Z obou břehů. Na světě je unikátní antologie českých a polských literátů a výtvarníků

Dvacet šest prozaiků i básníků, osmnáct výtvarníků a fotografů. Jména jako Miloslav Nevrlý, Jiří Žáček, Pavel Novotný, Zuzana Lazarová, Ilona Witkowska, Filip Zawada, Krystyna Wiatrowska, Dariusz Suska, Pavel Šůstek, Michal Marek, Jiří Jiroutek, Janina Hobgarska, Beata Chłopeniuk, Tomasz Mielech či Jacek Jaśko.

Na svět přichází reprezentativní antologie toho nejlepšího, co za poslední dobu v literatuře a na výtvarné scéně vzniklo v české a polské části Euroregionu Nisa.     Publikace nazvaná Z obou břehů / Z obu brzegów vůbec poprvé v historii Libereckého kraje přináší díla autorů zdejších obohacená o tvorbu našich severních slovanských sousedů. Texty v knize jsou zrcadlově přeloženy do obou jazyků. Vznik česko-polské čítanky inicioval a její režie se ujal spolek Liberecký autorský kruh (LAK), který na ní spolupracoval s libereckým Nakladatelstvím Bor. Kniha vychází díky vstřícnosti a finanční podpoře Euroregionu Nisa/Neisse/Nysa.

Antologie navazuje na dvě podobné, které sestavili předchůdci LAKu z Kruh autorů Liberecka (KAL). Ty se však zabývaly, kromě české, německou stranu Euroregionu. „Poláci jako kdyby byli trochu opomíjení, a tak jsme se rozhodli, že zkusíme zamířit k nim, protože jsme přesvědčeni, že i tady vzniká spousta hodnotné literatury a výtvarného umění, které je ovšem tak trochu širšímu publiku na české straně neprávem skryté,“ říká předseda LAKu a jeden z editorů čítanky, básník a novinář Martin Trdla. Dodává, že práce na knize trvaly více než rok. „Byly to stovky e-mailů, schůzek, někdy, s lehkou nadsázkou řečeno, i bezesných nocí. Ale myslím si, že se podařilo něco, co tu v novodobé historii kraje zřejmě nemá obdoby,“ podotýká předseda.

Matadoři i talenti

Tuzemská polovina knihy představuje polským čtenářům autory starší, zavedené a již proslulé (Miloslav Nevrlý či Jiří Žáček, v současnosti obyvatel Frýdlantu), ale i oceňované autory z mladší a střední generace (držitel Magnesie Litery za poezii nebo Drážďanské ceny lyriky Pavel Novotný, Zuzana Lazarová, nominovaná v roce 2016 na Cenu Jiřího Ortena, či Štěpán Kučera, který si vysloužil dvojnásobnou nominaci na Magnesii Literu za prózu). „Místo zde mají i autoři dosud nepříliš známí, jež ovšem pokládáme za pozoruhodné objevy přesahující rámec regionální literární scény,“ upozorňuje Martin Trdla.

Další z editorů antologie a jeden ze tří překladatelů textů, básník, publicista Martin Veselka odhaluje klíč k výběru polských prozaiků a básníků: „Při výběru polských autorů a literárních děl pro nás byl důležité aspekty jako regionální hledisko (některé texty se výslovně vztahují ke Krkonoším, Jizerským horám a dalším krajinám v regionu) a přeshraniční přesah otištěných literárních děl (tj. že ta díla nějak pokukovala přes hranici, k nám Čechům).

Plně to ovšem korespondovalo s uměleckými záměry našich polských sousedů, kteří dlouhodobě jeví o poznávání české kultury a krajiny mnohem větší zájem než my Češi o Polsko. V jejich dílech se tedy často setkáváme s působivou reflexí české mentality, země a literatury při pohledu z venčí, z oblasti na sever od Krkonoš.“  Podle něj se k účasti v projektu podařilo přesvědčit řadu autorů, jejichž tvorba regionální zaměření dalece přesahuje a vyhraněně cílí na obecněji sdílenou životní či transcendentální zkušenost. „Českým čtenářům se tudíž naskýtá jedinečná příležitost seznámit se s pestrou směsicí dvanácti kvalitních polských autorů, jejichž texty v češtině dosud nevyšly, nebo se jejich vydání teprve chystá,“ podotýká Martin Veselka.

Obrazová část

 Důležitou součástí knihy je rovněž její výtvarná složka. Svými pracemi knihu doprovází osmnáct českých a polských výtvarníků – malířů, grafiků a fotografů. Na region tak bude možné nahlédnout nejen skrze slovo, ale také skrze obraz. „Čeští výtvarníci jsou zastoupeni jak tvůrci na výtvarném poli již zavedenými (Pavel Šůstek, Michal Marek, Jiří Jiroutek), tak i umělci známými doposud hlavně v regionu, kteří ovšem vedle svých známějších kolegů směle obstojí (Petr Havel, Alena Plíhalová, Olga Veselá). Prostor ovšem dostává také generace nejmladší, pro niž by naše kniha mohla být velmi vhodným odrazovým můstkem (Viktorie Vašáková). Zvláštní místo pak zaujímá výtvarník Martin J. Pouzar, doma i ve světě uznávaný šperkař, který zde představuje výtvarně-literární projekt Překrývání – dílo propojující text a umělecký objekt, vytvořené společně se spisovatelem Josefem Strakou,“ láká za LAK další z editorů básník Julius Benko.

Polskou stranu pak reprezentuje výběrem šesti vynikajících fotografů-krajinářů. „Hlavní pohnutkou v tomto ohledu byla existence proslulé jelenohorské fotografické školy v čele s nedávno zesnulými mistry polské fotografie Wojciechem Zawadzkým a Ewou Andrzejewskou. Součástí tohoto volného uměleckého uskupení, jež dalo postupem času vzniknout i oficiální fotografické vzdělávací instituci, se stala řada dalších kvalitních fotografů,“ vysvětluje Martin Veselka.

 Kromě něho se na překladech textů podíleli Zofia Bałdyga Anna Wanik. Redakční a korektorské práce odvedli za Nakladatelství Bor Eva Koudelková s Pavlem Koudelkou. Grafickou podobu knize vtiskla Jana V. Havlíková. Organizační práce za Euroregion Nisa/Neisse/Nysa  odvedla Radka Ženíšková. Kniha bude k dostání v řadě knihoven v Libereckém kraji, ale také v Polsku. Zdarma si ji pak zájemci mohou vyzvednout v libereckém sídle Euroregionu.

Liberecký autorský kruh zve také na křest čítanky Z obou břehů / Z obu brzegów. Ten se uskuteční za účasti autorů i řady hostů 31. března od 18 hodin ve Velké  sále Krajské vědecké knihovny v Liberci. Na programu ovšem jsou i další křty – jeden polský a pražský. Ten polský se odehraje v jelenohorské knihovně 21. dubna a v Praze je naplánován na loď (A)void na 26. května.

Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Krajští zastupitelé za hnutí ANO nepodpoří návrh rozpočtu Libereckého kraje na rok 2025. Chybí v něm podle nich mj. peníze na rekonstrukce silnic a platy
Zlepšit ochranu a zpřístupnit knihovní a sbírkový fond Severočeského muzea v Liberci. To je hlavní cíl projektu, který podpoří evropské peníze – konkrétně zdroje
Dobrý zpráv není dnes moc a nikdy jich není dost. Jedna taková přišla z Prahy, kde v rámci prestižní Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium
V Česku dosud chyběl přehledný katalog nejvýznamnějších online médií, který by poskytoval základní informace v nepřehledném digitálním světě. Mapa médií přináší objektivní a komplexní