet.
V minulém týdnu rozhodla Evropská komise o přidělení peněz z tzv. Fondu spravedlivé transformace pěti polským uhelným regionům. Nejde o malou sumu: na socioekonomickou