nášLiberec

Search

Primátor ocenil osobnosti, u některých to ale nebylo lehké

Z rukou primátora Jaroslava Zámečníka převzali minulý týden Medaili města Liberec lékaři MUDr. Richard Lukáš, Ph.D., a MUDr. Stanislav Taller a spisovatel a novinář Jan Šebelka. U posledně jmenovaného přitom zastupitelstvo muselo hlasovat na jaře dvakrát. Natolik některým místním politikům Šebelka, který se nikdy nebál pojmenovávat věci pravým jménem, vadil.

Jan Šebelka je významným libereckým novinářem a spisovatelem, který se proslavil i tím, že se již od „zlatých devadesátek“ nebál pojmenovávat věci pravým jménem a psal o tehdejších kauzách, které však mají důsledky pro městskou kasu až do dneška. Stejně tak psal o klientelistickém prostředí, které ovládlo místní radnici a kraj.

Medaile města Liberec mu měla být udělena již před několika týdny, na návrh ODS se tak ale nestalo. Musel si počkat a hlasovalo se o něm na dvakrát. Mezi opozicí to tehdy vzbudilo pozdvižení, zastupitel za Změnu/Zelené Jindřich Felcman k tomu například měl projev, ve kterém uvedl:

„Jan Šebelka byl součástí novinářské scény od 90. let. Je to novinář, který reprezentoval přesně to, co svobodnou a kvalitní novinařinu definuje. Odvahu, důslednost, nezávislost na mocných. Místní režim ovládaný převážně politiky z ODS provázanými se stavebními a projektovými firmami se mu za tento způsob práce vrchovatě odměňoval. Když si Jan Šebelka sjednával přivýdělky v soukromých firmách, velmi často v těchto firmách následně zadrnčel telefon. V něm se ozvali právě místní šíbři, kteří důrazně rozmlouvali komukoliv, aby s Janem Šebelkou jakýmkoli způsobem spolupracoval.“

Nakonec se Jan Šebelka, který nějaký čas spolupracoval i s Naším Libercem, dočkal a podle svých slov si „koupil sako a šel pro medaili“. A získal ji ve věru důstojné a ctihodné společnosti dvou významných libereckých lékařů. Dovolujeme si uvést medailonky všech tří čerstvě oceněných pánů.

Podle radnice tedy oceněni byli:

Za mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti literatury a žurnalistiky:
Jan Šebelka (*1951), novinář a spisovatel. Vystudoval FAMU Praha, obor dramaturgie a scenáristika. Pracoval jako závozník, dělník, vychovatel, vedoucí internátu a v letech 1993 až 2014 byl novinář (Deníky, OSVČ, MFDnes). Je spoluautorem a autorem několika knih, například knihy rozhovorů Byl jsem tobruckou krysou, kterou napsal s legionářem Stanislavem Hněličkou, nebo vzpomínky na Gustava Ginzela – Podivín, který okrášlil svět. V roce 2017 napsal Liberecké rozhovory s deseti osobnostmi Liberce.

Za mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti medicíny:
MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. (*1953), lékař, ředitel Krajské nemocnice Liberec. Od roku 2003 byl primářem Spinální jednotky a od roku 2007 vedl jako přednosta Traumatologicko-ortopedické centrum se Spinální jednotkou Krajské nemocnice Liberec. Dodnes působí v KNL jako generální ředitel a předseda představenstva KNL. Richardu Lukášovi byla koncem roku 2019 udělena čestná medaile České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

MUDr. Stanislav Taller (*1941), lékař, zakladatel moderní traumatologie. V roce 1966 nastoupil na chirurgické oddělení liberecké nemocnice. V letech 1991 – 1993 byl jeho primářem, v letech 1993 – 2001 pak primářem Traumacentra KNL. Lékařem úrazové chirurgie pak byl až do roku 2016. Samostatně provedl kolem 15 tisíc operací, další tisíce pak jako asistent.

 

Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zfušované výběrové řízení na plavecký bazén v Liberci, které se dle protikorupční policie odehrávalo pod přímou kontrolou kontroverzního podnikatele Petra Syrovátka ze SYNER Group,
Jedna z historických školních budov v centru Liberce neměla od revoluce důstojné zázemí pro místní děti. Situace se ale mění k lepšímu. U druhého
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém