O korupci jako integrální součásti systému

Samosoudkyně v Praze 4 vydala trestní příkaz, kterým byli majitelé stavební společnosti Syner Jiří Urban a Petr Syrovátko odsouzeni ke dvou letům podmíněně za poskytování úplatku. Nicméně oba žalovaní podali proti rozhodnutí odpor, čímž se rozsudek ruší a bude zahájeno hlavní líčení, které by mělo rozhodnout o jejich vině nebo nevině.

Do té doby je, podle současného platného právního řádu, na oba majitele stavebního impéria nutno nahlížet jako na nevinné. Co se ale stane, a podle vyjádření soudkyně, která v případě rozhodovala, je to pravděpodobné, budou-li oba podnikatelé odsouzeni? Odpověď je jednoduchá – nic.



Možná to bude mít za následek nějaké kosmetické majetkově-právní úpravy ve firmě Syner, možná se o tom bude po Liberci na pár dní, snad týdnů, mluvit. Asi největší změnou by bylo, že kdokoliv by v takovém případě (pokud by oba žalovaní byli shledáni vinnými a rozsudek nabyl právní moci) mohl bez obav z případné žaloby napsat nebo nahlas říct: “Ve vedení firmy, která sponzoruje místní ODS a která dostává od města jednu zakázku za druhou, jsou usvědčení korupčníci a úplatkáři!“ Ale to je tak všechno.



Někdo by si mohl myslet, že  po případném odsouzení majitelů firmy Syner přestane v Liberci horečné stavění a realizace nejrůznějších projektů, které přinesou užitek jen kapitálovým společnostem, pro které jsou jako šité na míru. Nebo že politici, zejména ti, kteří jsou tak či onak s těmito společnostmi provázáni, přestanou ždímat stát (tedy prostředky všech daňových poplatníků), aby byly tyto projekty co nejdražší. Ten, kdo by si toto myslel, ať si rovnou nasedne na loď bláznů a po Nise se vydá přes Lužici až k Baltu, a tam ať si lokne slané vody, která ho z takového idealismu snad vyléčí.



Kdo sleduje politické dění v České republice, musí mít dojem, že korupce je plíživé zlo, které napadá jako parazit jinak zdravé trámoví demokracie. Nicméně od antukou zaprášených devadesátých let Václava Klause a Viktora Koženého je skrze média (proklamovaně tolik nezávislá) veřejnosti podáván obraz kapitalismu bez přívlastků jako ten jediný správný. Veškeré snahy o třetí (až bůhvíkolikáté) cesty jsou zataraseny závorami natřenými na rudo s varováním, že stezka končí v gulagu. Jedině neviditelná ruka trhu ukazuje správný směr. Sice jí nikdo nevidí, a tak zůstává jen u spekulací, kam že to ukazuje. Přední je bezprostřední, okamžitý profit. V takovéto společnosti se ale všechno stává zbožím, od přírodního bohatství přes veřejný majetek a prostor, až po lidskou práci a de facto i životy. Proč by korupce měla být něčím špatným? Není snad tolik žádaným zbožím mít prostředky, příležitost a informace? V čem se liší od jiného obchodu? Na co věci jako spravedlnost nebo zohlednění jiných kritériích, když zákon trhu dopřeje tomu, kdo dá víc?



Nebude-li potřebná vůle zásadním způsobem, například legislativně, změnit podmínky společenské správy, zůstanou zásahy spravedlnosti, jako případné potvrzení rozhodnutí samosoudce v kauze Tender Group Plus, jen částečným, nesystémovým a de facto nic neřešícím výkřikem.


Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Poslední lednový den se v Naivním divadle mohou diváci těšit na speciální večer, který je věnován kulatému výročí založení Studia Ypsilon v Liberci. V
Náš Liberec již dlouhou dobu upozorňuje na skutečnost, jakým způsobem vedení Libereckého kraje využívá veřejných prostředků pro svou prezentaci. Minulý týden to potvrdila Rada
Pořad Nedej se! zaujala situace kolem sjezdovek na Ještědu. Společnost Tatry mountains resort slovenského miliardáře a oligarchy Igora Rattaje původně slíbila, že po vykácení
Po prohraném referendu v Horní Řasnici na Frýdlantsku se rozhodla firma WEB Větrná energie uspořádat veřejnou besedu s lidmi v sousední Dolní Řasnici, kde plánuje vybudovat pět