nášLiberec

Search

Plac pro Plazu

Centrum Liberce je v dnešních dnech jedno velké staveniště. Totéž centrum je od roku 1992 památkovou zónou a tyto dvě skutečnosti se často tvrdě střetávají, což je logický paradox. Investoři i památkáři hájí své zájmy, hledají možný kompromis a ideálním výsledkem vzájemného dialogu či konfrontace je budova, která splní zákonem stanovené podmínky i investorovy požadavky. Průběh výstavby Plaza Centers na Šaldově náměstí však má k ideálu hodně daleko, resp. je odstrašujícím případem. Názorně se v něm zrcadlí obecně špatná vymahatelnost práva a nedokonalost tzv. dvojkolejnosti státní památkové péče v České republice, kdy je odborná instituce (Národní památkový ústav) striktně oddělena od výkonné složky, tj. příslušného městského úřadu, který má rozhodovací pravomoc.

Na počátku Plaza Centers byla maximalistická, ale prozatím nevinná studie, která chtěla parazitně vyplnit volný prostor na Šaldově náměstí, vzniklý postupnou asanací historické zástavby a krachem projektu Galerie Gallas. K této studii se v květnu 2006 vyjádřil Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci (dále NPÚ), který ji odmítl s argumenty, že „celkové pojetí navrženého objektu je nepřiměřené kapacitě památkově chráněného historického území a jeho technickým možnostem… Řešený objekt by mohl stát kdekoliv ( kromě historického města – pozn.J.K.), neboť se nepřizpůsobil charakteru území, ale pouze svému využití.“ Magistrát města Liberce (dále MML) po zralé, měsíc trvající, úvaze vše zvážil a studii povolil s šalamounskými podmínkami např.: „Musí být vytvořen architektonický kompromis mezi zdobným průčelím historického objektu pojišťovny a nově vznikajícím nárožím v moderním celoproskleném jednoduchém stylu.“ Formulace o „architektonickém kompromisu“ a „moderním celoproskleném jednoduchém stylu“ dává mimoděk tušit hloubku odborných znalostí. Závěrem MML konstatoval, že „považuje požadavky NPÚ za nepřiměřené. Zástavba dotčeného prostoru trvající pouze cca 70 let, byla urbanisticky chaotická a v posledních desetiletích již neexistuje.“ Dokumentace o zdejší historické zástavbě však vypovídá o něčem jiném a její „chaotičnost“ nechť posoudí čtenář na obrazových přílohách.

Po schválení studie bylo ihned přikročeno k schvalování projektu pro územní řízení (ÚŘ). Pikantností je, že projekt pro ÚŘ byl hotov dříve než rozhodnutí libereckého magistrátu, ve kterém byly stanoveny podmínky k realizaci tohoto projektu. Z toho logicky vyplývá, že studie i projekt byly naprosto totožné a požadované změny byly méně než kosmetické. Výkonnému orgánu MML to ale nevadilo. Přes opakovaný odpor NPÚ magistrát projekt povolil a své předchozí podmínky, které projektant ignoroval, pouze zopakoval. Tento a další podobné nonsensy způsobily, že rozhodnutí magistrátu jsou právně nepřípustná a tudíž neplatná. Jejich platnost však orgány, které jsou nadřízené libereckému magistrátu, přes urgenci NPÚ nezrušily nebo se k nim dosud nevyjádřily. Po zjištění těchto pochybení vznesl v lednu 2007 NPÚ ke Krajskému úřadu (KÚ) Libereckého kraje podnět k přezkoumání a následnému zrušení těchto rozhodnutí. Po třech měsících se NPÚ dočkal odpovědi, že magistrát sice pochybil, ale tato pochybení nejsou důvodem pro zahájení přezkumného řízení, ve kterém by došlo k nápravě. NPÚ v dubnu 2007 využil poslední možnost a zaslal Ministerstvu kultury podnět k opatření proti nečinnosti Krajského úřadu, ale odpovědi se dosud (říjen 2007) nedočkal.

Mezitím proběhlo finální schvalování projektu Plaza Centers. Na základě nového archivního průzkumu historické zástavby NPÚ opět zformuloval důvody proti realizaci projektu: „Předmětné parcely mezi ulicemi Palachova, 5. května a Šaldovým náměstím tvoří plnohodnotnou součást památkové zóny Liberec. Stabilní katastr z roku 1843 zachycuje urbanistickou situaci na daném území. Ze situace vyplývá původní urbanistická dispozice parcel od náměstí dr. Edvarda Beneše (původně Staroměstského náměstí) ve směru Ulice 5. května, která odkazuje k počátkům městské struktury v okolí Staroměstského náměstí. Současné parcely, které jsou předmětem žádosti, původně svým využitím navazovaly na zástavbu východní fronty náměstí a sloužily jako hospodářské a zemědělské zázemí přiléhajících měšťanských domů. Ve 3. čtvrtině 19. století byl prostor Zámeckého a Šaldova náměstí propojen napříč přes uvedené parcely a vznikla komunikace dnešní Palachovy ulice (původně Klotyldiny ulice), přičemž původní členění předmětných parcel zůstalo zachováno do 1. poloviny 20. století, jak je patrné z  dostupné archivní a knižní dokumentace. V urbanistickém vývoji předmětného území od 70. let 19. století do 50. let 20. století se odrážel rychlý průmyslový a sociální rozvoj města, přičemž nová zástavba na tomto území dodržovala podélnou, tj. původní dispozici k Ulici 5. května. Na zdejší zástavbě se typickým způsobem projevila proměna městské architektury od tradičních měšťanských domů, které vycházely z klasicistní tradice, po moderní čtyř a více podlažní činžovní domy a tovární budovy. Během 2. poloviny 19. století byla část parcel (cca 2/3 celkové plochy předmětného území) zastavěna obytnými a průmyslovými budovami, které respektovaly původní členění území a na půdorysu města zůstala zřetelná parcelace z doby vzniku městské sídelní struktury. Nezastavěná část parcel (cca 1/3 z celkové plochy) změnila své původně zemědělské využití na klidové prostředí zahrad a volného parteru kolem jednotlivých domů. Mezi budovami tak zůstaly zachovány do doby kompletní demolice zdejší zástavby volné prostory se vzrostlou vegetací, na kterých byly patrné pozůstatky parkových a zahradních úprav. Výrazná část předmětných parcel tak od počátku urbanistického vývoje Liberce nebyla nikdy zastavěna. Předložený projekt nereflektuje výše popsaný urbanistický vývoj na předmětných parcelách, nerespektuje půdorysnou strukturu, kompoziční osy, hmotu a objem zástavby v prostředí nemovitých kulturních památek a porušuje podmínky ochrany památkové zóny Liberec.“ K tomuto vyjádření z ledna 2007 dosud NPÚ nedostal vyrozumění libereckého magistrátu, jak ve věci rozhodl. K jeřábům na Šaldově náměstí však i méně vnímavý čtenář nepotřebuje komentář. Při zahájení nepovolených stavebních prací na projektu Plaza, při kterých došlo k výlovu louže na Šaldově náměstí, mě napadlo, že v souvislosti s projektem Plaza muselo padnout hodně kapříků…

Závěrem je třeba konstatovat, že Národní památkový ústav doposud dosáhl pouze toho, že mu liberecký magistrát po této kauze přestal posílat veškerá svá rozhodnutí, pro která mu památkový ústav zpracovává odborné posudky. NPÚ tak nyní nemá šanci zjistit, jestli jakákoli stavební činnost v památkové zóně Liberec probíhá s povolením nebo načerno. Tak mi připadá, že pro fungující památkovou zónu asi není v Liberci plac, ale pro Plazu a její další „hypermarketové sestřičky“ se místo vždycky najde, protože liberecký magistrát a nejen on je k vyvoleným žadatelům více než vstřícný.

Doplněno:
Na základě jednání mezi libereckým magistrátem a památkovým ústavem bylo dohodnuto, že Magistrát města Liberce bude NPÚ opět poskytovat kopie svých rozhodnutí ke stavebním akcím na památkově chráněných objektech, které spadají do jeho kompetence.

Jiří Křížek

Názory Jiřího Křížka nevyjadřují stanovisko Národního památkového ústavu, ale jeho osobní postoje.

Několik fotografií s popisem:

Letecká fotografie Liberce z roku 1934. V její dolní části je zachycen prostor mezi Náměstím dr. E. Beneše, Ulicí 5. května, Felberovou a zaniklou Klotyldinou ulicí. Z fotografie jasně vyplývá poměr mezi zastavěnou a nezastavěnou plochou a orientace parcel a objektů, která odráží původní urbanistickou strukturu Liberce.

Katastrální mapa Liberce z roku 1939, ze které je opět jasná historická parcelace pozemků a rozsah ploch s vegetací (symbol ♣), na kterých je realizován projekt Plaza. Konstatování projektanta, že „v novém obchodním bloku jsou navrženy hlavní pěší tahy na základě analýzy historického vývoje v území“ (Ročenka liberecké architektury 2006, s. 87) pak vyznívá jak špatný vtip.

Vizualizace projektu Liberec Plaza

Názory v této rubrice se nemusí shodovat s názory redakce

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
V areálu bývalých Libereckých výstavních trhů (LVT) již deset let funguje Technické muzeum Liberec. Nyní zde má ale vzniknout výstavba bytových domů a lidé
Stavební společnost Brex byla dlouhé roky významným hráčem v regionu. Dostávala poměrně velké procento zakázek a její vlastníci měli blízko k politikům, zejména k
Letošní Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm proběhne v Liberci od 7. do 12. května. Jako každý rok se v jeho soutěžním programu představí to
Fungování kontroverzního parkovacího domu u krajského úřadu, kde jedno stání vyšlo na více jak milion korun, ukazuje, že dotace 84 milionů, kterou na něj