Glosa: 17. listopad 2024 – žít ve lži

Výročí nejvýznamnějšího současného českého politického svátku vždy vybízí k zamýšlení a bilanci. Zvlášť když jde o výročí půlkulaté. Česká společnost se dávno obloukem vrátila tam, kde nechtěla, alespoň podle hesel na tehdejších demonstracích, být. A v Liberci to platí dvojnásob.

„Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, „Nežít ve lži“. Taková byla hesla, která před 35 lety burácela na náměstích a jimiž dýchala tehdy probuzená občanská společnost. A co z toho po těch tři a půl dekádách zůstalo?

Dnes uběhlo od listopadových událostí téměř stejný čas, po který zde vládla diktatura jedné strany, jednoho byrokratického aparátu, na začátku krvavě a pak už jen trapně. A do stejné trapnosti i vyloženého žití ve lži se dostala i česká společnost.

Roky už v Českých zemích nejde o pravdu, ale o to, jak se podaří, v současné sociálně čím dál více rozpolcené společnosti, přelhat toho druhého, jak zvítězit skrze lži a marketing nad druhou stranou. Pravda a řešení problémů – které se bez pravdivého poznání odstranit nepodaří – už nikoho nezajímají. Lež se stala normou, každodenním nástrojem i chlebem vezdejším.

Vlastně se tak, po 35 letech, česká společnost vrátila tam, odkud se v listopadu 1989 vydala. Jako tehdy už nikdo (nebo málokdo) nevěřil režimu, který stál na hliněných nohou, stejně tak dnes nevěří téměř nikdo (a to včetně těch, co si z listopadové nostalgie udělali živnost) odkazu Sametové revoluce. A používá ji jen jako, dnes už nechutně patetického a kýčovitého, nástroje a zbraně proti svým nepřátelům.

Přitom je zajímavé sledovat, jak všichni o té své, vlastní a osobní lži vědí. Minimálně o tom, že jim lžou jejich vůdci, za kterými stojí a jejichž neudržitelné chování brání další lží. Důležité je, jak bylo řečeno, přelhat toho druhého. Pravda zůstala dávno stát kdesi daleko za námi a na lásku si nikdo ani nevzpomene.

Nemusíme chodit až do Prahy nebo na úroveň celostátní politiky. Ulhaného kýče máme v Liberci, s jeho korupčními skandály a politiky, kteří v nich figurují (a přesto se často a dál prezentují jako vzory slušnosti), více než dost.

Město a kraj, které často funguje jen jako finanční záložna pro vyvolené podnikatele, se opět a opět s velkou pompou chystá na oslavy Listopadu. Kdo má kachní žaludek a sklony k sebetrýznění, může to sledovat. Leckomu to ale přijde nevkusné, někomu trapné, někomu snad i líto.

Nejde ale o to zatracovat význame Sametové revoluce. Naopak. Byl to jeden z velkých momentů moderních českých dějin. Ale jde také o to, bez patosu a klišé, si přiznat, kam se ony české dějiny za těch 35 let dostaly a kde dnes stojíme. Zkrátka a dobře: nežít ve lži. Nebo to aspoň zkusit.

Subscribe
Upozornit na
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Namísto jasné odpovědi na to, co se stalo 31. 10. 2021 a předcházelo pádu vozu lanové dráhy na Ještěd, přinesla zpráva zdrcující důkazy o
Máme tu čtvrtý měsíc po datu, kdy jsme začali velmi intenzivně studovat a rozebírat tři čtvrtě miliardovou zakázku energetického projektu EPC Liberec. A zatím
Starostové pro Liberecký kraj, kteří se často (a leckdy úspěšně) snaží přesvědčit voliče, že nemají nic společného s vládním hnutí STAN po čtvrté vyhráli
Černým písmem: Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janovice v Podještědí, Kryštofovo Údolí, Nová Ves a Rynoltice se změny senátního obvodu