Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu PR, které se obžalovaní snažili šířit, váha státních zástupcem předložených důkazů je totiž u většiny z nich obrovská.

Vypadá to, že se největší korupční kauza Libereckého kraje, na jejímž začátku stála odhalení našeho webu, spěje ke konci. Metrostav, hlavní obžalovaný, který měl od začátku vše pevně v režii, se přiznal, jak jako první, ve spolupráci se Seznam zprávami, informoval Náš Liberec. Opravdu to překvapení není, Metrostav totiž umí počítat.

Zejména poté, co se přiznal Jiří Zeronik, že byl od Metrostavu uplácen (Metrostav mu slíbil 6 milionů za to, že si de facto sám na sebe udělá výběrové řízení a stavbu náležitě nacení), nemělo zapírat moc cenu. A zvlášť, když Zeronikovi byl trest snížen ze šesti let na roční podmínku a pokutu 400 tisíc korun. Co takové částky pro Metrostav jsou… Navíc za situace, kdy má stejně zakázanou účast ve veřejných tendrech (ale dál vesele získává miliardy na veřejných tendrech skrze své dceřinky, včetně zakázek v Liberci).

Další roli hraje i skutečnost, že státní zástupce má skutečně nabito. Policie odvedla precizní práci a zmapovala pohyb peněz, který dokládají odposlechy i zabavené tabulky. Většina úplatků se totiž odehrávala v režimu „úkon – vyplacení části z celé sumy“. Pokud měl někdo například slíbeno 900 tisíc korun a měl zařídit tři věci, dostával je postupně po 300 tisících, pokaždé, kdy svůj úkol splnil. A někteří z obžalovaných byli tak naivní, že si je například ihned po předání odnášeli vložit na účet, aby to měla policie jednodušší…

U většiny obžalovaných to pravdu sedí do puntíku, je ale třeba otevřeně říct, že ne u všech. Například u mediálně nejznámějšího z nich, hejtmana Půty, přímé důkazy o poskytnutí úplatku nejsou. Nicméně Půtovi i jeho politickým ambicím může zlomit už jen to, pokud by byl shledán vinným ze zneužití pravomoci, kde je pravděpodobné očekávat i zákaz činnosti ve veřejných funkcích. Proto hejtman dál bude hrát vabank a nelze čekat, že obrátí, jako to udělali ostatní obžalovaní.

Z důvodu tíhy důkazů i jejich logické následnosti také musel první soudce Petr Neumann shodit odposlechy ze stolu, protože je do to prostě jasný a pevný díl do mozaiky. Stejně tak musel osvobodit i ty, kteří se přiznali a doznali tím vlastně celý, propracovaný a realizovaný plán Metrostavu od začátku. Podobně jako ostatní důkazy, které dávají dost jasný, ale také dost děsivý obraz toho, jak se v České republice nakládá s veřejnými prostředky a kdo vše drží pevně v rukou.

Ostatně nejen obžalovaní můžou mít dnes oprávněný strach, co všechno Metrostav prozradí: kdo (nebo jaká firma) stojí za „S.“ v tabulkách, pro kterou bylo určeny peníze za možnost dělat podobnou zakázku v Liberci? Jaká byla role dalších úředníků, jako je ve spise tolikrát zmíněný (nikoliv ovšem obžalovaný) bývalý úředník zodpovědný za dotace na liberecké radnici Michal Vereščák a kdo je „V.“, pro kterého byly určeny další úplatky?

Zkrátka a dobře: Metrostav moc dobře ví, že tohle nemůže ustát. A pokud dnes někdo říká, že státní zástupce nemá přesvědčivé důkazy, tak buď neví, o čem mluví nebo to říká záměrně, aby lhal před veřejností. Může mít prostě strach.